|
Muzeum Těšínska - březen 2009Kulturní servis Muzea Těšínska na březen 2009
Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Pražská 14/3, tel.: 558 761 221
Stálá expozice: Obrázky z minulosti Těšínského Slezska Výstava: Radnice v Českém Těšíně (výstava potrvá do 31.12. 2009) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h Program pro veřejnost ve VS Český Těšín: 3. - 8.3. Kdo soutěží, vyhrává - kdo bude bystrý na výstavě, křížovku u nás zvládne hravě, za správné vyluštění tajenky drobná odměna, pro ZŠ a veřejnost 16.3 - 22.3. První doteky jara - poznávání jarní přírody, povídání, kvíz, pro žáky I.a II. ZŠ a rodiče s dětmi Přednášky pro veřejnost 12. 3. 16:00 Manželky těšínských Piastovců-soužití z rozumu či lásky? - Mgr. Radim Jež, historik Muzea Těšínska 26. 3. 16:00 Lidová architektura na Těšínsku - Mgr. Wiesława Branna, etnografka Muzea Těšínska Doporučujeme rezervaci míst na tel. 558 761 221 nebo na e-mailu: cesky_tesin@muzeumct.cz Výstavní síň Muzea Těšínska Musaion Havířov, Dělnická 14, bezbariérový vstup, tel.: 596 813 456 Výstava: Pojďme na ryby Výstava potrvá do 30. 6. 2009, po celou dobu výstavy: interaktivní rybí koutek pro děti, výměna receptů na rybí speciality otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h Program pro veřejnost ve VS Musaion: 1.3. - 10.4. O nejpěknějšího beránka - 4. ročník soutěže pro školy a veřejnost 1. kategorie - kresba či figurka, 4 - 9 let 2. kategorie - kresba či figurka, 10 - 15 let Vodníci Čech, Moravy a Slezska - vytváření originálních fantazijních postav vodníků, pro školy a veřejnost Ryby naruby - úsměvné skládání a kombinování těl různých druhů ryb a zvířat, vymýšlení nápaditých názvů, pro školy a veřejnost Ryba nebo rak? - zábavná hra, hádání názvů ryb, pro školy, veřejnost 20.3. Bájní mořští živočichové - přednáška s besedou, pro školy Památník životické tragédie v Havířově-Životicích, tel.: 596 434 138 Stálá expozice: Okupace a odboj na Těšínsku Výstava: 1918 - vznik republiky - historická výstava (výstava potrvá do 31. 3. 2009, po dobu výstavy doprovodný program pro ZŠ, SŠ a veřejnost) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově, Mariánské nám. č. 14, tel.: 558 359 533 Stálá expozice: Z minulosti Jablunkova a okolí Výstava: Bez nás si neškrtnete (vernisáž výstavy 26. 3. v 17:00, výstava potrvá do 4. 10. 2009) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h Program pro veřejnost ve VS Jablunkov: 10. - 27.3. Příroda se probouzí - literární soutěž, složte báseň na téma jaro v Beskydech, nejlepší básně vystavíme a odměníme, pro žáky ZŠ 10. - 27.3. Naši ptáci - výtvarná soutěž k Mezinárodnímu dni ptactva (1.4.), namalujte obrázek na dané téma, vyzdobíme si jimi vstupní prostory a nejhezčí odměníme, pro žáky ZŠ, MŠ a veřejnost Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné, Masarykovo nám. 10, tel.: 596 311 425 Výstava: Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí (výstava potrvá do 29. 3. 2009) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h Program pro veřejnost ve VS Karviná: 3. a 4.3. Od Sámovy říše po Velkou Moravu - podíváme se ke Slovanům a zjistíme odkud přišli, co mlsali, co je těšilo a co je sužovalo, dozvíme se, kdo to byl Sámo, kteří řečtí bratři k nám přišli a co nám přinesli, pro 1. - 6. tř. ZŠ 25. - 26.3. Přemyslovci na českém trůně - beseda, dozvíme se, co vyprávějí báje a pověsti, kdo to byl Bořivoj, kdo se stal prvním českým králem, který muž mohl být rytířem, o intrikách, násilí, prvních městech a věžích kostelů, pro žáky ZŠ 31.3. - 8.4. Velikonoce na Těšínsku - beseda o velikonočních tradicích a zvycích na Těšínsku, o historii a významu postního období, zdobení svátečního stolu, pro veřejnost Na termínech akcí je možno se telefonicky dohodnout. Výstavní síň Muzea Těšínska, Dům dětí a mládeže, Masarykova třída 958, 73514 Orlová-Lutyně, tel.: 596 531 205 Stálá expozice: Orlová minulost i současnost Výstava: Za pověstmi těšínského kraje (vernisáž výstavy 17. 3. v 17:00, výstava potrvá do 20. 9.) otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h Program pro veřejnost ve VS Orlová: Divadelní síň - dramatické zpracování těšínských pověstí, pro 2. st. ZŠ Čert, aby se v tom vyznal aneb Odhalení původu některých místních názvů - historicko-literární beseda, termín dle dohody, pro 2. st. ZŠ a veřejnost 22.3. Vodníci - literárně-výtvarná dílna ke Světovému dni vody, pro MŠ, ZŠ a veřejnost 24. - 27.3. Přednáška autorek výstavy - přednáší Mgr. G. Chromcová a Mgr. I. Pavelková, pro ZŠ Leden-červenec Hledá se maskot - soutěž, pomozte nám najít, vyrobit maskota do naší výstavní síně, vyhlášení vítěze 26. srpna, pro školy a veřejnost Technické muzeum v Petřvaldě, tel.: 596 541 092 Stálé expozice: Tradice hornictví na Těšínsku Kouzelný svět tramvají Výstava: Skrytá příroda v hornické krajině (ve spolupráci s Ostravskou univerzitou v Ostravě, výstava potrvá do 27. 9. 2009) Pro děti připraven doprovodný program k výstavě. otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h Program pro veřejnost v Technickém muzeu Petřvald 10.-15.3. Zvířecí rodinka - soutěž, kdo nejrychleji přiřadí mláďata ke správným rodičům, vyhrává malou odměnu, pro MŠ, 1. st. ZŠ a veřejnost 16.-20.3. Ovečka - výroba oveček z netradičního materiálu, pro MŠ, 1. st. ZŠ a veřejnost Celoroční program pro ZŠ a veřejnost Tajemství strojvedoucího Franty - vylušti Frantovo tajemství a těš se na pěknou cenu Letem hornickým a důlním světem - vyprávění, křížovka, obrázky, pověsti a legendy... Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně
Přestože prochází hlavní budova muzea v současnosti restitučním řízením, nabízí výstavní síň v náhradních prostorách Pražské ul. 14/3 svým návštěvníkům zajímavou stálou expozici věnovanou historii Těšínska "Obrázky z minulosti Těšínského Slezska". Zájemci si zde mohou prohlédnout exponáty, které dokumentují způsob každodenního života předešlých generací - mezi ty nejzajímavější patří ukázky vybavení domácnosti a tradičního nářadí nebo těšínský kroj. Ke spatření jsou zde i řemeslné výroby - díla zlatníků, puškařů, zámečníků, hrnčířů ad. Pozornost je věnována i těžbě uhlí. Zajímavý je soubor předmětů s církevní tématikou, upozorňující na silný vliv náboženství na lid Těšínska. Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově Tradice jablunkovského muzea sahají až do poloviny 19. století, kdy vzniklo rodinné muzeum Sikorů. V roce 1922 bylo otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti, jehož činnost ukončila druhá světová válka. Muzejní tradice byly obnoveny až v roce 2000. Dnes se stálá expozice pobočky Muzea Těšínska věnuje bohaté historii a významnými tradicemi města a okolních obcí. Ve výstavní síni jsou pořádány dlouhodobé tématické výstavy. Památník životické tragédie Památník akademického sochaře F. Świdra se stálou expozicí je připomínkou na utrpení a boje lidu Těšínska v období druhé světové války. Zpřístupněn byl v roce 1949, pět let po události, která se odehrála 6. 8. 1944 a která je dnes označována jako "životická tragédie". Tohoto dne příslušníci těšínského gestapa a němečtí četníci zatýkali obyvatele, kteří nebyli německými státními příslušníky. Motivem této akce, která si vyžádala životy 36 mužů ze Životic a okolních vesnic bez předchozího výslechu, byla přestřelka v místním hostinci. Technické muzeum v Petřvaldě Technické muzeum, které je pobočkou Muzea Těšínska, sídlí v objektu bývalé fary z poloviny 19. století. Stálé expozice jsou věnovány "Kouzelnému světu tramvají" (jízdní řády, jízdenky, fotografie, funkční model tramvajového vozu) a "Tradici hornictví na Karvinsku", která seznamuje s vlivem těžby na ráz krajiny, charakterem a způsobem obživy lidí, sídelní strukturou nebo životním prostředím. Expozice představuje i osobnosti, které se zasloužily o rozvoj hornictví, připomíná tradice a život v hornických koloniích a vývoj důlních podniků a důlní techniky. K vidění jsou i ukázky dobových hornických uniforem, praporů, stuh, tabel, ale i záchranářské výzbroje a svítidel. Pořádány jsou zde tématické výstavy. Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové Tradice muzejnictví v Orlové se odvíjí od r. 1894, kdy zde byla uspořádána Krajinská výstava. Muzeum v Orlové bylo založeno v r. 1910 a často měnilo své zřizovatele. Během druhé světové války byly sbírkové předměty odvezeny do Městského muzea v Ostravě a muzejní tradice byly obnoveny až v roce 1998, kdy zde Muzeum Těšínska zřídilo svou další pobočku. Stálá expozice "Orlová - minulost i současnost" je věnována dějinám města, které bylo proslaveným střediskem obchodu a podnikání s různou úrovni služeb, spolkové činnosti až do současnosti v souvislosti s historií města Orlové. Přibližuje také hornictví, se kterým je město nerozlučně spjato a které přineslo do života lidí obrovské změny. Vedle stálé expozice jsou zde pořádány tématické výstavy. Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné a Musaion v Havířově Výstavní síně Muzea Těšínska bez stálé expozice, kde jsou pořádány jen dlouhodobé tématické výstavy. Tématické výstavy: VS Český Těšín Radnice v Českém Těšíně V letošním roce uplyne 70 let od slavnostního otevření budovy radnice v Českém Těšíně. K připomenutí tohoto výročí připravilo Muzeum Těšínska výstavu pod názvem "Radnice v Českém Těšíně". Výstava se věnuje organizaci obecní správy od roku 1920, dokumentuje přípravné projekční práce a samotnou stavbu budovy a slavnostní otevření radnice. Historie českotěšínské radnice je přiblížena pomocí fotografické dokumentace a archivních materiálů, z nichž řada ještě nikdy nebyla publikována. K vystaveným sbírkovým předmětům náleží ojedinělý exemplář lepenko-sádrového modelu radnice a dobová židle ze zasedací místnosti. Dne 28. července 1920 vzniklo na základě rozhodnutí velvyslanecké konference konané v belgickém městě Spa město Český Těšín. Po rozdělení velkého Těšína zůstalo v československé části města hlavní železniční nádraží, městská plynárna a škola. Aby se z bývalého předměstí stalo samostatně fungující a prosperující město, musela být zřízena řada institucí a postavena řada budov, bez kterých nemohlo město existovat. Počátky města, jak po stránce administrativní, tak hospodářské nebyly snadné. Nejprve byla zřízena okresní politická správa. Dne 12. srpna 1920 byl prvním okresním hejtmanem jmenován Dr. Josef Michálek, který převzal také zatímní správu nového města až do definitivního rozhodnutí o způsobu jeho další správy. Do čela správní komise města byl roku 1923 jmenován Konstantin Petřík, ředitel českého gymnázia, který provedl i volby do nového městského zastupitelstva, ze kterého jako volený starosta vyšel zemský poslanec Josef Koždoň. Jako první úřadovna byla získána výčepní místnost hotelu U Bobka (dnešní Slavoj) na rohu Frýdecké a Ostravské ulice. Místo úředního stolu byl používán zdejší kulečník. Na přelomu let 1920 a 1921 městský úřad přesídlil do městského domu č. 32 na Saské kupě (dnešní ČSOB). O vybudování radnice bylo rozhodnuto již v roce 1923. Samotné výstavbě předcházelo získání pozemků pro stavbu a architektonická soutěž o podobu radniční budovy. Proto se s provedením stavby se čekalo až do roku 1928. Budova radnice také patřila k poslednímu projektu, který měl být z patnácti milionové vládní půjčky poskytnuté městu zákonem ze dne 13. července 1922 a prakticky již vyčerpané, financován. Pozemky, na kterých měla být radnice spolu s náměstím vystavěna, získalo město koupí od rodiny Tetlů a živnostníka Ondřeje Tomanka. V květnu 1924 vypsalo město architektonickou soutěž o podobu radnice. Soutěž proběhla ve dvou kolech. Dne 3. února 1925 porota vybral vítězný návrh s heslem "Braň se", jehož autorem byl Vilém Richter, architekt z Moravské Ostravy. Stavební práce