Šajtar hrál s erudovaným přehledem, srdcem a svým přístupem strhnul primáše k vrcholným výkonům a k skvělé atmosféře. Nemá význam hodnotit, zda tam nebo jinde utekla nota (když je to "živě", stává se to i mnohem zkušenějším hráčům), nebo zda ten nebo onen primáš byl lepší. To hlavní vidím v poslání této akce, tedy: ukázat, že jsou i mladí, kteří umí a mohou důstojně navázat a pokračovat... jsem opravdu velmi rád, že se už konečně našel někdo, kdo rozhýbal strnulé a neustále stejné stojaté vody ostravského folklorismu. Rovněž "stavba" koncertu byla šťastně volená (ukázky tanců z jednotlivých regionů byly příjemným zpestřením) a hlavně moderování dostalo v podobě "nové tváře" úplně jiný rozměr, než na který jsme byli doposud zvyklí. Konferenciér se nesnažil poučovat a ohromovat zbytečnými moudry, jak to doposud provádějí někteří pracovníci ostravského rozhlasu. Konferování bylo k věci, vtipné a tvořilo přirozenou součást koncertu.

Chtěl bych poděkovat všem ze Šajtaru, primášům a tanečníkům za příjemně strávený večer. Navíc mě překvapila pokora muzikantů Šajtaru a skutečnost, že koncert věnovali dvěma ohromným veličinám moravské lidové hudby: Janu Rokytovi a (dnes již bohužel nedávno zesnulému) Zdeňku Kašparovi.
Děkuji přátelé! Těším se na další akce a přeji mnoho tvůrčí invence!