PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Zpravodajství

V Rábech tlačili perníkové Václavy

Ráby - V pátek 28.9.2007 patřil roubený zámeček pod Kunětickou horou v Rábech perníku. Sladké pečivo zdobené bílou polevou se tu kupovalo, jedlo i peklo.
Děti i jejich maminky si mohly vyzkoušet, jak se vyráběl klasický perník, jak ho znávaly děti z počátku minulého století. Čokoládová či barevná poleva tehdy byla věcí neznámou. Parádu na perníku obstarával reliéf, který pečivu dával podobu bohatě zdobeného srdce, koníka či zvířátka. "Těsto připravujeme z medu, mouky a koření. To je v tomto případě hlavně skořice, kterou do perníku dávám, aby při pečení pěkně voněl. Tyhle perníky budou pouze dekorační, takže je pečeme poměrně dlouho, aby byly trvanlivější. Kdybychom je chtěli jíst, vyndám je z trouby dříve a přidám do nich i další koření, jako například badyán a anýz," vysvětluje ježibaba, která kurz výroby perníčků vede. Podle mohutného plnovousu je to ale převlečený perníkář. Forma na perník je vlastně tlustší prkénko, do kterého je vyrytý obrázek. Před použitím ho perníkáři namastí jedlým olejem, aby se k němu těsto nelepilo.
Ježibaba zatím vyválela z těsta asi centimetr a půl silnou placku, ze které vyřízla obdélník, který odpovídal velikosti formy. A zatímco mluví, předvádí hloučku diváků další taje perníkářského řemesla. "Teď to musíte kousek po kousku pořádně přimáčknout k formě, aby se pěkně obtiskla do těsta. Promáčknutá místa potom pěkně zahladíte, a pokud jste formu dost namastili, objeví se vám takovýhle pěkný Vašek," říká, a když sloupne těsto z formy, je vidět reliéf s národním světcem v knížecí čepici na hlavě a s praporem v ruce.
Přebytečné těsto se pak snadno okrájí, takže perníkář získal svatý obrázek nebo figurku koníka. Za chvíli už z trouby zavoněly med se skořicí a první perníčky putovaly k lidem, kteří si je vytvořili.
"Bylo to moc zajímavé. Netušila jsem, že nezdobený perník může být po upečení tak hezký. Dole prodávají vyřezávané formy. Dvě nebo tři koupím a uvidím, jaký budu mít na vánoce úspěch s perníkem," říká Hana Strnadová z Pardubic.
Její šestiletá dcera Jana ji tahá za šos bundy a ukazuje jí ještě teplou, hnědou perníkovou panenku zavinutou v peřince. "Hezká, viď? Uděláme si ještě koníčka, jo?" říká mamince a staví se opět do fronty před stolem, kde Ježibaba zaučuje další perníkáře.
(vid)
Mladá fronta DNES - pardubický kraj
29.9.2007
DALŠÍ INFORMACE: Perníková chaloupka
Zveřejněno 29.09.2007 v 13:26 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA