PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Vyznání zpěváka prof. Dr. h. c. Luboše Holého, CSc.

Povídání o tom, co člověku přinesl život s písní.
Upřímně mohu říci, že lidová píseň a muzika je mi věrnou kamarádkou a věrně mne doprovázela v průběhu celého života. Krásu lidové písně již do mé dětské mysli ukládala moje babička, která nás oba, bratra Dušana i mne, formovala a citlivě vychovávala. Měla nás většinu dne na starosti, když matka plnila náročnou úlohu "paní rídící" na vrbecké obecné škole.
Babička Katerina byla moudrá, rozvážná a pracovitá žena, obdařená vysokým stupněm přirozené inteligence a tolerantnosti. Dovedla umně formovat dětskou dušičku a vnášet do ní to, co sama měla ráda, a bylo jí potěšením, tj. horňáckou lidovou píseň v celé její kráse a prostotě. Byla výborná zpěvula a znala nepřeberné množství titulů, které dnes již nikdo nezaznamená, ani nespočítá. Nenápadně a nenásilně jsem byl okouzlován krásou babiččiných písní, které ve mně zakořenily tak, že jsem dostal solidní výbavu na celý život. Druhou inspirací byl pro mne otec Martin. Výborný zpěvák a vynikající tanečník, který nás naučil, proč je si třeba lidové písně a muziky vážit. Byl živou studnicí velkého množství textů a melodií, z jehož repertoáru bratr Dušan ještě stačil zaznamenat na tisíc písní. Zpěv byl tedy u nás běžnou denní potřebou, protože zpívali nejen babička a otec, ale i matka, která si tuto vlastnost nesla v Páčovských genech.
Takto vyzbrojen jsem ještě jako školák vyzpěvoval i našim husám, které jsem za kuropění vyháněl na pastvu, a jen jim jsem zpíval, až se hory zelenaly. Prý se při zpěvu lépe pásly.
Lásku k lidové písni jsem si sebou nesl i do strážnického gymnázia. Pan učitel Turza mi ještě v dětství dal základy hry na housle, což jsem uplatnil v muzice J. Kubíka a později i jako primáš muziky Vysoké školy veterinární v Brně, která po několik let též fungovala jako muzika brněnského Slováckého krúžku.
Píseň byla nedílnou součástí i mého vysokoškolského stu­dia. Doprovázela mne i při činnosti v dalších muzikách
a v BROLNu.
Píseň byla se mnou i při dlouhých zahraničních expertízách, kdy jsem v cizině pobýval sám měsíce i roky. Tehdy na mne píseň vždy působila léčebně, dostávala mne z nostalgie do dobré nálady.
Co mi přinesl život s písní? Je to právě úcta k tradici, geniu loci, celé plejádě neznámých autorů, kteří vytvořili skvosty, před nimiž se skláním.
Písně si nejen vážím, ale s ní též patřičně, jemně a citlivě zacházím tak, jak to ona potřebuje v daném okamžiku mého duševního rozpoložení.

prof. Dr. h. c. Luboš Holý, CSc.

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 20.05.2003 v 19:58 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA