Obcí s názvem Police (v našem případě v jednotném čísle) je na Moravě více, ale výklad tohoto místního jména není jednoznačný, nejčastěji je odvozováno od pole a od rovinatého a otevřeného, výše položeného terénu. V roce 1960 se spojil s Policí Bezděkov u Úsova a v roce 1985 byly obě lokality administrativně přičleněny k Úsovu, avšak již v roce 1990 se Police opět, tentokrát bez Bezděkova, osamostatnila. Polická obecní pečeť nesla znamení kolmo postaveného krojidla a radlice, pod nimiž je rostlinný stvol.

Terén polického katastru v rozsahu 562 hektarů odpovídá výkladu názvu obce jen částečně, rozkládá se totiž na málo patrném přechodu z roviny v údolí Moravy na jihu do prvních vyvýšenin Úsovské vrchoviny, přičemž jeho severojižní osu tvoří údolí potoka Rohelnice (Rohelky). Vlastní zástavba původní Police (kolem 286 m nadmořské výšky) je soustředěna v okolí kostela na vršku, kdežto kdysi samostatná ves Džbánov se rozkládá v údolíčku směrem k severu. Policí probíhá poměrně důležitá silnice z Úsova do Dubicka a dále k Zábřehu, kterou křižuje další silnice od Mohelnice a Třeštiny na sever k Bezděkovu, Janoslavicím a Rohli; ve Džbánově od ní ještě odbočuje místní silniční spoj na východ do Klopiny.

Počet obyvatel v Polici po roce 1848 kolísal mezi 400 až 520 (v roce 1921 ), přičemž v roce 1900 měla 68 domů a 447 osob bez výjimky české národnosti (v roce 1930 se hlásili 4 občané k Němcům). I přes tuto národnostní skladbu počet obyvatel po druhé světové válce rapidně klesl, protože mnoho rodin odešlo osídlovat německé obce v okolí. V roce 1950 zde bylo zjištěno jen 282 obyvatel v 80 domech a při posledním sčítání v roce 1991 jenom 260 obyvatel v 76 domech.

V historických pramenech se objevuje nejprve k roku 1312 zdejší farní kostel sv. Mikuláše, potom k roku 1343 u hradu Úsov obě vsi, Police i Džbánov. Kolem roku 1600 zanikla polická fara a kostel, který byl roku 1672 a znovu
roku 1763 přestavován, sloužil dále jako filiální v rámci úsovské farnosti. Po třicetileté válce byla Police i se Džbánovem značně zpustošena, neboť ještě v roce 1677 tu bylo jen 20 usedlíků a pět poustek. Ve Džbánově byl mlýn a také hamr na železnou rudu, která se dolovala v okolí ještě na počátku druhé poloviny 19. století. V roce 1834 bylo přímo v Polici 56 domů a 336 obyvatel; Džbánov již tvořil její nedílnou součást.

Po roce 1848 připadla Police k soudnímu okresu Mohelnice v politickém okrese Zábřeh a přeměnila se brzy na téměř výhradně zemědělskou ves. Počátkem 20. století zde vznikla družstevní mlékárna, která byla zrušena koncem druhé světové války. V roce 1869 byla v místě zřízena samostatná škola. Po roce 1918 se poměrně dost obyvatel přiklonilo k československé církvi. Z politických stran zde měli největší vliv sociální demokraté a agrárníci. Za druhé světové války se část obyvatel podílela aktivně na protifašistickém odboji.

Po roce 1945 se zemědělský ráz obce ještě prohloubil, zůstal tu jen až do současnosti mlýn; několik let zde byla také pálenice. JZD bylo v obci založeno po urputném úsilí až v roce 1957; již v roce 1961 se k němu připojili družstevníci z Bezděkova, nakonec však bylo celé družstvo roku 1975 začleněno do zemědělského družstva Úsovsko se sídlem v Klopině. V roce 1990 byly v obci dva obchody, hostinec a základná škola nižšího stupně, která však byla uzavřena.

Nejcennější historickou památkou je filiální kostel sv. Mikuláše s gotickým jádrem a barokními přestavbami. V Polici se narodil hudební skladatel Jan Hloch (1862 až 1920).