PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ



DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Historie místní části Sklené [ История (архивный документ) ]

Český název (dříve též Sklená Ves nebo Sklenov) je odvozen z německého Glasdorfl a vystihuje skutečnost, že předchůdcem vsi byla původně sklárna. Od roku 1954 je Sklené částí obce Malá Morava.

Obecní katastr o rozloze 1733 hektarů je z velké části pokryt lesy a zvedá se směrem k severu do kopců masívu Králického Sněžníku. V jeho nejjižnější části ve střední nadmořské výšce 690 m je situována vesnice, jež navazuje na zástavbu Malé Moravy a je dostupná silničkou odbočující z hlavní komunikace od Hanušovic do Čech. Téměř uprostřed katastru se vypíná Souš (1224 m), na západní hranici Chlum (1116 m), na severní hranici Sušina (1321 m), Milíř (1283 m) a Tetřeví hora (1250 m).

Sklené bylo vždy malou horskou vískou, v níž se počet obyvatel od konce 19. století neustále snižoval. V roce 1900 žilo v 69 domech 353 obyvatel vesměs německé národnosti. Výměna obyvatelstva po druhé světové válce způsobila do roku 1950 pokles na 111 obyvatel v 65 domech a při posledním sčítání v roce 1991 bylo zaznamenáno pouhých 17 osob v pěti trvale obydlených domcích.

Již k roku 1437 se v místě připomíná sklárna, kolem níž zaznamenal lánový rejstřík k roku 1677 sedm starých a dva nové usedlíky, mezi nimi tři sedláky a čtyři zahradníky. V roce 1689 koupila sklárnu od tehdejšího majitele Petra Hanzela kolštejnská vrchnost, zrušila ji a pozemky rozdělila mezi 31 poddaných, čímž vznikla ves Sklené. V roce 1834 žilo ve Skleném 324 obyvatel ve 42 domech.

Po roce 1848 byla obec začleněna do soudního okresu Staré Město a s ním do šumperského hejtmanství. Zprvu zůstávala horskou vesničkou, jejíž obyvatelé nacházeli obživu na chudých polích a v lesním revíru lichtenštejnského velkostatku. Vedle vodního mlýna zahájila v roce 1902 výrobu mechanická tkalcovna. Již v polovině 19. století byly děti vyučovány v místní jednotřídce. Politickému životu po roce 1918 dominovali němečtí agrárníci, ale ve třicátých letech s výraznou převahou Henleinova Sudetoněmecká strana.

Za nacistické okupace byla obec začleněna do župy Sudety a k landrátu Králíky. Výroba v tkalcovně pokračovala krátce i po druhé světové válce, ale obec se přesto postupně vylidňovala. Na pozemcích začal v roce 1949 hospodařit Státní statek Hanušovice.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 11:34 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA