Struny a cifry aneb Koncert kapely Šajtar s primáši
S nejistotou a očekáváním jsem přišel 8. listopadu 2002 do Domu kultury Poklad v Ostravě - Porubě na koncert kapely Šajtar a primášů. Co mě hned překvapilo, tak plný sál a ten fakt, že spousta mladých lidí stála po bocích hlediště a byla ráda, že se na koncert dostala... a pak jsem jenom sledoval a bylo mně krásně. O folklorní hudbu, zpěv a tanec se zajímám už skoro 40 let, ale to, co připravil Šajtar mně dodalo víru zase doufat, že rostou noví důstojní nástupci těm zkušeným hudcům.
Šajtar hrál s erudovaným přehledem, srdcem a svým přístupem strhnul primáše k vrcholným výkonům a k skvělé atmosféře. Nemá význam hodnotit, zda tam nebo jinde utekla nota (když je to "živě", stává se to i mnohem zkušenějším hráčům), nebo zda ten nebo onen primáš byl lepší. To hlavní vidím v poslání této akce, tedy: ukázat, že jsou i mladí, kteří umí a mohou důstojně navázat a pokračovat... jsem opravdu velmi rád, že se už konečně našel někdo, kdo rozhýbal strnulé a neustále stejné stojaté vody ostravského folklorismu. Rovněž "stavba" koncertu byla šťastně volená (ukázky tanců z jednotlivých regionů byly příjemným zpestřením) a hlavně moderování dostalo v podobě "nové tváře" úplně jiný rozměr, než na který jsme byli doposud zvyklí. Konferenciér se nesnažil poučovat a ohromovat zbytečnými moudry, jak to doposud provádějí někteří pracovníci ostravského rozhlasu. Konferování bylo k věci, vtipné a tvořilo přirozenou součást koncertu.
Chtěl bych poděkovat všem ze Šajtaru, primášům a tanečníkům za příjemně strávený večer. Navíc mě překvapila pokora muzikantů Šajtaru a skutečnost, že koncert věnovali dvěma ohromným veličinám moravské lidové hudby: Janu Rokytovi a (dnes již bohužel nedávno zesnulému) Zdeňku Kašparovi.
Děkuji přátelé! Těším se na další akce a přeji mnoho tvůrčí invence!
Dušan Pernický
Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)
Zveřejněno 04.03.2003 v 16:43 hodin