|
Muzeum Těšínska - květen 2007Za poznáním Těšínska na výstavách v měsíci květnu.
Ředitelství Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Hlavní tř. 12, tel.: 558 761 211, Fax 558 761 223, e-mail: muzeum@muzeumct.cz http://www.muzeumct.cz
Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Hlavní tř. 3, tel.: 558 761 221
Z technických důvodů bude výstavní síň zavřena až do odvolání! Výstavní síň Muzea Těšínska Musaion Havířov, Dělnická 14, bezbariérový vstup, tel.: 596 813 456
Výstava: Míry a váhy (historická výstava) (výstava potrvá do 23. 9. 2007) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h . Míry a váhy (Výstava ze sbírek Slezského zemského muzea v Opavě) Měření délek patřilo k prvním měřičským technikám v probouzející se lidské civilizaci. A lidé přirozeně využili k měření to, co bylo nejblíže po ruce. Nedivme se proto, že u starých měr se setkáváme s částmi lidského těla: palci, prsty, stopami, lokty. Tyto míry existovaly již v antickém světě a mnohé z nich přetrvaly až do 21. století, byť jejich význam je již trochu jiný. V dnešních novinách máme "palcové titulky" a sedíme před "17-ti palcovým monitorem". Míry se vyvíjely nezávisle na sobě v různých regionech a je samozřejmé, že na odlišných místech a v jiných dobách měly tyto míry nestejné velikosti. Rozmanitost a nejednotnost měřících pomůcek a jednotek způsobovala potíže při stále rozvíjejícím se obchodě, tržním hospodářství a vývoji komunikace. Vadilo to už starým Římanům. A tak byly v celé Římské říši zavedeny společné míry pro oblast od Anglie až po Turecko, od Maďarska až po Afriku. Po rozpadu říše se rozpadl i tento systém měr. Až teprve v roce 1790 mezinárodní vědecká komise nabídla decimální systém. Navrhla, že přirozenou jednotkou délky je desetimilióntina vzdálenosti mezi rovníkem a severním pólem. Pro novou jednotku byl vybrán název "metr" podle řeckého slova metron, což znamená míru. Trochu problematické bylo zjišťování vzdálenosti od rovníku k pólu, které vzhledem k tehdejším malým technickým možnostem trvalo skoro sedm let. První prototyp metru měl tvar tyče obdélníkového průřezu a byl vyroben z platiny. V roce 1797 byl uložen do státního archivu v Louvru. Konečnou podobu získal tento prototyp v roce 1886. Je to platinorhodiová tyč se dvěma vrypy uložená v Mezinárodním úřadu pro váhy a míry v Sèvres u Paříže. Vzrůstající nároky na přesnost způsobily, že v roce 1983 byla stanovena nová definice metru. Je to délka dráhy, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s. Ve výstavní síni Muzea Těšínska se návštěvníci pohrouží do zvláštního světa starých i novějších vah, objemových či délkových měr a pomocí tabulek mohou donekonečna přepočítávat staré míry na nové nebo opačně. Uvidí na vlastní oči loket, sáh, váhu na máslo, dozví se, co jsou váhy sklonné a co je to lotové závaží. Památník životické tragédie v Havířově-Životicích, tel.: 596 434 138
Stálá expozice: Okupace a odboj na Těšínsku Výstava: Pohlednice - umění nejskromnější (výstava potrvá do 26.8. 2007) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h . Památník životické tragédie Památník akademického sochaře F. Swidra se stálou expozicí je připomínkou na utrpení a boje lidu Těšínska v období druhé světové války. Zpřístupněn byl v roce 1949, pět let po události, která se odehrála 6. 8. 1944 a která je dnes označována jako "životická tragédie". Tohoto dne příslušníci těšínského gestapa a němečtí četníci zatýkali obyvatele, kteří nebyli německými státními příslušníky. Motivem této akce, která si vyžádala životy 36 mužů ze Životic a okolních vesnic bez předchozího výslechu, byla přestřelka v místním hostinci. . Pohlednice - umění nejskromnější Sbírka pohlednic patří k pokladům sbírkových fondů Muzea Těšínska a je vytvářena již více než půl století. Je nesmírně cennou a významnou dokumentací života v našem regionu.Vznik pohlednic úzce souvisí s filatelií a se zájmem urychlit komunikaci mezi lidmi. Za předchůdce pohlednice je považována tzv. Mulreadyho obálka s obrázkem sedící personifikované Británie vydaná 1. 