PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Masopustní veselí v Lipníku n. B.

TISKOVÁ ZPRÁVA
V sobotu dopoledne 17. února 2007 ožije centrum Lipníka nad Bečvou masopustním veselím. Dětský folklórní soubor Maleníček uspořádal ve spolupráci se Střediskem volného času program, do kterého se mohou zapojit všechny generace.
Sraz všech kostýmovaných zájemců bez rozdílu věku bude ráno v 9.00 hodin na parkovišti u PENNY Marketu. Zde se seřadí průvod maškar, který půjde k poště, kolem hradeb směrem ke gymnáziu a ulicí Palackého na náměstí TGM.
Na náměstí děti z Maleníčku od 10.00 hodin předvedou záhorské zvykosloví, písničky, tance a vyzvou přítomné k hrám s tematikou masopustu. Nejlepší masky budou oceněny jak v kategorii dětí, tak mezi dospěláky, ale ohodnoceni budou úplně všichni!
Neodmyslitelnou součástí masopustního veselí je dobré jídlo: ani to nebude na náměstí chybět! Stánek před řeznictvím na náměstí bude nabízet čerstvé zabíjačkové produkty, v dalším stánku bude nabízena pro zahřátí medovina, koláče slíbily napéct pořadatelky (a budou-li tak dobré jako ty, co pečou na Svatojakubské hody, tak se opravdu máme na co těšit!)...
"Jednou v roce, většinou v únoru nebo v březnu, začnou lidé tropit spoustu bláznivě veselých věcí - o masopustu. Říká se mu také karneval a přichází těsně před postní dobou. Všechno je najednou naruby! Lidé třeba chodí převlečeni za někoho úplně jiného. V ulicích můžeš potkat postavy ze snů a pohádek: všelijaká strašidla, zvířata, i celé maškarní průvody. Hraje muzika, lidé zpívají a žertují. V dávných dobách dokonce vládl na trůnu místo krále největší chuďas a král nosil šaty žebráka. Zkrátka, jako by starý běh života skončil, čas se zastavil a všechny nejnemožnější věci byly na chvilku možné. O půlnoci však muzika utichne a masky se sundají, hra končí. Všichni se vrátí na své skutečné místo v životě. Brzy začne něco nového - postní doba.", píše o masopustu ve své knize Od adventu do adventu pan Jan Kotas.
Přijďte si příjemně vyplnit sobotní dopoledne hezkou lidovou tradicí!

Mgr. Blanka Prudilová

Maleníček, dětský folklorní soubor
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.
Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.
O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům. První reduta v Praze se konala v roce 1752.

Květa Kohoutková, kveta.kohoutkova@seznam.cz

Maleníček, dětský folklorní soubor
Z pozvánky na Masopust
Maleníček, dětský folklorní soubor

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

Zveřejněno 08.02.2007 v 23:00 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA