Letošní ročník Národního krojového plesu Folklorního sdružení ČR byl nadmíru úspěšný a těšil se přízni více než dvanácti stovek hostů. Podobně jako v minulých letech nyní přichází s odpověďmi na několik redakčních otázek ředitel plesu a 1. místopředseda sdružení Ladislav Michálek.

Pane místopředsedo, letošní Národní krojový ples byl již v pořadí osmým, který ve Žďáru nad Sázavou uspořádalo folklorní sdružení ČR ve spolupráci s městem a dalšími spolupořadateli. Můžete připomenout čtenářům podněty vedoucí k uspořádání prvních ročníků?
Jedním ze základních cílů a poslání Folklorního sdružení České republiky (dále jen FoS) byla a je co nejširší prezentace základních článků tj. folklorních souborů a skupin. Počátkem devadesátých let to byly zejména folklorní festivaly a slavnosti, kde se vedle místních českých moravských a slezských souborů představovaly i kolektivy zahraniční. Byl to však jen relativně úzký výsek části regionů ČR. Navíc tyto akce jsou realizovány v měsících od května do září. Ale lidové zvyky a tradice probíhají po celý rok, počínaje plesy a bály, přes masopust, svátky jara, slavnosti, dožínky, Kateřinské zábavy, doba adventní (Mikuláš, Lucky, Vánoční koncerty, Štěpánské koledy).
Významným doplňkem těchto akcí jsou přehlídky zpěváčků, vrcholící v měsíci květnu celonárodní přehlídkou a soutěží ve Velkých Losinách a poté v měsíci září či říjnu koncertem hvězd střídavě v ČR a SR.
Zcela zákonitě se zde proto nabízela možnost pořádání bálu či plesu za účasti představitelů - souborů z celé ČR. Po dlouhých diskusích pro a proti bylo rozhodnuto o pořádání 1. národního krojového plesu v roce 1998, a to ve Žďáru nad Sázavou.

Jaké jsou cíle a jaké poslání sleduje Folklorní sdružení ČR pořádáním Národního krojového plesu v současnosti?
Po rozpačitých začátcích jednotlivých ročníků, kdy se zvažovala organizační náplň plesu, zvažovalo se každoročně místo jeho konání (vždy zvítězil Žďár nad Sázavou)a vůbec zda-li má být ples konán, byla postupně vytvořena troufám si říci dnešní tradice, jsem toho názoru, že Národní krojový ples (zkráceně NKP) si získal své místo v akcích, pořádaných FoS ČR.
Ples přebírá místo v prezentaci jednotlivých regionů a souborů na celostátní úrovni před širokou veřejností Žďárska a okolí, před hosty VIP, zástupci zahraničních partnerů. NKP se stal počátkem široké mediální kampaně pro všech více než 50 festivalů a slavností, na nichž se FoS ČR podílí. NKP se stává místem setkání folklorních souborů a skupin, místem, kde se osobně domlouvají vzájemné výměny v oblasti spolupráce. V neposlední řadě jsou v prostorách Domu kultury ve Žďáru nad Sázavou vytvořeny podmínky pro různé formy činnosti souborů a skupin, pro osobní přátelská setkání.

Zorganizovat ples celostátního charakteru jistě nebude lehká záležitost. Můžete, pane řediteli, poodhalit zákulisí organizace plesu a jaká byla úskalí přípravy letošního ročníku?
Pomyslná štafeta letošního 8. ročníku NKP byla svěřena regionu Valašska.(9. ročník: Jižní Čechy, 10. ročník: Horácko).
V průběhu roku 2004 došlo ke změně ve funkci ředitele NKP, kdy na vlastní žádost byl z místa ředitele uvolněn František Synek, úspěšný "kormidelník" dosavadních 7 ročníků. Využívám této příležitosti k vyslovení uznání a díků F. Synkovi za dosaženou úroveň v jednotlivých ročnících.
K samotným organizačním záležitostem NKP byl ustaven přípravný výbor, který se sešel poprvé v měsíci září 2004 a potom jednou měsíčně (celkem tedy 6x). Do funkce programového vedoucího byl jmenován Miroslav Ekart ze souboru Vsacan Vsetín.
K významným změnám 8. ročníku patřilo rozšíření kapacity stolového uspořádání, nahrazení soutěže MISS plesu vyhodnocením nejsympatičtějšího krojovaného páru a zajištění části občerstvení "vlastním folklorním bufetem". K realizaci samotného programu byly osloveny soubory z regionu Valašska. S vedoucími zúčastněných kolektivů byly uskutečněny 3 koordinační schůzky a pod vedením Miroslava Ekarta byly svolány 2 secvičné setkání, na nichž proběhly nácviky pro Žďár. Vedení Valašského FoS (Jana Šamánková) zorganizovalo mimořádné soustředění odzemkářů z Valašska.
Z Valašska se programu NKP zúčastnilo celkem 12 folklorních souborů v počtu 192 krojovaných, a to: Radhošť Rožnov p. R., Sedmikvítek Frenštát p. R., Vsacan Vsetín, Jasénka Vsetín, Lipta Liptál, Rusava Bystřice p. H., Beskyd Zubří, Ovčák Hovězí, Bartošův soubor Zlín, Vizovjánek Vizovice, Rusavjan Rusava a Klobůčan Val. Klobouky.
K tanci a poslechu hrály Dechová hudba z Val. Klobouk, OLN VUS Ondráš, soubory Vsacan a Jasénka. V předsálích dle časového harmonogramu hrály muziky zúčastněných souborů.
Vedle výše jmenovaných se NKP zúčastnili krojovaní účastníci ze souborů: Studánka Žďár n. S., Podjavořičan Telč, Kalamajka Havlíčkův Brod, Iskérka Brno, Bajdyš Třebíč, Pirin Brno, Javorník Brno, Tanečnica Brno, Májek Brno, Hanáček Brno, Škubánek Světlá n. S., Lužičan Krásná Lípa, Slovácký krůžek Hrozen Velké Bílovice, Prácheňský soubor Strakonice, Libín Prachatice, Soběslavská chasa Soběslav.
V programech se 8. ročníku NKP zúčastnilo 395 krojovaných. Celkově se však zúčastnilo více krojovaných, např. naši hosté VIP (1. Miroslava Němcová - místopředsedkyně PS PČR, 2. Zdeněk Škromach - 1. místopředseda vlády ČR, 3. Václav Kasík - GŘ Českého rozhlasu, 4. Dagmar Zvěřinová - místostarostka Žďáru nad Sázavou, 5. paní Vystrčilová - manželka hejtmana kraje Vysočina). Jedním ze základních úkolů bylo i ekonomické zajištění NKP, tedy jednání o finančních prostředcích se spolupořadateli a sponzory.

Z Tvého výčtu je zřejmé, že o ples je mezi návštěvníky trvale vzrůstající zájem. Svědčí o tom rychlejší předprodej i zvyšující se počet lidových řemeslníků, kteří na plese předvádějí své pracovní postupy i prodávají výrobky. V čem tkví onen zájem návštěvníků z řad obyvatel Žďáru a okolí a VIP hostů?
Dosavadní ročníky NKP byly zapsány povědomí široké veřejnosti a VIP svou vysokou úrovní, širokou škálou činností všech našich folklorních souborů. FoS ČR a jednotlivé festivaly a soubory dlouhodobě spolupracují s lidovými řemeslníky. Spolupráce je založena na korektních formách účasti, a to oboustranně. Vzpomenu např. jen přítomnost řemeslníků na plesech Tradice ČR na Žofíně, či spolupráci na Pražském jarmarku. O to, že zájem návštěvníků převyšuje kapacitu Domu kultury ve Žďáru nás zavazuje nepolevovat v dosavadních trendech zvyšování úrovně NKP jak programové, tak i organizační.

Můžete vyhodnotit také zájem členů Folklorního sdružení ČR - souborů festivalů, pro které by měla být účast na plese poctou a spolkovou ctí?
Pro zvýšení zájmu o účast krojovaných jsme připravili rozšíření stolového posezení v DK, rozšíření počtu šaten (Hotel Jehla, zákl. škola). Příjemným překvapením pro nás byl zájem Valašska a jeho souborů o účast a prezentaci tohoto regionu ve Žďáru. Řada souborů, festivalů, obcí i měst přispěla cenami do bohaté tomboly. Osobně jsem měl pocit, že drtivá většina Valachů představující se v programech, byla hrdá na svůj region. A co víc, byl zažehnut zájem o podobnou prezentaci jihočeského regionu na příštím plese 4. února 2006. Nemyslím si, že by u nás byly regiony bohaté a chudé. Úroveň každého z nich je dána schopnostmi jejich vedení, schopnostmi nejen secvičit "besedu či zatáčaný", ale zažehnout zájem a hrdost na svůj kraj a region.