5. 1840. O několik let později - v roce 1843 nechal vytisknout obchodník Henry Cole lístek s obrázkem, který poslal svým známým. Koncem 60. let 19. století realizovalo rakousko-uherské ministerstvo pošt nápad používání korespondenčního lístku, což se velmi brzy rozšířilo i u nás. Bez korespondenčních lístků by zřejmě vývoj nedospěl k pohlednicím. Od roku 1875 byl možný i mezinárodní korespondenční poštovní styk, lístky ovšem musely obsahovat pro česky mluvící uživatele poštovních služeb tištěný text: dopisnice. Údajně první skutečnou pohlednici vytiskl v roce 1870 francouzský papírník Léon Besnardeux, která se nedochovala. Proto se cení jako první pohlednice na světě korespondenční lístek, na jehož levé straně je obrázek se scénou ze života dělostřelců v prusko-francouzské válce. Byl zhotoven 16. července 1870 v Oldenburku v Německu. Lístek vydal knihtiskař August Schwarz, který je považován za vynálezce pohlednice. Při tisku pohlednic byla a je využívána řada technik. Nejstarší pohlednice jsou tištěny litograficky, technikou světlotisku a ručním kolorováním, technikou hlubotisku, posléze se začal užívat ofset. Vyvíjel se i formát pohlednic - v Evropě se nejvíce rozšířil formát 140 x 89 mm. O pohlednice se zajímali významní malíři a umělci, jejichž díla byla šířena i touto cestou. K těm nejvýznamnějším pařil Alfons Mucha (1860 - 1939). V polovině 1. desetiletí 20. století pohlednice získaly podobu, která dodnes existuje - rubová strana je rozdělena na dvě části, v pravé části je adresa, v levé text, na líci je pouze obrázek. Ve sbírce pohlednic Muzea Těšínska jsou bohatě zastoupeny vzácné pohlednice z konce 19. století a počátku 20. století. Sběratelský zájem obsahuje i následující desetiletí až současnost. A právě návštěvníci výstavy mají jedinečnou příležitost shlédnout množství těchto unikátních pohlednic. Jsou vystaveny pohlednice mnoha typů i provedení - kolorované, černobílé, mnohdy doplněné kresbami a průsvitkami, kukátkové a další. Nesmírně cenné jsou pohlednice měst a obcí našeho regionu, z nichž mnohé již dnes neexistují. Pohlednice odráží i vývoj průmyslu, důlních podniků, architektury, urbanizaci měst, odívání, osobnosti státníků, válečné události, přírodní krásy a další. Milé jsou gratulační a vánoční pohlednice a pohlednice milostné. Obdiv a pozornost upoutají i techniky, kterými jsou pohlednice zhotoveny, poštovní známky, poštovní razítka a láskyplné pozdravy jejich pisatelů. Výstava představuje i nesmírně vzácné nejnovější přírůstky sbírky. Kotulova dřevěnka, Havířov-Bludovice, Hálkova 4, tel.: 596 813 456 a 602 709 731
Stálá expozice: Lidové bydlení a tradiční zemědělství na Těšínsku otevřeno út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h Slavnostní zahájení sezóny 1. 5. 2007 v 9 h . Kotulova dřevěnka Jedna z nejstarších staveb na Těšínsku byla postavena v roce 1781 a je ukázkou původní zástavby na území města Havířova. Přestože se v regionu rozvíjelo hornictví, ve kterém nacházelo uplatnění stále více zdejších lidí, ponechali si mnozí malé hospodářství - pěstovali obilí a zeleninu a chovali krávy, prasata, králíky, slepice a často i včely. Tato skutečnost se odráží ve stálé expozici, která dokumentuje vybavení domácnosti a způsob života místních obyvatel na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobový nábytek, keramické výrobky a ve zděné stodole zemědělské nářadí. Zajímavostí je funkční větrný mlýnek, který sloužil především ke šrotování obilí. Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově, Mariánské nám. č. 14, tel.: 558 359 533
