Kozáckou mi hrejte.. pořad k jubileu Lenky Homolové
"Kozáckou jsem tancovala Kozáckou mi hrejte" - dnes 5. 11. 2005 pořad k významnému životnímu jubileu choreografky Lenky Homolové
Krásná slova pro paní Lenku Homolovou:
Lenka Homolová pro mne....
Kdykoli s Lenkou Homolovou mluvím, vybaví se mi vždy jejích několik vět z našich rozhovorů a následně zvláštních pocitů.
Věta první: Soubor měl víkendové soustředění. Bylo to v době, kdy mi bylo asi 35 let a byla jsem jako interpret ještě dost vytížena. A po sobotní zkoušce, při návratu do šatny, mi Lenka povídá: " Ty,Věro, chtěla jsem Ti říct. Přenech ta svoje místa mladším, jsou tu holky šikovné, mlaďounké, nauč je to. Nemáš zapotřebí nějaké poznámky ke svojí osobě. Já pro Tebe raději něco postavím". Zkoprněla jsem, pobrečela si. Ale vím, že ne ze vzteku, z podrážděnosti, ale proto, že jsem hluboko ve svém nitru, kam se člověk i sám bojí podívat cítila, že má pravdu.. Jak řekla tak se stalo. Já okamžitě doučovala a ona postavila na muziku Miloše Černého Nečekanou hyjtu. Uměla být v jednání velmi přímá.
Věta druhá: Bylo to asi po dvou letech co jsem ukončila Lidovou konzervatoř při Pražském kulturním středisku a zároveň v době, kdy jsem do souboru přivedla paní Alenu Skálovou. Při jednom setkání se mě Lenka zeptala: "Tak Věrunko, kdy začneš choreografovat? Už se těším". Přesto, že mi pomoc nabízela i Alena Skálová, trvalo ještě dlouho, než jsem se odhodlala sama. A v době, kdy jsem potřebovala čas na přípravu to byla opět i Lenka, která přišla na krátký čas do taneční složky. Nyní se ptala: "Tak Věrunko, kdy už to uvidím na scéně?" A na všechna představení přišla. Pokud mohla, vždy pomohla.
Věta třetí: Lenka Homolová se chystala do Chorvatska za českými menšinami s výukou českých tanců. V Chorvatsku ještě nebyl klid po válce a já povídám: "Lenko,nebojíš se, opravdu tam pojedeš? Vždyť tě zastřelí!" Na to ona odpověděla: " Bojím. Ale když já jsem jim to slíbila"......... Byla statečná.
Věta čtvrtá: V jednom z našich rozhovorů o další umělecké práci souboru mi Lenka řekla: " Věro, hlavně aby ti, co pozveš ke spolupráci, byli tvůrčí, víš, to je hrozně důležité". Její Královničky a Po prádle patří do zlatého fondu souboru Gaudeamus a soubor je stále předává novým a novým členům. A ona se na přestaveních bojí, jestli jsme je připravili tak, jak ona tehdy cítila.
Toto je pro mne Lenka Homolová.
Věra Fenclová
Vedoucí taneční skupiny souboru Gaudeamus
Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)
SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
Zveřejněno 05.11.2005 v 11:57 hodin