Ples navštěvuje každý rok celá plejáda vzácných hostů a pozvaných celebrit. V čem se doplňují a prolíná jeho reprezentační poslání a společenské cíle? Co přináší tento zájem a přítomnost VIP hostů Folklornímu sdružení ČR?
Zájem a účast vzácných hostů na NKP považuji za mimořádně významný. Jednak je jim zde předvedena bohatost a pestrost regionů, jednak našim hostům, sponzorům a celebritám (jsou to vlastně manažeři obcí, měst, firem a institucí) svým programem a úrovní dokumentujeme, že prostředky, kterými nám pomáhají folklorní tradice udržet a rozvíjet, nejsou vynakládány neúčelně.
Jsou to představitelé, kteří denně organizují činnost jim svěřených institucí. Jim po zdařilé folklorní akci (a nejde jen o NKP) nemusíme zdůrazňovat objem organizační a programové práce. A to je jedním z cílů takovýchto folklorních setkání: získat si přízeň našich potencionálních partnerů, otevřít cestu k jednáním nejen na úrovni FoS ČR, festivalů a slavností, ale i souborů. Buďme rádi, že mezi nás chodí členové vlády, zákonodárných sborů, hejtmanové, primátoři a starostové, generální ředitelé a manažeři firemi drobní podnikatelé, kteří jsou schopni nám v určitém prostoru pomoci - a to nejen finančně, ale i morálně, což následně může peníze přinést.
Připomínejme těmto osobnostem a širokému okolí, že tisíce našich vedoucích souborů, skupinek a nácviků, nejen pomáhají udržovat lidové tradice, ale pomáhají také organizovat a rozumně využívat volný čas dětí a mládeže, najít místo seberealizace u seniorů. U dětí a mládeže jsou zasazovány zásady úcty k tradicím, vlastnímu sebezdokonalování, k růstu osobnosti.

Jak byl hodnocen letošní ročník plesu?
VIII. ročník NKP byl hodnocen jak z hlediska organizačního, tak i programového kladně. Pochopitelně mám řadu postřehů a připomínek, které do budoucna musíme analyzovat a zajistit odstranění nedostatků či jejich maximální snížení. Naopak je zde řada kladných zkušeností, které mohou do budoucna úroveň plesu zvyšovat. Více musíme rozšířit spolupráci s městy a obcemi regionu, jemuž je svěřeno programové zajištění.
Využívám této příležitosti k poděkování všem svým spolupracovníkům z přípravného výboru NKP, městu Žďár nad Sázavou, kraji Vysočina, obcím a městům, kteří přispěli ať už finančně, či cenou do tomboly. Děkuji všem firmám a institucím za podporu, samozřejmě i generálnímu sponzorovi firmě Žďas.
Děkuji všem zúčastněným souborům za jejich program a vystupování, vedení DK Žďár a samozřejmě všem účastníkům a hostům, kteří rovněž přispěli k atmosféře 8. národního krojového plesu Žďár nad Sázavou.

Pane řediteli, poslední otázka, mluví se o změně místa konání plesu a o jeho pořádání v Praze. Je opravdu tato změna aktuální a jaké by byly důvody přesunu do hlavního města, v němž je podobných akcí více?
NKP byl letos konán ve Žďáru nad Sázavou již po osmé. Pokud si vzpomínám, toto město bylo v minulosti vybráno jak pro svou zeměpisnou polohu v rámci České republiky, tak i pro své zázemí (Dům kultury, hotel Jehla aj.). V průběhu let byla navázána velmi dobrá spolupráce s místní radnicí a s místními institucemi. Setkávám se i s názory, že by NKP měl být pořádán v městě, jenž je sídlem regionu, který je v tom kterém roce prezentován. To však má své úskalí v neznalosti - či lépe řečeno nezkušenosti nejen se samotným místem plesu (kulturní dům, divadlo apod.), ale zejména zázemím pro hosty a účinkující.
Samozřejmě, možné je i konání Národního krojového plesu v Praze, kde by jistě bylo k dispozici i potřebné zázemí, ale nevím, kdo a kde by zajistil potřebné finanční prostředky, které by byly určitě vyšší, než dosud ve Žďáru nad Sázavou.
Kraj Vysočina a Horácko ve svých hodnoceních považují NKP ve Žďáru nad Sázavou za jednu z nejvýznamnějších kulturních akcí zimní sezóny. V současné době nevidím zásadní důvod změny místa konání Národního krojového plesu Folklorního sdružení České republiky.