Stálá expozice: Z minulosti Jablunkova a okolí Otevřeno: Medvědi (výstava hraček) (výstava potrvá do 31.10 2007) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h . Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově Tradice jablunkovského muzea sahají až do poloviny 19. století, kdy vzniklo rodinné muzeum Sikorů. V roce 1922 bylo otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti, jehož činnost ukončila druhá světová válka. Muzejní tradice byly obnoveny až v roce 2000. Dnes se stálá expozice pobočky Muzea Těšínska věnuje bohaté historii a významnými tradicemi města a okolních obcí. Ve výstavní síni jsou pořádány dlouhodobé tématické výstavy. . MEDVĚDI Výstava Medvědi je pořádána ve spolupráci s Klubem Panenky ČR z Prahy. Klub Panenky byl založen v roce 1999 v Praze a v současné době sdružuje nejen klasické sběratele starožitných panenek a medvídků, ale i autory a příznivce panenek a medvídků novodobých. Členové Klubu věnují pozornost také všemu, co do světa panenek patří - pokojíčkům, kočárkům a nádobíčkům. V neposlední řadě se členky Klubu o panenky a plyšové hračky starají i po stránce technické - věnují se jejich restaurování, zhotovují oblečení a řadu dalších doplňků. Úkolem Klubu Panenky je napomoci nejen k záchraně historických panenek a seznámení široké veřejnosti s historií jejich výroby, ale i snaží se o navázání na dřívější sběratelské tradice v Čechách i v zahraničí. Velikým přáním sběratelek je v budoucnu vytvoření stálé výstavní expozice a jejím prostřednictvím udržení a obnovení ruční práce související s výrobou panenek a medvídků. Můžete potkat medvěda v Beskydech? Možná ano, když budete mít velké štěstí. Medvěd z Vás ovšem velkou radost mít asi nebude a Vy ostatně taky ne. Můžete potkat medvěda v Jablunkově? Docela určitě! A nejen jednoho - celé tři stovky nejrůznějších medvědů, medvídků, medvíďátek a dalších plyšových zvířat na Vás budou čekat ve výstavní síni Muzea Těšínska. Přijďte, naši plyšoví medvědi budou mít z vaší návštěvy obrovskou radost a nejen to, čeká na Vás bohatý doprovodný program - "Rok s medvědy". Například si dle chuti budete moci medvěda vyrobit nebo ochutnat. Navíc se o medvědech dozvíte vše, co jste ještě nevěděli... například, že jednoho dne roku 1902 se pan Theodore Roosevelt (americký prezident) rozhodl vyjet si na lov. Možná za to mohlo špatné počasí nebo muška, ale každopádně toho dne nebyl jako lovec vůbec úspěšný. Vrátil se zpět do tábora, když se v blízkosti objevil medvěd...a co udělal pan prezident? Neudělal to, co ostatní očekávali a odmítl medvídka zabít. Tato zpráva se velice rychle rozkřikla a jednoho pana cukráře napadlo k připomenutí této události místo sladkostí vyrobit plyšového medvídka, kterému s prezidentovým svolením dal jméno Teddy. Medvídek se stal okamžitě nejpopulárnější hračkou a cukrář společně se svojí manželkou se k výrobě cukrovinek už nikdy nevrátili. Nebo to mohlo být také takto:...příhoda, kdy Rooswelt, známý svým ochranitelským vztahem přírodě, rezolutně odmítl zastřelit medvěda byla zveřejněna v tisku a zaujala jistý ruský emigrantský pár. Pro svůj malý obchod v Brooklynu začali vyrábět malé vycpané hadrové medvídky a prezidenta požádali o povolení pojmenovat nový typ hračky Teddy Bear. Ať už to bylo jakkoli, plyšový medvídek a posléze bezpočet jeho vycpaných příbuzných vstoupili do historie. Na světě byla nová hračka, která od svého vzniku na počátku 20. století udělala šťastnými již několik milionů dětí. Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné, Masarykovo nám. 10, tel.: 596 311 425
Výstava: Motocykl velký - malý, každý v sobě něco tají (Motocykly malé i velké) (historická výstava) (výstava potrvá do 21.10. 2007) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h . Motocykl velký - malý, každý v sobě něco tají (Motocykly malé i velké) Motocykl je dvoukolový dopravní prostředek poháněný spalovacím nebo elektrickým motorem. Kola má umístěna za sebou a pohonnou jednotku (motor a převodovku) mezi nimi. Řidič sedí na motocyklu obkročmo, směr řídí řidítky." Tolik říká encyklopedie. Než však na cestu vyjel první motocykl (motorka, mašina), věnovala se jeho vývoji řada konstruktérů. Priorita je přiznávána Gottliebu Daimlerovi a Wilhelmu Maybachovi. V roce 1885 - 86 postavili první motocykl, aby ověřili vlastnosti Daimlerova vynálezu - spalovacího motoru. Dalším vývojem "motorové dvoukolky” se však nezabývali, našli ale dostatek následovníků. První skutečný motocykl i s tímto chráněným označením, neboť do té doby se mluvilo o motorové dvoukolce, vyráběli od roku 1894 Hildebrand a Wolfmüller. Jejich mnichovská firma byla první společností na světě, jež se zabývala sériovou výrobou motocyklů (vyráběla tehdy až 10 strojů denně). Našimi průkopníky výroby motocyklů byli mladoboleslavský knihkupec Václav Klement a turnovský mechanik Václav Laurin, kteří začali s výrobou velocipédů, ale v roce 1899 předvedli první skutečný motocykl v tehdejším Rakousko-Uhersku: jednoválcový motor byl již uprostřed rámu, měl elektrické zapalování vlastní konstrukce, obsluha stroje byla soustředěna na řídítkách, hnací síla se přenášela plochým řemenem na zadní kolo, rám stroje byl dostatečně robustní a bezpečný. Tato původní koncepce motocyklů LaK zevšeobecněla a prakticky se zachovala dodnes. Motocykl, dopravní prostředek odvážných mužů, se vydal na vítěznou jízdu světem. Během let se z prestižního dopravního prostředku stalo praktické a výhodné vozítko, které zajišťovalo dopravu i tam, kde se auto nedostalo. Relativně levná motorka spolehlivě sloužila na upravených cestách i v členitém terénu, cena sériově vyráběných motocyklů byla dostupná početným zájemcům a také provoz byl podstatně levnější než u ostatních dopravních prostředků. Motocykl sloužil k dopravě do zaměstnání, ve volných chvílích na výlety a za sportem. Motorky také brzy po svém vzniku stanuly na závodní dráze a výrazně ovlivnily moderní motorismus a motosport především. Výstava, určená všem obdivovatelům (velkým i malým) motocyklů velkých i malých, představuje vedle unikátních veteránů a osvědčených značek, které se ještě v nedávné době proháněly po cestách, také velkou kolekci v přesném měřítku vyvedených motocyklových modelů. Motocykly, velké i ty malé, doplňuje technická dokumentace, fotografie, závodnické trofeje a samozřejmě informace o nejznámějších firemních značkách a výrobních typech strojů, které psaly historii evropského motorismu. Zvláštní pozornost je věnována jedné z našich nejstarších závodních drah, Masarykovu okruhu v Brně, který se jezdí od r. 1930, a závodním drahám v našem regionu - od r. 1977 Petrovické kotlině a v letech 1965 - 90 ježděnému Těrlickému okruhu. Výstavní síň Muzea Těšínska, Dům dětí a mládeže, Masarykova třída 958, 73514 Orlová-Lutyně, tel.: 596 531 205
Stálá expozice: Orlová - minulost i současnost Výstava: Tiskařství v Těšínském Slezsku (historická výstava) (výstava potrvá do 9. 9. 2006) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h . Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové Tradice muzejnictví v Orlové se odvíjí od r. 1894, kdy zde byla uspořádána Krajinská výstava. Muzeum v Orlové bylo založeno v r. 1910 a často měnilo své zřizovatele. Během druhé světové války byly sbírkové předměty odvezeny do Městského muzea v Ostravě a muzejní tradice byly obnoveny až v roce 1998, kdy zde Muzeum Těšínska zřídilo svou další pobočku. Stálá expozice "Orlová - minulost i současnost" je věnována dějinám města, které bylo proslaveným střediskem obchodu a podnikání s různou úrovni služeb, spolkové činnosti až do současnosti v souvislosti s historií města Orlové. Přibližuje také hornictví, se kterým je město nerozlučně spjato a které přineslo do života lidí obrovské změny. Vedle stálé expozice jsou zde pořádány tématické výstavy. . Tiskařství v Těšínském Slezsku Vynález písma patří k nejpřevratnějším a nejtrvalejším objevům v dějinách lidské kultury. Historie rozvoje písma a jeho uplatňování doslova tvoří páteř dějin kultury. Dnešní všeobecné každodenní užívání znalosti čtení a psaní se zdá samozřejmé, ale nebylo tomu tak vždycky. Čtení a zejména psaní patřilo dlouho k vysoce kvalifikovaným a specializovaným činnostem úzké skupiny osob, které tvořily pro omezený okruh zájemců. K nejstarším dílnám, ve kterých vznikaly rukopisné knihy, patřila středověká klášterní skriptoria. Skriptoria shromažďovala, uchovávala a šířila veškerou vzdělanost tehdejšího světa. Každá kniha vyšlá ze skriptoria byla naprosto jedinečným originálem. Dochované rukopisné knihy jsou svou ojedinělou výtvarnou úpravou dodnes považovány za výjimečná umělecká díla s vysokou kulturní a vypovídací hodnotou. Počátek nové epochy v kulturním životě lidstva představoval vynález knihtisku. Za jeho vynálezce je označován Johannes Gensfleisch zum Gutenberg (1397/400 - 1468). Přesné datum vzniku jeho vynálezu je dodnes předmětem sporů. Nejčastěji bývají uváděna léta 1440 - 1454. Johannes Gutenberg nebyl prvním, kdo se zabýval myšlenkou tisku, první pokusy o tisk již byly známy. Genialita Gutenbergova vynálezu spočívala ve spojení předešlých různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces. Nový způsob reprodukce knih brzy nahradil dřívější zdlouhavou práci středověkých skriptorů i pracné zhotovování dřevořezů pro tisk deskotisků. Navíc takto rozmnožované knihy daleko rychleji šířily vzdělanost mezi nejširší vrstvy. Původní Gutenbergova technologie v ruční sazbě je ve své podstatě zachovávána dodnes. Jím vynalezené tiskové lisy, ačkoliv byly postupně zdokonalovány, se používaly k tisku knih téměř až do roku 1800, kdy byly vyrobeny první celokovové lisy, na kterých bylo možno tisknout při obsluze tří mužů až dvě stě tisků za hodinu. Teprve konec 19. století přinesl zmechanizování sazebního procesu, když v roce 1889 sestrojil O. Mergenthaler stroj na odlévaní celistvých řádků z kovových sázecích matric - tzv. linotyp. Další vývoj tiskové techniky představovaly písmenové a sázecí a odlévací zařízení vyráběné firmou Monotype. Další zdokonalení polygrafických procesů znamenal např. systém teleletypesetter vynalezený ve Spojených státech amerických v roce 1928, který umožňoval přenos sazby na dálku nebo vynález fotosazby vyvolaný především grafickými tiskovými technikami jako byly ofset a hlubotisk a řada dalších. Výstava Tiskařství v Těšínském Slezsku je věnována tiskařskému řemeslu, tzv. "černému umění" od nejstarších dob do současnosti. Pomocí sbírkových předmětů se dozvíme například jak se tvořily a jak vypadaly knihy, když byl knihtisk ještě v plenkách a jak se výrobní postup s vývojem času zdokonaloval. Návštěvníkovi bude při procházce výstavou odkryt proces výroby knihy tak, jak celou řadu let v tiskárně probíhal a také jaké jsou pracovní postupy v polygrafickém průmyslu dnes. Součástí výstavy jsou také medailonky, které v krátkosti přiblíží historii několika nejvýznamnějších polygrafických podniků a jejich majitelů v regionu Těšínského Slezska, které patřilo k významným polygrafickým střediskům Rakousko-uherské monarchie. Výstavní síň Muzea Těšínska - Technické muzeum v Petřvaldě, tel.: 596 541 092
Stálá expozice: Tradice hornictví na Těšínsku Kouzelný svět tramvají Výstava: Dřevěné kostely na Těšínsku (historická výstava) (výstava potrvá do 31. 12. 2007) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h . Technické muzeum v Petřvaldě Technické muzeum, které je pobočkou Muzea Těšínska, sídlí v objektu bývalé fary z poloviny 19. století. Stálé expozice jsou věnovány "Kouzelnému světu tramvají" (jízdní řády, jízdenky, fotografie, funkční model tramvajového vozu) a "Tradici hornictví na Karvinsku", která seznamuje s vlivem těžby na ráz krajiny, charakterem a způsobem obživy lidí, sídelní strukturou nebo životním prostředím. Expozice představuje i osobnosti, které se zasloužily o rozvoj hornictví, připomíná tradice a život v hornických koloniích a vývoj důlních podniků a důlní techniky. K vidění jsou i ukázky dobových hornických uniforem, praporů, stuh, tabel, ale i záchranářské výzbroje a svítidel. Pořádány jsou zde tématické výstavy. . Dřevěné kostely na Těšínsku Stavby ze dřeva - roubené chalupy, špýchary, stodoly i další dřevěné stavby obvykle spojujeme s místy, kde "lepší" stavební materiál je drahý nebo nedostupný. Připomínají také dobu, kdy dřevěná stavba neměla takový význam a vážnost jako stavba zděná - byla buď náhražkou, která pomohla překonat období nedostatku, nebo nenáročným řešením praktického problému. Přesto jsou stavby, na které se zavedené hodnocení nevztahuje. Dřevěné kostely, kaple i drobné kapličky, Boží muka, zvoničky a kříže, které přetrvaly nepřízeň věků a skromně přežily do současnosti, se takovému pohledu vymykají. Poznamenalo je stáří i lidé, s nimiž sdílely společný osud, mnohými změnami prošla společnost a prostředí, pro které vznikly. Přestaly být součástí všedního života a proměnily se v jedinečné připomenutí minulého času. Pro dnešního člověka jsou především svědectvím o stavitelském umění a řemeslnické zdatnosti předchozích generací. Dřevěné kostely a drobné dřevěné sakrální stavby se v rámci České republiky v největším počtu dochovaly právě v našem regionu - na Těšínsku a v moravskoslezském Pobeskydí. Archivní záznamy a literární prameny zde připomínají existenci nejméně sedmdesáti tří dřevěných a polodřevěných kostelů, zmiňují také menší stavby jako kaple a zvoničky. V průběhu posledních dvou set padesáti let naprostá většina těchto staveb zanikla. Stalo se tak díky jejich postupnému chátrání, často díky tomu, že sešlá staletá stavba byla nahrazena novým zděným objektem. Mnohdy dřevěná svatyně zanikla i v souvislosti s živelnou pohromou - pohltily ji plameny. V r. 1964 tak nenávratně zmizel kostel v Tiché (u Frenštátu pod Radhoštěm), v nedávné době, v r. 2002, shořel kostel sv. Kateřiny v Ostravě - Hrabové, který byl ale jako jeden z mála obnoven v původním materiálu, byla postavena jeho kopie. Na českém Těšínsku dosud stojí dřevěné kostely a kostelíky na jedenácti místech. O řadě dalších už zaniklých stavbách vypovídají literární záznamy a archivní prameny. Připomenutí zasluhuje i fakt, že dřevěné stavby nestojí pouze na české straně Beskyd. Vyskytují a vyskytovaly se ve stejné míře po obou stranách současných státních hranic. Stíhal je stejný osud, prožily stejnou historii a v podobném stavu se dochovaly do dnešních dnů. Zvláštní na našem kraji je i to, že se zde nesetkáváme pouze se starými kostely. Dřevo znovu ožívá v nových stavbách, stává se rovnocenným partnerem moderních materiálů a současných stavebních technologií. Stačí zmínit kostel na Hrčavě z roku 1936 či zcela nový kostel ve Václavovicích z r. 2001. Podobných návratů můžeme v posledních letech zaznamenat celou řadu. Výstava představuje malebnou krásu zdejších dřevěných kostelů. Připomíná je kresbami, fotografiemi, dobovým zobrazením na pohlednicích. Výstavu doplňují také dřevěné modely těchto jedinečných staveb a četné předměty, které se dochovaly z jejich původního vybavení. Archeopark v Chotěbuzi - Podoboře, tel.: 558 761 227
otevřeno út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h Slavnostní zahájení sezóny 1. 5. 2007 v 9 h . Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře Archeopark stojí na místě, kde byla doložena existence opevněného hradiště. Představuje slovanské sídliště z doby od poloviny 8. století do 11. století. Je rekonstrukcí celého fortifikačního systému na akropoli s různými typy obydlí. K dnešnímu dni je dokončená čelní komorová hradba, palisáda obklopující celou akropoli, tři obytné objekty, halová stavba a vstupní brána s věží a mostem. Výstavba Archeoparku není zdaleka dokončena. Termín dokončení celého projektu předpokládáme v r. 2010. Provoz Archeoparku bude po dobu jeho výstavby až do doby realizace výukového centra zajištěn výlučně externím způsobem. Žádáme proto všechny zájemce o prohlídku Archeoparku, aby se dostatečným časovým předstihem dohodli s pracovníky Muzea Těšínska (tel.: 558 7612 287, fax 558 761 223, e-mail: program@muzeumct.cz) na termínu a hodině návštěvy. Bez průvodce nebude možné Archeopark navštívit. Dovolujeme si připomenout, že se jedná o kulturní památku, v jejímž prostoru stále probíhá systematický archeologický výzkum, tedy o prostor, kde není možný volný pohyb osob. Dr. Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska Diskusní fórum čtenářů |
|