zadané firmě Eugena Fuldy z Českého Těšína proběhly od 2. dubna do 5. prosince 1928. Vnitřní zařízení bylo dokončeno dne 1. února 1929. Konečná skutečná suma stavebních nákladů převýšila původní návrh o 150% a vyšplhala se na částku 2 633 800 Kč. U příležitosti otevření radnice se dne 14. dubna 1929 konala slavnost. Dopoledne byla zahájena slavnostní schůze zastupitelstva s pozvanými hosty. Po zahajovacích řečech starosty Josefa Koždoně a prvního náměstka Huberta Stejskala byl zaslán pozdravný telegram prezidentu republiky T. G. Masarykovi. Budova pak byla otevřena obecenstvu k veřejné prohlídce.Nová budova (délka průčelí 54 m) se stala dominantou Radničního náměstí o délce 65 m a šířce 118 m, jak bylo prostranství před ní rozhodnutím městského zastupitelstva ze dne 15. ledna 1929 přejmenováno. Uprostřed plochy zůstalo stát jen obytné stavení, které bylo zbořeno teprve po smrti Jany Tetlové, která zemřela dne 20. března 1932. Náměstí zůstalo i nadále tržištěm, na kterém se konaly každou středu a sobotu dopoledne hlučné týdenní trhy, na které přicházeli trhovci z celého československého Těšínska. V období 2. světové války byla budova radnice spojena s obchodní školou, postavenou za radnicí v letech 1931-1932 průchodovým traktem. Byly také opraveny některé vnitřní prostory budovy a vznikla velká nástěnná malba v I. poschodí proti schodišti znázorňující město Těšín na konci 18. století. Svižně pojatá malba pocházela od malíře Palmeho. VS Orlová Za pověstmi těšínského kraje Jak již sám název napovídá výstava je věnována lidové pověsti jako jednomu ze žánrů prozaické lidové slovesnosti. Pozornost je soustředěna na pověsti, které jsou v našem regionu známy a dochovaly se nám do dnešních dnů. Lidová pověst tvoří důležitou složku folkloru Těšínska. Pověsti vyprávějí o dávných historických událostech a osobách, o založení měst a vesnic, o pokladech, o bájných postavách jako byl například vodník. Lidová slovesnost byla odedávna šířena ústním podáním a nebyla zaznamenávána písemně. Její tvůrci bývali anonymní, ale díky vypravěčům a jejich posluchačům se pověsti podařilo uchovat. Ústní slovesnost se rozvíjela mezi lidem všech národů. V dobách, kdy neexistovala znalost písma nebo se omezovala jen na úzkou vrstvu vzdělanců, představovala pro valnou část národa jedinou slovesnou kulturu vůbec. Působila také na vznik literatury psané, ale i zpětně od ní přijímala podněty. Lidová slovesnost zasahuje jak do lidové prózy (pohádky, pověsti, vyprávění ze života, humorky a anekdoty), tak do lidové poezie (písně, obřadní koledy, ukolébavky, lidové balady). Specifickým typem lidové slovesnosti je tzv. dětský folklor s říkadly a hrami. Zvláštní žánrovou skupinu tvoří drobné útvary - zaříkadla, přísloví, pranostiky a hádanky. Výtvory lidové slovesnosti se začaly sbírat, zapisovat a vydávat knižně koncem 18. století. Také pro oblast Těšínska je sbírání a zapisování různých slovesných útvarů charakteristické. První zápisy ústní slovesnosti ze slezské oblasti se objevují až ve druhé polovině 19. století. Zpočátku jsou pohádky, povídky a pověsti prvních sběratelů psány spisovně, slohem jim vlastním, jsou upravovány a vydávány jako lidová četba ztvárněná do krátkých útvarů kalendářní nebo časopisecké četby. Tento stylizovaný folklor nacházíme od poloviny 19. století v denním tisku a v mnoha těšínských kalendářích. Materiál je přejatý, sběratelé sami výzkum neprováděli. Z autorů, kteří předkládali čtenářům pověsti v této formě patří například František Sláma (1850-1917). Výzkum v pravém slova smyslu podnikl roku 1869 v Horním Slezsku a na Těšínsku profesor krakovské univerzity Lucjan Malinowski (1839-1898). Zapsal sedmdesát variant pohádek a právě tak velký počet humorek a pověrečných povídek. V dalších letech se bádáním a sběrem lidových vyprávění zabývali odborní pracovníci, folkloristé a také zájemci o lidovou kulturu. Pro knižní vydání pohádek a pověstí použili sesbíraný materiál také František Jura (1905-?) a Karel Dvořáček (1910-1945). Velice intenzivně se sběru lidové slovesnosti věnoval Józef Ondrusz (1918-1996), který byl povoláním pedagog a dále působil jako redaktor a spisovatel. Právě jeho tvorba se stala inspirací k představení pověstí, které vyprávějí o založení města Orlová, o Černé kněžně, o zbojníku Ondrášovi, o Pusteckém a jiné. S těmito pověstmi, jejich obsahem a postavami výstava seznámí. Vypravme se tedy za pověstmi těšínského kraje... VS Karviná Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí Největší leporelo světa, komix o rozměrech 2 x 70 metrů vznikl převedením knihy "Dějiny českého národa" do výstavních panelů; de facto se jedná o 10 x zvětšenou knihu, za kterou autorka Lucie Seifertová získala cenu Magnesia Litera za nejlepší dětskou knihu roku 2003, Zlatou stuhu za nejlepší populárně naučnou knihu pro mládež a Zlatou pečeť za nejlepší polygrafický počin za rok 2003. Ve výstavním leporelu se odehrávají příběhy z české historie od pravěku po současnost, lze jím "procházet"a sledovat jednotlivé dějinné události. Výstava zahájila svou pouť v Národním muzeu (30. 9. 2004 - 15. 2. 2005) a od té doby se zastavila na mnoha místech u nás, ve francouzské a anglické mutaci i v zahraničí. Bez nadsázky lze říci, že všude sklízí nadšení, obdiv a uznání. Kniha i výstava je shodně členěna, obě mají stejnou grafickou úpravu, obě jsou určeny dětem i dospělým, těm, co nedávali ve škole pozor (dovědí se překvapivé informace z naší historie), i těm, co pozor dávali (ty zase pobaví). Kniha je navíc na rubu doplněna stručným textem a souvislou řadou podrobnějších informací, zajímavostí a chronologických tabulek. Zájemci si ji budou moci v průběhu výstavy koupit. Kromě obřího leporela, základu naší výstavy, budou v prodeji i další knihy Lucie Seifertové. V nich do podoby prostorových skládaček a komixu převedla řadu českých pověstí a nabízí je čtenářům nejen v češtině, ale v mnoha jazykových mutacích (v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, španělštině, ale také v japonštině ...). Musaion Havířov Pojďme na ryby Rybolov patří mezi nejstarší způsoby lidské obživy a dokládají to již archeologické nálezy ze starší doby kamenné. I na našem území se dochovaly ukázky rybářského náčiní od nejstarších kostěných harpun, háčků a závaží k rybářským sítím až po dlabané rybářské čluny, zbytky vrší z vrbového proutí a kovové háčky. Cíleným zakládáním rybníků a chovem zejména kaprů, oblíbeného postního jídla, byly na přelomu středověku a novověku známy zejména jižní a východní Čechy. Jednu z nejstarších rybníkářských oblastí v rámci zemí Koruny české představovalo území historického Těšínského knížectví, kde byly obrovské rybniční soustavy zakládány za vlády těšínského knížete Kazimíra II. (1477-1528), především v okolí měst Skočova a Strumeně. Intenzivní lov ryb, zejména lososů, probíhal i na většině našich řek. Chytání ryb na prut a udici je známé již od starověku a také ve středověkém světě našlo své místo. Přesto sportovní rybářství (nazývané také rybaření) tak, jak jej známe dnes, se začalo pod anglickým vlivem rozvíjet až od 19. století. Při rybaření tak nejde jen o úlovek samotný, ale zejména o zážitek a příjemně strávený čas. Od druhé poloviny 19. století jsou zakládány nejrůznější rybářské spolky a sdružení. Rybaření se stalo koníčkem a životním stylem mnoha generací. Nová výstava "Pojďme na ryby!" přiblíží historii rybářství a rybářského sportu nejen prostřednictvím starého i moderního rybářského vybavení, které prošlo bohatým vývojem stejně jako způsoby rybolovu. Vystaveny budou také preparáty ryb a rybářské trofeje, dobové dokumenty, kresby, fotografie i ukázky starých tisků, které o rybách a rybářích pojednávají. Výstava připomene i 40. výročí samostatné existence Místní organizace Českého rybářského svazu v Havířově. Milovníkům rybí kuchyně budou představeny i staré kuchařky a kuchyňské náčiní. K dispozici budou také tradiční i nové recepty s možností jejich výměny za recepty návštěvníků. Památník životické tragédie v Havířově-Životicích 1918 - vznik republiky V loňském roce uplynulo 90. let od vzniku Československé republiky. K připomenutí tohoto výročí připravilo Muzeum Těšínska výstavu pod názvem "1918 - vznik republiky". Výstava se nevěnuje pouze době vzniku republiky, časově je vymezena zhruba léty 1918 až 1930. Tato etapa je dobou vzniku, stabilizace a hospodářského růstu Československé republiky, která se vnitřním a mezinárodněpolitickým vývojem odlišovala od 30. let 20. století. Výstava je koncipována do tří celků. První část je věnována létům vzniku a formování republiky, významným osobnostem, které se zasloužily o vznik státu, československé státní symbolice. Pozornost je věnována také národnostní problematice nového státu a utváření hranic se zaměřením na území Těšínského Slezska. Zmíněny jsou zásadní události, které ovlivnily především hospodářskou oblast života, k nimž řadíme měnovou odluku a zákon o nostrifikaci. Druhá část zachycuje atmosféru doby dvacátých let 20. století pomocí ukázek dobové architektury s nejvýznačnějšími stavbami, interiéru, módy a jiných doplňků a předmětů každodenního života. Třetí část výstavy je věnována osobnosti prezidenta zakladatele T. G. Masaryka. Hlavní pozornost je soustředěna na Masarykovu návštěvu československého Těšínského Slezska v červenci 1930 se zaznačením průběhu trasy, oficiálních příprav a fotografické dokumentace vypovídající o této události. Technické muzeum Petřvald Skrytá příroda v hornické krajině Území bývalého okresu Karviná se rozkládá na severovýchodě české části Těšínského Slezska. V karbonských sedimentech jsou zde významná ložiska černého uhlí. Právě uhlí v posledních zhruba dvou stech letech vytvářelo osudy přírody a obyvatel tohoto regionu. V dávné minulosti téměř celé území Karvinska pokrývaly lesy, dnes zabírají pouze 14 % plochy. Krajina je dnes velmi industrializovaná. Zhruba třetinu území zabírají lidská sídla, průmyslové areály a komunikace. Obdělávaná půda tvoří asi 50% území bývalého okresu a je zpravidla roztroušena mezi hustou rozptýlenou zástavbou. Mimořádně velký rozsah zde dnes mají antropogenní sedimenty různého původu. Jsou to sedimenty navážek, těžebních a průmyslových hald a to zejména v poddolovaných oblastech mezi Havířovem, Petřvaldem, Orlovou a Karvinou. Velké plochy zabírají sedimenty tvořené komunálním odpadem, např. skládky v Ostravě-Hrušově nebo Bohumíně. V centrální části Karvinska jsou četné zatopené poklesové kotliny vzniklé v důsledku poddolování, z nichž mnohé byly a jsou využívány jako sedimentační nádrže důlních vod. Místy krajina převážně v posledních desetiletích doslova připomínala měsíční krajinu. Přesto i zde můžeme nalézt mnohé přírodní krásy. Místy se rozkládají lesní porosty s krásnými vysokými buky a borovicemi. V potocích, řekách a ve stojatých vodách žijí raci. Na břehu zahlédneme mihnout se vydru při svých toulkách z Beskyd. Jinde zase narazíme na podivně ohlodané pařezy s množstvím třísek na okolo. To se zde bobr činil při kácení stromů. Při toulkách kolem rákosin u Rychvaldských rybníků se z povzdálí ozývá kejhání hus velkých, o kus dál na poli zase spatříme srnky nebo zajíce. Na jaře na zamokřených loukách můžeme zahlédnout poletovat a pobíhat čejky. Nad hlavou nám občas přelétne majestátní volavka či káně, zatímco pod nohama se mihne myšice, užovka nebo kolčava. I takovou tvář může mít Karvinsko. Na společné výstavě Muzea Těšínska a Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě o "Skryté přírodě v hornické krajině" můžete shlédnout vybrané druhy organismů obývajících toto území a dozvědět se mnoho zajímavých informací nejen o jejich životě, ale i o výzkumu přírody a potřebách její ochrany. PhDr.David Pindur Diskusní fórum čtenářů |
|