Říká se, že duše národa se nejvěrněji odráží v jeho hudbě a zpěvu. V melodii i ve slovech lidové písně je zachycena bezesporu nejlépe. Není proto divu, že se sbírání lidových písní, balad, hudby, zápisu tanců, báchorek i tradic našeho lidu věnovalo mnoho umělců i badatelů.

Rozhlas navázal na jejich činnost a doplnil ji. To, co oni zaznamenali na notový papír, rozhlas uchoval v autentických nahrávkách, ať již svých vlastních či získaných pro účely archivace. Nejstarší nahrávka lidové hudby, uchovaná v rozhlasovém archívu, je z roku 1904. Původní záznam slovenského folkloru z roku 1906, který byl na fonografickém válečku, je dnes archivován na magnetofonovém pásu a pečlivě uložen v rozhlasových archívech. Další dochované nahrávky jsou z roku 1911. Systematizované uchovávání záznamu lidové hudby pak začalo v době rozvoje záznamových zařízení, kterými rozhlas disponoval - tj. ve 30. letech.

Dlouhá cesta hudebních záznamů lidové hudby a písní vyvrcholila v letošním roce vydáním CD s nahrávkami z pěveckých soutěží Zpěváček České republiky - Slávik Slovenska. Na jeho vzniku se podílel Český rozhlas, vydavatelství Radioservis a Folklorní sdružení České republiky. Pro mne je velikou ctí, že jsem mohl asistovat při křtu tohoto CD na slavnostním Národním krojovém plese Folklorního sdružení ve Žďáru nad Sázavou. Dvojnásob mě těší, že jsou to právě hlasy dětských zpěváků, které jsou zde zachyceny. V těchto dětech, jejich lásce k lidové hudbě a tradicím žije a pokračuje duše národa.

Děkuji Folklornímu sdružení za obětavou práci a píli, s níž se věnuje souborům lidových písní a tanců. V nich pokračují tradice našeho národa, naše národní sebevědomí. Děkuji i za to, že nám bylo letos u příležitosti 80. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v českých zemích umožněno figurovat na všech festivalech FoSu jako mediální partner. Těším se na veškerou další spolupráci, ať již na rozhlasových vlnách či pódiích po celé České republice, všude tam, kam dosahuje i signál Českého rozhlasu.