Jožka Kratochvíl má chemické vzdělání, které celoživotně užíval v metalurgii, pak mnoho let v geologii a na sklonku profesního života, po změně politického systému, byla mu svěřena důvěra vykonávat funkci bezpečnostního tajemníka Nejvyššího soudu ČR v Brně. Současně vedle chemické profese je J. Kratochvíl již od mládí, zaníceným muzikantem a tato jeho záliba trvá do dnešních dnů.

Nejprve je třeba zdůraznit, že Jožka měl výborné učitele. Začínal v dětství hrou na klavír u profesora Karla Hradila, pak již v dospělosti hrou na kontrabas u Jiřího Bortlíčka a na violu u profesora Tvrdoně. Také je nutno vzpomenout, že cimbálovou školu prošel u Jaroslava Čecha z Uherského Hradiště a po mnoha letech získal "ten oný kochmes" u majstra Jožky Ščuky ze Staré Břeclavi. Na vojně, kterou si odsloužil na Chodsku, naučil se hrát na dudy u mistra Menzy z Horšovského Týna. A nakonec je třeba vzpomenout Jožku Orszaga Vraneckého, nepřekonatelného mistra ve hře na valašské píšťaly a strašně dobrého člověka.

Jožka Kratochvíl vám představuje svojí sbírku lidových hudebních nástrojů, a tu je nutno zdůraznit, že všechny nástroje jsou použitelné a tedy hratelné a byly využívány v souborech "Slatiňan", "Břeclavan", v brněnském "Slováckém" a "Valašském krúžku", při koncertech a nahrávkách "BROLNu", "Brněnskými gajdoši" a také při inscenacích činohry Národního divadla v Brně. Samozřejmě, že i v "Javorníku" se našlo uplatnění pro mnohé z těchto nástrojů. Sám k tomu doplnil: Vždy jsem obdivoval jednoduché lidové hudební nástroje, mnohdy postavené s takovým umem a láskou, že se staly uměleckými artefakty. V dospělosti jsem chtěl ovládnout mnohé z nich, oživit exponáty v muzejních sbírkách. V tomto činění mně mnohokrát pomohl jak radou, tak i skutkem Oťan Pokorný. Za hraní bývají vypláceny honoráře. Mnohou část těchto peněz jsem investoval do koupí nástrojů, a tak za léta mého muzicírování vyrostla tato sbírka: klavír Petrof, housle Kreutzer, viola Kužel, kontrabas NDR, 2 cimbály Primas, chodské dudy Janeček, moravské gajdy Havlíček, horňácké gajdy Pokorný, žlobčoky, fujary, koncovky, valašská trúba, vizovská kobza, salašovky, bič, fanfrnoch, citera, grumle, nai z Rumunska a mnohé další nástroje.
Bylo by to dlouhé vyprávění, ke každému nástroji se pne historie a krásné vzpomínky.

Od roku 1968 je Jožka Kratochvíl členem Cimbálové muziky "Javorník" Brno, kde střídavě hraje na violu, cimbál a kontrabas. Jeho další cílevědomou zálibou je fotografování. Svými fotografiemi provázel souborové dění jak v "Břeclavanu", nyní po mnoho let vytváří propagační a dokumentační fotografie brněnského "Javorníku". A aby toho v životě Jožky Kratochvíla nebylo málo, spolu se svojí manželkou šijí a vyšívají slovácké kroje, vyrábějí krojové doplňky, nejprve se zaměřením na Horňácko, nyní již mnoho let tvoří kroje kopaničářské.

Náš dávný přítel, rozhlasák, Jaromír Nečas napsal kdysi v novinách: Lidová jízlivost praví, že když Američan Armstrong poprvé přistal na Měsíci a vycházel z modulu - pod schůdky v měsíčním prachu už stal Jožka s violou a hrál mu na přivítanou.
Jožka, když se to dozvěděl, mu odpověděl: Drahý Jaromíre! To, že bych někdy hrál na Měsíci a vítal tam americké astronauty je pomluva a čistý nesmysl. Je pravdou, že jsme mnohokrát hrál při svitu Měsíce a nejen pro americké astronauty. Jožka.