PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Vyznání Josefa Hory

časopis Folklor č.3/2005
Můj dědeček Josef Glás, učitel hudby a městský kapelník v Kralupech nad Vltavou, mne natolik vzdělal v hudbě, že když jsem po návratu do rodného Brna začal aranžovat pro doprovodný orchestřík pěveckého souboru a někdo z muzikantů prohlásil, že "se to nedá zahrát", mohl jsem ho požádat o zapůjčení jeho nástroje a ukázat mu, že se to zahrát dá. Jenže v době, kdy jsem byl na vojně, soubor se přeorientoval na folklor, a o tom jsem dohromady nic nevěděl...
Nezbylo, než se dát do nakupování a studování zpěvníků lidových písniček, a to se ukázalo jako nesmírně užitečné. Po pár letech jsem stál u zrodu "Muziky Hynka Bíma". Tato kapela si jednak jako těleso působící v moravské metropoli, jednak vymezením území, na němž sbíral H. Bím, osobovala právo provozovat folklor ze všech moravských oblastí a já jsem byl pověřen péčí o Horácko. Vzhledem k téměř naprosté absenci horáckých zpěvníků to mohl být v tehdejší době neřešitelný úkol, ale naštěstí po tom, co jsem úspěšně absolvoval televizní soutěž "10x odpověz" v oboru "Naše lidová píseň", mi brněnský Ústav etnografie a folkloristiky Akademie věd nabídl možnost externí spolupráce na katalogizaci lidových písní a tím přístup do jejich rukopisných archivů. Této možnosti jsem znovu několikrát využil po tom, co jsem začal spolupracovat se žďárskými soubory.
Každá horácká písnička mne učinila čtyřikrát šťastným! Poprvé, když jsem ji objevil, byť to bylo zpočátku jen "v graficképodobě", jak ji zachytili paní Kyselková, pánové Kučera, Bím, Kováčík a další. O to byl ten pocit silnější, když jsem (a to na rozhraní druhého a třetího tisíciletí!) při svých cestách po Horácku některou natrefil ještě živou - tedy v podobě akustické. Druhé štěstí jsem zažíval, když jsem s písničkou seznamoval své zpěvačky a muzikanty. Třetí, když jsme písničku oživili před Horáky a Horákyněmi v publiku.
A konečně počtvrté mne naplnilo štěstím, když mi podpora žďárského Městského úřadu a fondu Vysočina umožnila radikálně změnit situaci, v níž jsem byl před čtyřiceti lety: Po dlouhých letech neexistence horáckých zpěvníků loni vyšly hned dva, a protože můj (trošičku) starší kolega Míla Brtník zpracoval jih a já "Písničky a popěvky ze severu Horácka", mají naši následovníci k výběru přes sedm stovek písniček z oblasti, kde - aspoň podle našeho přesvědčení - se zpívají ty nejkrásnější.
DALŠÍ INFORMACE: Žďár nad Sázavou
Zveřejněno 12.06.2005 v 23:41 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA