PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Výročí osobnosti města Tovačova

Výročí sto let od úmrtí Xavery Běhálkové
V úterý 8. 5. 2007 v 10 hodin bude zpřístupněna rozšířená expozice hanáckého lidového umění v prostorách tovačovského zámku. V letošním roce si připomínáme sto let výročí úmrtí významné sběratelky hanáckého lidového umění, písní a tanců, Františky Teresie Emerencie Xavery Běhálkové, z Tovačova, která má zásluhy na uchování lidových kulturních tradic regionu Hané.
Hatě, folklorní soubor
Slečna Xavera, jak se jí všeobecně říkalo, byla dcerou tovačovského učitele Šimona Běhálka a jeho manželky Brigity rozené Kavkové z Klenovic. Narodila se 23. října 1853 ve staré tovačovské škole v témže pokojíčku, kde se v roce 1825 narodil hudební skladatel Arnošt Förchtgott Tovačovský. Měla dva bratry - Eduarda a Leopolda. Otec brzy zemřel (1859) a zůstala po něm vdova se třemi malými dětmi a téměř bez prostředků. Ujal se jich troubecký farář Pater Theodor Mayer, vlastenecký kněz, lidumil a dobrý člověk. Přijal vdovu i s dětmi na faru v Troubkách, aby mu vedla domácnost. Chlapce dal vystudovat na hospodářských školách, Xaveru dal učit hře na klavír, zpěvu a jazyku německému u pana nadučitele Loyky. Když vyšla školu, poslal ji do Prahy do německo-francouzského penzionu. Tam se seznámila se sestrami Annou a Zdenou Braunerovými, dcerami známého architekta Braunera. Nejvíce se sblížila se Zdenou, pozdější akademickou malířkou, která Xaveru často v Tovačově navštěvovala.
Po studiu na Vyšší dívčí škole v Praze a návratu do Tovačova působila jako učitelka ručních prací. Nejprve z vlastní záliby sbírala staré výšivky, součástky hanáckého kroje a keramiku. Žila na faře u P. Mayera, přátelství s P.Tomášem Wiedermannem jí pomohlo seznámit se s významnými osobnostmi českého národního života. Po návštěvě dr. Wankla (předseda Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci) v Tovačově byl její sběratelské činnosti dán určitý směr. Byl to také P. Wurm (poslancem za Kojetín od r.1861, olomoucký vikář a podporovatel vlasteneckého ruchu a národopisu na Hané), který ji nabádal, aby si všímala také lidových zvyků, písní a tanců, které na Tovačovsku ještě nebyly podchyceny a zapsány a byly by upadly do zapomenutí.
Její skvělé nadání hudební jí umožnilo zachytit a zachránit od zániku mnoho písní a tanců. Spolupracovala s Wanklovými, slečnou Bakešovou i Leošem Janáčkem na vydání třech sešitů nazvaných Národní tance na Moravě (Brno 1891-93). V Tovačově založila národopisnou skupinu, nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovala výroční a rodinné zvyky (Královničky, Přístky na Tovačovsku, Dožínky, Hanácké právo, Svatba,...). Skupina poprvé vystoupila v Tovačově na oslavách Arnošta Förchtgotta-Tovačovského (1889). Ve své národopisné činnosti pokračovala až do své smrti dne 28. dubna 1907, kdy podlehla vleklé a těžké chorobě. 1. května měla pohřeb, pochovával ji na její předsmrtné přání Pater Tomáš Wiedermann.
Při hodnocení a pochopení životního díla Xavery Běhálkové v rámci dobového vývoje, vytěžení ideových i estetických prvků pro dnešek i pro budoucnost a prosazování národní kultury je stále aktuální a nutné i v dnešní uspěchané době. Nakonec otázka pro pozorného čtenáře. Kolikrát se opakovalo od úmrtí Xavery Běhálková stejné snažení v Čechách jaké vyvíjela Xavera a její současníci?
Čerpáno z knihy Gustava Voždy: "Xavera" vydané 2003 s pomocí regionu Věrovany, Judr. J. Krempla, p. K. Šálka a Mgr. O. Nimmerfrohové. Čtenářům je k dispozici v tovačovské knihovně.

Zdena Ludvová

Hatě, folklorní soubor
Krojová skupina z Tovačova ze zvykoslovné slavnosti z Brna1895
Františka Xavera Běhálková -Sběratelka hanáckých krojů, výšivek, keramiky a zvyků
V neděli 5. května r. 1905 přijela do Brna slečna F. X. Běhálková se svou hanáckou družinou chlapců a děvčat z Tovačovska, aby ukázali v budově Národního divadla, "jak bylo na Hané za stara". F. X. Běhálková byla již v tu dobu známá jako horlivá sběratelka hanáckých krojů, výšivek, keramiky, zpěvů a tanců.
V Brně předvedl soubor tento program:
1. Hra na kamenný most: Tance - Tovačov, Holubička, Sekerečka, Zahradník, Tetka, Coufavá, Silnice, Šoustavá, Šáteček, Malení, Kanafaska, Rožák, Troják, Trojky, Kalamajka, Káča, Dráteník, Legátková, Kukačka. Tyto tance tančily Hanačky v starodávných bílých šatách.
2. Následovaly tance v lipských šátcích "na růže" zavázaných a v přerovských zástěrách: Trnka, Cimbálek, Kolíbavá, Valaška, Litery, Pastýřka, Volek, Ouzká cesta, Stodolenka, Jetelinka, Věneček, Pleskavá, Lesňačka, Ověvaná, Tovačovské hatě. Po tancích předvedli svatební zvyky z Tovačova a okolí: Námluvy, Odpros nevěsty, Odpros nevěsty sirotka.
3. Po těchto zvycích vystoupily tanečnice v krásných krojích s bohatým vyšíváním a zatančily: Annovská, Pilařka, Vodička, Vojáček, Osmičky, Kadlcká, Židovka, Čelčická, Mysliveček, Podkověnky, Kolo, Vranky, Hastrman, Vzteklý Janek a Marš.
Soubor tvořili chlapci a dětčata z Tovačova, Troubek, Biskupic, Klopotovic, Oplocan, Hrdibořic, Annova, Hrubčic, Ivaně, Nenakonic a Arnoštova. Brněnské vystoupení bylo přehlídkou usilovné práce Xavery, kterou zachránila lidovou kulturu hanáckého kraje.
Co tanec, zpěv nebo zvyky byly klenotem hanáckého lidu a je velká škoda, že město Tovačov nemělo zájem a nenašlo místo k umístění a zachování těchto památek. Připustili, aby sbírka byla rozdělena a uložena v okolních muzeích, např. v Prostějově, Olomouci a jinde.
Vystoupení souboru v Brně navštívil hudební skladatel Leoš Janáček a po domluvě s Xaverou začal dojíždět do Tovačova, aby podchytil tyto tance a hlavně zpěv. Tyto se objevují v jeho díle "Moravské tance". Tanečně při jeho návštěvách vystupovala slečna Dudková, která na tuto dobu vzpomínala ještě v pozdním věku, při mé návštěvě u ní doma.
V padesátých letech se o obnovu práce F. X. Běhálkové s úspěchem pokusila učitelka paní Milada Ženčáková a ani ona nenašla v Tovačově velkého pochopení u vedoucích činitelů města v oblasti kultury. Bylo to nepochopení nebo dokonce závist nad úspěchy její práce? Zatímco okolní hanácké soubory pokračovaly v zachování tradic hanáckého lidu, v Tovačově soubor zanikl.
Pozn. Část tohoto pojednání převzato prostřednictvím p. Lad. Nováka z práce Jana Zbořila, uveřejněné ve Vlastivědném sborníku v roce 1931. Pan L. Novák je zapálený sběratel historických událostí v oblasti Tovačova i Hané. Děkuji mu!

Zapsal Boh. Venclík

8. 5. 2007 bude zpřístupněna rozšířená a upravená expozice folklóru v tovačovském zámku k výročí 100 let úmrtí osobnosti města Tovačova, Xavery Běhálkové, sběratelky hanáckých lidových písní, tanců, výšivek a keramiky.
Pořadatelem výstavy je Městský úřad v Tovačově, tel. 581731301.

Zdena.Ludvova@seznam.cz
tel. 606724971

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Hatě, folklorní soubor
Zveřejněno 01.05.2007 v 22:44 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA