PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ


Encyklopedia:
Basic information
Folklore festivals
Festivals abroad
Ensembles and groups
Regional associations
Personalities
Magazine Folklore
Searching

Calendar:
Folklore events
Festivals

Abroad:
Calendar C.I.O.F.F.
Calendar I.O.V.
Festivals abroad
Offers from abroad
Offers abroad
Youth exchanges
Circles
Half-circles

Public:
Authorities of The FoS ČR
Novelties, news,...
Archive 2002
Archive 2001
Basic dokuments
Contracts
Subsidies supplied
Browsing articles

Address book:
Secretariat of The FoS ČR
Leaders of ensembles
Directors of festivals
Representatives of regions

Services:

For registered users

DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Náš rozhovor...

s ministrem zahraničí ČR panem Cyrilem Svobodou
V polovině března se konalo v Rytířském sále Senátu Parlamentu ČR slavnostní setkání starostů a primátorů festivalových měst, při němž úvodním příspěvkem přítomné oslovil ministr zahraničí a místopředseda vlády České republiky pan Cyril Svoboda. K tématu, o němž hovořil před přítomnými představiteli měst a obcí, jsme připravili následující rozhovor, který je o to více aktuální v tomto čase těsně před referendem o našem vstupu do Evropské unie.
Pane ministře zahraničí, Česká republika spěje společně s řadou dalších zemí do rodiny evropských států. Integrace má několik stupňů. Naše země se nyní nachází ve fázi těsně před referendem o vstupu do Evropské unie. Můžete našim čtenářům podat stručný výklad důvodů svědčících ve prospěch našeho vstupu?
Tato otázka je velice široká - pokusím se alespoň stručně shrnout výhody našeho budoucího členství v EU: Česká republika jako člen Evropské unie získá větší mezinárodní prestiž. Je totiž důležité, jak naši zemi vnímají ostatní státy - a to nejen v Evropě. Je důležité, zda pro ostatní státy budeme rovnoprávným partnerem. Neméně důležitý je pro všechny členské státy EU jeden z hlavních cílů celého společenství - zvýšení mezinárodní bezpečnosti a upevnění míru.

Z hlediska ekonomického bude pro nás výhodné sdílení společného trhu, které ve svých důsledcích povede k hospodářskému růstu. Následné zvyšování životní úrovně obyvatel potvrzují zkušenosti zemí, které vstupovaly do EU jako hospodářsky méně rozvinuté. Přijetí pravidel evropského práva zlepší fungování veřejných institucí a omezí využívání mezer v zákonech. Ostatně, platnost osvědčených "evropských" zásad je dobrým doporučením i pro zahraniční investory. Účast ve vzdělávacích, vědeckých a technických programech Unie otevírá dveře pokroku. Významná je i společná ochrana životního prostředí. Společné úsilí vede k lepším výsledkům, které se již nyní začínají projevovat. Hospodářské a sociální rozdíly mezi jednotlivými oblastmi pomáhá Evropská unie vyrovnávat pomocí tzv. strukturálních fondů a fondu soudržnosti, z nichž se financují kvalitní projekty přispívající k rozvoji méně rozvinutých oblastí. Česká republika bude moci ze strukturálních a dalších fondů čerpat nemalé prostředky a použít je např. k tvorbě nových pracovních příležitostí.

V rámci boje proti mezinárodnímu zločinu bude pro Českou republiku významné její postupné zapojení do tzv. Schengenského systému.

Občané nejvíce vnímají změny, které se dotýkají jejich každodenního života. Po vstupu do Evropské unie budeme mít právo cestovat, studovat, pracovat, podnikat, nabývat majetek a žít v kterémkoliv státě Evropské unie, a to bez jakýchkoliv povolení. Výjimkou budou jen přechodná opatření pro zaměstnání a podnikání v některých státech v počátečním období po vstupu.
Vstup České republiky do Evropské unie nebude žádným "podřízením Bruselu", jak se bohužel někteří naši občané obávají. Česká republika bude moci o společných věcech Unie spolurozhodovat jako plnoprávný člen. Evropská unie nás v mnoha ohledech ovlivňuje již dnes. Zatím však nemůžeme ovlivnit my ji. Budeme-li jejími členy, budou se na rozhodování Unie podílet také občané České republiky. To znamená, že budeme moci ovlivňovat nejen život svůj, ale i fungování celé Unie. Pocit účasti a také odpovědnosti za dění ve sjednocené Evropě by měl převážit nad tzv. nevýhodami členství.
Jak se změní život v naší vlasti po plánovaném vstupu do společenství evropských států? Často se naši lidé ptají, zda-li se například výrazně nezdraží zboží na pultech našich obchodů a také zda-li nepodraží poskytované služby?
Budoucí životní úroveň, a s ní související ceny zboží, zajímají naše občany nejvíce. Podívejme se, jak vypadají ceny zboží ve státech Evropské unie: Mezi jednotlivými zeměmi EU existují poměrně výrazné cenové rozdíly. To je dáno rozdílnou výkonností ekonomik těchto zemí (v Německu je úroveň cen mnohem vyšší než např. ve Španělsku, Portugalsku nebo Řecku).
V České republice jsou ceny především potravinářského zboží výrazně nižší než v zemích EU. Tyto ceny jsou odrazem nižší koupěschopností obyvatelstva, která souvisí s nižšími mzdami. Ty jsou dány jednak nižší výkonností české ekonomiky, jednak rozdílem mezi kurzovou paritou a paritou kupní síly české koruny. Staneme-li se členy Evropské unie - a já v to pevně věřím - dojde u nás ke srovnání s cenami, které jsou běžné v EU. Je však nutno zdůraznit, že toto vyrovnávání bude postupné a dlouhodobé. Nemusíme se tedy obávat, že by došlo ke změně cen nějakým skokem nebo šokem. Konečně, již od roku 1995 dochází v rámci přibližování společnému trhu k postupnému odbourávání cel a administrativních a technických překážek obchodu a s nimi i k postupnému vyrovnávání cen. Jisté zvýšení cen v ČR po vstupu do Unie tedy nelze vyloučit. Rostoucí ceny zboží však budou vyrovnávány vyššími platy, důchody a sociálními dávkami.

Ceny určitých druhů potravin jsou v některých zemích EU dokonce již dnes nižší než u nás (např. jogurty, ovocné džusy, džemy, zelenina, olej). To velmi dobře vědí obyvatelé příhraničních oblastí, kteří již dnes jezdí nakupovat některé věci do sousedního Německa či Rakouska. Totéž platí pro průmyslové zboží - ceny mnoha skupin zboží u nás jsou již srovnatelné s cenami běžnými v EU (elektrické spotřebiče, některé druhy textilu atd.). U některých druhů zboží, jako je například elektronika nebo tzv. bílé zboží, se očekává určitý pokles cen. K většímu zvýšení cen dojde u cigaret a tabákových výrobků a u telekomunikací (zvýšení DPH v této skupině)
Náš časopis je věnován otázkám folklorního hnutí a je směrován především vedoucím a členům folklorních souborů. Naše země má v oblasti pěstování a rozvíjení lidových tradic dětmi, mládeží i dospělými v Evropě i ve světě velmi významné postavení. Vyskytuje se obava, zda vstupem do Evropské unie neutrpí naše tradice a jejich další udržování a život zásadní újmu, například ve spojitosti s větší migrací obyvatel za zaměstnáním, vzděláním, poznáním i kulturou, v souvislosti rozvojem cestovního ruchu nebo se změnou měny apod.?
Evropská integrace, která na jedné straně znamená sdílení společných hodnot a zdůrazňuje společné evropské kulturní dědictví, s sebou nutně nese i snahu po zachování národní a regionální rozmanitosti. Evropská unie v rámci své kulturní politiky podporuje rozvoj kultury jako takové. Velký důraz je kladen na zachování jazyka, lidových tradic či jiných svébytných projevů národů, které Unii tvoří. Podpora se týká i menšinových jazyků (viz např. rozvoj dříve zakázané bretaňštiny a korsičtiny ve Francii). Na tomto místě je důležité připomenout, že čeština se stane jedním z oficiálních jazyků Evropské unie. Ochrana a podpora "rozmanitého" a "zvláštního" se týká také zvláštních pravidel pro ochranu tzv. regionálních výrobků při jejich vstupu na společný trh (např. francouzské sýry, řecké víno či sýr feta).
Přesto, společnost prvních let 3. tisíciletí se rychle tzv. globalizuje. Vzdálenosti mezi zeměmi i světadíly a jazykové bariéry se zmenšují, tok informací se zrychluje, na pultech obchodů ve vyspělých zemích i u nás najdete zboží stejné značky, životní úroveň těchto zemí se zvyšuje. Na poli kultury však nyní celosvětově prosazují především západní filmy, hudba, móda a další společenské a kulturní trendy. Jak v tomto silném vlivu a tlaku obstojí tak křehké kulturní projevy jako jsou tradiční znaky národní a lidové kultury? Jak obstojí náš jazyk?
Evropská unie nemá žádný jednotný oficiální jazyk. Oficiálními jazyky EU jsou řeči všech členských zemí. V současnosti se v EU hovoří 11 jazyky. Těmi jsou angličtina, dánština, finština, francouzština, holandština, italština, němčina, řečtina, španělština, švédština a portugalština. Po vstupu ČR do Evropské unie bude i čeština jedním z oficiálních jazyků EU. Každý občan bude mít právo komunikovat s evropskými úřady v češtině a také všechny oficiální dokumenty budou překládány do češtiny.
Vstupem do EU se rozšíří možnosti uplatnění českých umělců v zahraničí. Účast v programech Kultura 2000, Media Plus, Media II-Training zajišťuje finanční podporu českým subjektům z prostředků EU. Evropská unie chrání i kulturní statky - na základě směrnice o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků se zvýší ochrana našeho kulturního dědictví.
Je zřejmé, že naše země právě díky nejen svým památkám a půvabné krajině, ale především díky bohatým a v mnoha krajích a národopisných regionech stále živým lidovým tradicím a folkloru, bude stále více přitažlivá pro zahraniční turisty. Je možné se v našich vesnicích a ve městech na tento zájem turistů a očekávaný vzrůst turistického ruchu připravit?

Přitažlivost naší země pro zahraniční turisty, kteří ji ve větší míře začali objevovat teprve od počátku 90. let, je bezesporu značná. A máme také co nabídnout. Potenciál rozvoje cestovního ruchu u nás je obrovský. Existují však značné regionální rozdíly - ty často nevyplývají pouze z větší či menší "atraktivity". Záleží totiž také na tom, jak o sobě jednotlivé regiony umějí "dát vědět", jaká je infrastruktura a "servis", který k cestovnímu ruchu patří.
Cestovní ruch může být významným faktorem regionálního rozvoje a bude záležet jen na jednotlivých obcích, mikroregionech (sdružení obcí) a regionech, jak budou umět ze svého potenciálu vytěžit. V posledních letech se obcím vyplácí spolupráce v rámci sdružení obcí. Ty se mohou podělit např. o poskytované služby i náklady, které souvisejí s budováním infrastruktury. Podpora venkovských mikroregionů nabývá na významu v souvislosti s přípravou větších projektů, které budou podporovány z programů Evropské unie.
Pro rozvoj cestovního ruchu existují různé programy. Doporučuji, aby se obce obrátily na ministerstvo pro místní rozvoj a s podmínkami účasti v některém z podpůrných programů se důkladně seznámily. Pomoc rozvíjejícímu se cestovnímu ruchu poskytuje také Evropská unie. Řada příkladů obcí z členských zemí EU, které se začaly dynamicky rozvíjet díky nápadu, jak do obce přivést turisty, je velmi inspirativní.

Do jaké míry a jakým způsobem může tuto místní a regionální, potažmo též celostátní připravenost podpořit stát a jeho správní i výkonné orgány?

Cestovní ruch představuje významné odvětví národního hospodářství, které se dynamicky rozvíjí a na jehož realizaci se podílí celá řada dalších odvětví. Podpora rozvoje cestovního ruchu je samozřejmě zájmem státu, v rámci realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo Státní program podpory cestovního ruchu pro rok 2003, se čtyřmi podprogramy: pro rozvoj měst a obcí se statutem lázeňského místa, na budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační aktivity, na budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu na území městských památkových rezervací a zón, na podporu prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu.
Významnou roli v rozvoji cestovního ruchu u nás sehrává i připravovaný vstup České republiky do Evropské unie. Na poli cestovního ruchu vyvrcholila příprava na vstup schválením Společného regionálního operačního programu (SROP).
Pane ministře, těší nás, že jste často vídán na folklorních akcích v celé naší vlasti, tudíž věříme, že Vás folklor a naše lidové tradice a kultura oslovují. Můžete našim čtenářům a vedoucím souborů závěrem vyslovit své osobní vyznání?

Velice si vážím všech projevů národní a regionální kultury a tudíž i folklorních tradic jako jejich součásti. Skutečně rád navštěvuji nejrůznější folklorní akce, a proto také oceňuji nasazení všech, kdo se na pořádání takovýchto akcí podílí. V dnešní době globalizace je udržení národních tradic jednou z priorit, na níž bychom se měli zaměřit. Proto přeji Vašemu časopisu i jeho čtenářům mnoho úspěchů v této činnosti.

Pane ministře, děkuji za rozhovor, za Vaši vstřícnost i za věnovaný čas.

František Synek

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 29.05.2003 v 21:51 hodin

Copyright 1998-2023 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA