PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Bramborový den

u příležitosti 250. výročí pěstování brambor v Chanovicích, aneb co nám také dala Amerika
Chanovice - sobota 6. října 2007
10.00 - 18.00 hodin

Areál vstupní usedlosti
Expozice lidové architektury v Chanovicích
- prezentace prodejců brambor
- prezentace pěstitelů a prodejců sadbových brambor
- prezentace výrobků z brambor
- občerstvení - tradiční bramborová jídla
doprovodný kulturní program
občerstvení - tradiční česká kuchyně
děti do výšky 130 cm vstup zdarma
vstupné: 25,- korun českých

Luboš Smolík
ředitel Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech

250 let pěstování brambor v Chanovicích
Nejstarší zmínka o bramborech v českých zemích je z roku 1623 a hovoří o jejich podávání na stole Viléma Slavaty. Během 17. století se brambory ve větším množství pěstovaly v klášterní zahradě irských františkánů v Praze U Hybernů. Někteří šlechtici v Čechách je dostali z Holandska a z Německa a pěstují se v jejich okrasných zahradách. Z té doby také pochází nejstarší české pojmenování: zemské jablko.
Ve větším měřítku se brambory u nás začínají pěstovat teprve od druhé poloviny 18. století, když za tzv. Sedmileté války bylo dovezeno značné množství brambor z Pruska za účelem sadby a rozšíření jejich pěstování. V té době mírnily bídu a hlad v častých válkách i v dobách neúrody. A odtud vznikl asi i jejich název: podle místa původu Branibor je lidé tehdy nazývají "brambury", později brambory. Již na počátku 19. století byly vypěstovány první české odrůdy. O slávě a zdomácnění brambor svědčí více než třicet starých lidových názvů, z nichž mnohé se používají dodnes (zemáky, zemská jablka, zemská japka, erteple, kobzole, jáblóška, zemčátka, krumple, grule).
Období počátku 2. poloviny 18. století je z hlediska historických změn i událostí bezesporu dobou zajímavou. V Evropě sled dějinného vývoje ovlivňují lokální válečné události o sféry územního vlivu. Tyto drobnější konflikty však nakonec vyústily v již zmíněnou Sedmiletou válku (1756 - 1763), rozsáhlý konflikt mezi Rakouskem, Francií a Ruskem na jedné, Pruskem a Velkou Británií na druhé straně, kdy se bojovalo nejen na evropském kontinentě, ale i v zámoří (severní Amerika, Indie).
V roce 1748 zahájila Marie Terezie a následně i Josef II. řadu reforem s cílem posílit centralizaci a byrokratizaci, jimiž se mělo dosáhnout například větší efektivnosti veřejné správy (1748 - 1751); nahrazení berní ruly tzv. Tereziánským katastrem (1748 - 157) zvýšení a rozdělování daňových příjmů státu (1748); zavedení jednotné měny (1750); postátnění krajských úřadů (1751); oddělení soudní pravomoci od státní (1751); zrušení hrdelních soudů (1752); vydání celního řádu (1752); vydání patentu o soupisu obyvatelstva (1753); vydání zemských lesních řádů (1754); ustavení státní rady (1760); zavedení dolnorakouských měr a vah (1765); vydání trestního zákoníku (1770); schválení školního řádu (1774); vydání robotního patentu (1775); schválení tzv. studijního plánu pro latinské školy - gymnázia (1775); zavedení výuky zemědělských věd (1776); zákaz mučení při hrdelních procesech (1776); vydání tolerančního patentu (1781); zrušení nevolnictví (1781); zrušení klášterů rozjímavých a žebravých řádů (1782); reorganizování soudnictví v českých zemích (1783); reorganizace městské správy (1785); zavedení tzv. Josefínské katastru (1785 - 1789); vytvoření základů jednotného občanského práva pro obyvatele říše všeobecným občanským zákoníkem (1786); vydání trestního zákoníku (1787); zřízení kriminálních soudů (1787); vydání berního a urbariálního patentu (1789).
Připomeňme si, že chanovické panství koupil 18. března 1732 za 65.000 zlatých a 2.000 zlatých klíčného Ferdinand, svobodný pán z Rumerskirchu. Bylo to vlastně již podruhé, co začíná hospodařit na chanovickém panství (poprvé někdy roku 1717). Ferdinand Jáchym Rumerskirch byl velmi zajímavou a zcela určitě i osvícenou osobností, jež získala značné zkušenosti i rozhled v mnoha dvorských funkcích. Například v letech 1741 - 1746 působil jako purkrabí Pražského hradu, jistý čas byl i přísedícím dvorského a komorního soudu. Pro region má však největší význam období let 1739 - 1741, kdy byl zvolen do funkce hejtmana Prácheňského kraje. Podle tehdejších zvyklostí bylo totiž úřadujícím místem hejtmana jeho šlechtické sídlo.
Vedle politické kariéry ího majetku. Hospodaří nejen v Chanovicích, ale také v blízkém Újezdě a v Defurových Lažanech. Péče o nemovitosti se projevila i v mnoha stavebních aktivitách. Jeho jméno je spojeno s obnovou chanovického kostela, fary a školy, s výstavbou chanovické sýpky.
Významné politické a společenské styky, výrazný vztah k umění a ke kultuře vůbec dovolil Ferdinandovi, svobodnému pánovi z Rumerskirchu, seznámit se s novinkami dobového poznání. Mezi tou spoustou novot druhé poloviny 18. století byly také brambory, plodina evropské budoucnosti. Rumerskirch byl přímo nadšen samotnou rostlinou i informacemi o jejím pěstování a využití u pruského královského dvora, kde se tomuto malému zázraku ve výživě obyvatelstva věnují již patnáct let. Na jaře roku 1757 spočinuly první bramborové hlízy, nejdříve jen pro zvědavost a potěchu, v chanovické půdě. Snad pro následnou sadbu či vzorky pro budoucí generace byla první chanovická úroda brambor uložena v chladném a temném sklepení zámku, kde přečkala téměř bez úhony dvě a půl století.
Pečlivý mnohaletý výzkum klatovského muzea ve všech prostorech chanovického zámku přispěl v nedávné době k tomuto jedinečnému objevu. Dendrochronologická metoda dvou nezávislých pražských ústavů potvrdila stáří nalezených bramborových hlíz.
Po konzultaci se starostou Obce Chanovice bylo rozhodnuto, že v sobotu 6. října 2007 bude malá část tohoto pokladu představena veřejnosti. Zbylá část pak bude v pečlivých laboratorních podmínkách zachována pro další výzkum.
Ferdinand Jáchym Rumerskirch zemřel v roce 1769. Zanechal po sobě svým dědicům poměrně značný majetek (odhad jmění činil kolem 115.000 zlatých). Pro nás ostatní, a to si ještě dostatečně neuvědomujeme, je průkopníkem v propagování pěstování a využívání brambor. V regionu je možná prvním, kdo si uvědomil přínos Ameriky pro Evropu.

Luboš Smolík

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Zámek Chanovice
Zveřejněno 04.10.2007 v 01:45 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA