PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Tiskové zprávy a články

Uctili oběti Liptaňské tragédie, která se odehrála před sedmdesáti lety.

Předmnichovský masakr v Sudetech, při kterém zfanatizovaní henleinovci zavraždili šest příslušníků Stráže obrany státu (SOS), známe jako Liptaňskou tragédii. Došlo k ní před sedmdesáti lety, 22. září 1938.
Bývalá četnická sta¬nice v Liptani byla svědkem vraždy Vítězslava Hofirka, Inocence Dostála, Františka Čecha, Viléma Lehera, Ludvíka Svobody a Rodolfa Mokrého. Nacističtí Němci se zde pokusili násilím převzít moc týden před podpisem Mnichovské dohody 29. září 1938, která odtržení Česko¬slovenského pohraničí formálně legalizovala.
Muži zavražděni v Liptani byli příslušnicí finanční stráže, která byla součástí praporů SOS. Tito lidově přezdívaní sosáci zahrnovali kromě finanční stráže také četnictvo, uniformované příslušníky sboru státní bezpečnosti a vojenské posily, tedy záložníky, kteří v roce 1938 zajišťovali obranu hranic daleko vysunuti před hlavní obranné postavení armády.
V těchto místech se stávali snadnou kořistí henleinovských bojůvek a polovojenských oddílů Sudetendeutsches Freikorps, cvičených pro záškodnické akce v českém pohraničí. Na slabé vyzbrojených útvarech celníků a sosáků si zvyšovaly sebevědomí.
Už 21. září se v Německu soustředily jednotky Freikorpsu v blízkosti československých hranic, které pronikly na naše území. Na Krnovsku ozbrojené tlupy takzvaných ordnerů,povzbuzené postupem jednotek Freikorpsu, obsazovaly četnické stanice, pošty a státní úřady.
V Liptani bylo nacistické hnutí velmi silné. Organizovali jej bratři Alfred a Franz Seligovi, kteří přijímali instrukce přímo z Německa. Společně s Karlem Reichelem a Františkem Görlichem zorganizovali přepadení četnické stanice, které dnes známe jako Liptaňskou tragédii.
Liptanští nacisté byli vy¬zváni, aby se zúčastnili slavnostního odzbrojení četnické stanice, proto se zde zformoval dav asi sto padesáti mužů. Velitel stanice, vrchní strážmistr Rudolf Mokrý, pod pohrůžkou vyvraždění celé posádky se vzdal přesile a ode¬vzdal zbraně, aby zabránil krveprolití. V tu chvíli přijížděla k četnické stanici dvoučlenná motorizovaná hlídka finanční stráže praporu SOS Inocenc Dostál a Vítězslav Hofirek. Oběma se podařilo doběhnout k četnické stanici, kde se chtěli ukrýt. Netušili, že je již obsazena nacisty. Došlo ke zmatené přestřelce, ve které byli místo sosáků zasaženi tři nacisté - Karl Metzke, Jan Křístek a Alois Múller. Vzbouřenci v čele s Alfredem Seligzem ze msty postříleli již odzbrojenou, a tedy bezbrannou osádku četnické stanice.
Mrtvoly nacisté 23. září od¬vezli do Hlubčic v tehdejším Německu, kde je zahrabali u hřbitovní zdi. Až po válce byla těla Františka Čecha, Inocence Dostála a Vítězslava Hofirka exhumována a převezena do Československa. V roce 1947 byl obětem Liptaňské tragédie odhalen pomník
Druhou vzpomínkou je pomník z roku 1988 u obecního úřadu. Český svaz bojovníků za svobodu u néj včera ve spolupráci s obcí uspořádal vzpomínkové shromáždění k sedmdesátému výročí.
Starosta Liptáně, František Tománek včera položil věnec k památníku Liptaňské tragédie. S věnci a kyticemi do Liptaně přišli také desítky dalších lidí, kteří chtěli uctít šest zavražděných obránců hranic. Byli zde zástupci okolních měst a obcí i Českého svaz u bojovníků za svobodu.
Bruntálský a Krnovský deník,
Krnovský REGION ze dne 23.září 2008
Fidel Kuba
DALŠÍ INFORMACE: Liptaň
Zveřejněno 23.09.2008 v 22:39 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA