PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ


Encyklopedia:
Basic information
Folklore festivals
Festivals abroad
Ensembles and groups
Regional associations
Personalities
Magazine Folklore
Searching

Calendar:
Folklore events
Festivals

Abroad:
Calendar C.I.O.F.F.
Calendar I.O.V.
Festivals abroad
Offers from abroad
Offers abroad
Youth exchanges
Circles
Half-circles

Public:
Authorities of The FoS ČR
Novelties, news,...
Archive 2002
Archive 2001
Basic dokuments
Contracts
Subsidies supplied
Browsing articles

Address book:
Secretariat of The FoS ČR
Leaders of ensembles
Directors of festivals
Representatives of regions

Services:

For registered users

DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Hanácký soubor Mánes slaví šedesátiny

Ohlédnutí za úspěšnou činností kolektivu

Aj, Hanačko, Hanačko,
cože tes tak krásná na svět přešla?
Mosela ses narodit,
ach, dež denička vešla.

Prostějov se může pochlubit dlouholetou národopisnou tradicí. Významným představitelem této tradice je prostějovský Národopisný soubor "Mánes". Letošní rok je pro soubor "Mánes" rokem zvláště významným - dožívá se totiž šedesáti let. Za tu dobu se stal kulturní součástí Prostějova, který reprezentuje nejen po naší vlasti, ale také v Evropě. Pojďme se tedy podívat do jeho historie i současnosti.
Začátky národopisu v Prostějově
Prostějov, jako poměrně starobylé město, má mnoho tradic. Například je známý jako "město oděvů", i "hanácký Jeruzalém". Je však i městem s dlouhodobou národopisnou tradicí, která trvá již od konce devatenáctého století. Tehdy byla v Praze pořádána "Národopisná výstava českoslovanská" a právě obyvatelé Prostějova byli první, kdo na ní začali sbírat kroje, tance i písničky. Zájem o hanácký folklor byl v Prostějově stále živý, projevoval se jak v přednáškové činnosti, tak i v divadelním provedení lidových zvyků, tanců a písní. Byla zde zvláště významná ještě jiná aktivita, a tou bylo pořizování hanáckých krojů. Vlastnictví kroje zde totiž bylo projevem vlasteneckého smýšlení. I když národopis pěstovala i jiná hanácká města, Prostějov se stal jedním z nejvýznamnějších. Zásluhu na tom měli dva proslulí sběratelé, Jan Zbořil a Jan Poláček.
Jan Zbořil vytvořil pozoruhodnou sbírku předmětů hmotné lidové kultury z Hané, zejména krojů a keramiky, sám byl navíc vyhledávaným odborným poradcem. Jan Poláček je považován za nejvýznamnějšího sběratele hanácké lidové písně a je objevitelem bohatosti celého jejího fondu. Až do doby jeho působení platil oficiální názor, že Haná je nezpěvnou oblastí a svých písní má velmi málo. Toto mínění J. Poláček dokonale zvrátil, když vydal svoji dvoudílnou sbírku "Lidové písně z Hané".
Počátky souboru "Mánes"
Soubor se začal formovat jako národopisná skupina bezprostředně po skončení druhé světové války. Navázal na předválečnou národopisnou tradici a začal spolupracovat se všemi jejími představiteli, jako byli Jan Zbořil, Jan Poláček, Cecílie Třísková a řada dalších. Záhy se soubor stal známý nejen v Prostějově, ale i v regionu. Zásluhu na tom měl jeho první umělecký vedoucí Jan Kadlec, který pro soubor vypracoval umělecký plán, zavedl pravidelné pracovní zkoušky a dbal na zvýšení umělecké úrovně. Pod jeho vedením soubor prospíval a záhy byl řazen mezi nejvýznamnější. V tu dobu již v "Mánesu" pracovala stabilně na velmi dobré úrovni taneční složka a lidová muzika. Vznikl kolektiv, který byl schopný vlastními silami zabezpečit tvorbu celého programu i jeho pravidelnou obměnu, a to na dobré úrovni.
Na přední pozici
"Mánes" často vystupoval při společenských akcích a oslavách, na folkloristických festivalech, přehlídkách a soutěžích. Stal se trvalou součástí kulturního života Prostějova a byl vnímán jako významný představitel celého regionu. Souboru se otevřela i cesta k prezentaci na zahraničních národopisných festivalech, a tak hanácké písničky, tance a kroje měli možnost vidět diváci mnoha evropských států. V kolektivu, který cílevědomě a pravidelně pracuje, vyrůstá zcela spontánně řada osobností. Tak tomu bylo i u Mánesáků - ze začátečníků se stávají mistři a to souboru pomohlo vyrovnat se s řadou problémů. Tak se i podařilo v polovině sedmdesátých let zaplnit i mezeru po odchodu dosavadního uměleckého vedoucího a sestavit nové vedení.
S novým vedením "Mánes" navýšil své ambice, pokusil se dosáhnout náročnějších uměleckých postupů a prosadil i novou dramaturgii. Vznikly programové bloky jako "Čepení nevěsty" a "Masopust", rozšířila se i dramaturgie. Zamyšlení nad prameny lidové kultury na Hané přivedlo soubor do archivů. Výsledkem byly programové bloky "Staré hanácké tance" a "Parthia hanatica". Jak již samotné názvy napovídají, jedná se o exkurzi do minulosti, do 18. století. "Mánes" se zde pokusil připomnět dnešnímu divákovi bohatství a pestrost lidové kultury na Hané v jeho netradiční a méně známé podobě.
Prostějovsko netvoří pouze folklórní region centrální Hané. Zasahuje sem i folklor Malé Hané. Temperamentní tance této oblasti byly výzvou, která soubor lákala k jevištnímu zpracování. Tak vznikl programový blok tanců a písní z Malé Hané, uvedený pod názvem "U muziky".
Pokud hovoříme o souboru "Mánes" stojí za zmínku i jeho krojové vybavení, které je unikátní. Jedná se totiž o dokonalé repliky krojů z doby jeho vrcholného vývoje, tak, jak je zachoval ve svém díle Josef Mánes. Každý kroj souboru je vlastně originálem a dokonale se shoduje se svým historickým vzorem. V krojovém šatníku souboru se nacházejí i kroje, které jsou rekonstrukcí hanáckých krojů z 18. století.
Důležitou událostí byl vznik dětského souboru, který byl původně zamýšlen jako součást dospělého "Mánesa", avšak od prvopočátku pracoval podle vlastního programu. Z jeho řad přešlo mnoho tanečníků do dospělého souboru. Vedoucí dětského souboru je Karla Jánová-Bušinová.
Dnešní soubor
Současný soubor "Mánes" je od roku 1990 občanským sdružením a musí si na svou činnost shánět financesám. Že se souboru daří i v těchto podmínkách je patrné také z toho, že o členství v souboru je stále zájem. V současnosti má kolem třiceti aktivních členů ve věku od patnácti do padesáti let a vedoucí souboru je Marie Vysloužilová.
Velkou hnací silou je obětavá práce členů souboru, která vyplývá z jejich nadšení pro lidové umění. Nalézají v něm hodnoty, které jsou platné i pro dnešní dobu, a stejně tak i krásu, které je nadčasová.
Soubor úzce spolupracuje s "Hanáckou muzikou Ječmeni". I když tato muzika je samostatným hudebním kolektivem, se svým vlastním programem, zůstávají stále věrni souboru "Mánes", z jehož dřívější souborové muziky vznikli.
Slovo závěrem
V současné době jsme svědky toho, že vyspělá civilizace nám sice stále zvyšuje naši životní úroveň, ale také nás stále více mění na konzumní společnost. Dochází k určité kulturní nivelizaci, význam národních kultur bledne v sousedství kultury globální, importované. Folklor jakoby ztrácel na významu, bez ohledu na to, že je součástí národního kulturního dědictví. Ale národní kultura, včetně folklóru, je nenahraditelná a každý národ se k ní musí vracet, aby neztratil svoji identitu. Náš národ si to ve své historii ověřil již několikrát. Pokud by nás tento návrat ke kořenům očekával v blízké budoucnosti, mohly by přitom národopisné kolektivy sehrát pozitivní a nezastupitelnou roli. V tomto procesu by se snad mohl uplatnit i soubor "Mánes".

Miroslav Chytil, pro časopis Folklor č.3/2005

Galerie souboru "Mánes"
Mezi členy souboru byla řada osobností, které obohatily svojí činností nejen soubor, ale i hanácký region.
Dr. Jan Poláček (1896-1968)
Sběratel lidových písní, člen muziky souboru. Jeho sbírka "Lidové písně z Hané" je trvalým zdrojem pro uměleckou práci souboru.
Cecílie Třísková (1900-1980)
Lidová básnířka, zpěvačka a vypravěčka. Významná znalkyně hanáckého folkloru. V souboru působila již v době jeho vzniku jako lidová vypravěčka.
Věkoslava Parobková (1904-1998)
První předsedkyně souboru a zároveň předsedkyně doživotní. Aktivně se podílela na ustavení národopisné skupiny, ze které vznikl soubor "Mánes".
Jan Kadlec (1927-1998)
Umělecký vedoucí, choreograf. Vybudoval základy pro náročnou činnost souboru, za jeho působení se "Mánes" zařadil mezi nejvýznamnější národopisné kolektivy u nás.
Radomír Kubáník (1928-1986)
Vedoucí muziky a primáš, hudební aranžér a umělecký vedoucí souboru. Muzika souboru se za jeho vedení stala reprezentačním tělesem.
Jaroslav Šebestík (1948-1997)
Vedoucí muziky a primáš, hudební aranžér. Zdokonalil hudební styl souborové muziky, zvýraznil její hanácký charakter.
Eva Flašarová (1935-1998)
Choreografka, znalkyně hanáckého tance. Její činnost je spojena s největšími uměleckými úspěchy souboru. Se souborem spolupracovala dlouhodobě.
iVěra Možná (1910-1989)
Garderobiérka souboru a znalkyně hanáckého kroje. Díky její péčí se dostávalo našim krojům vysokého ocenění.
DALŠÍ INFORMACE: Mánes, národopisný soubor
Zveřejněno 02.06.2005 v 11:03 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA