Náplň seminářů Lidových "Tanečních" 2003 vymyslela a jejich realizaci iniciovala zakladatelka rokycanských folklorních sou­borů Božena Auterská ve spolupráci s Klubem přátel souboru Rokytka a Regionálním folklorním sdružením Plzeňska. Formou čtyřdílného cyklu tanečních lekcí budou jednotliví "taneční mistři" prakticky seznamovat frekventanty se specifiky a základním tanečním repertoárem regionů jihozápadních Čech (Plzeňska, Klatovska, Chodska a Pošumaví), s přesahy do oblastí hudebního folkloru, lidového oděvu, zvykosloví aj. Praktické taneční semináře jsou doplněny přednáškami, koncerty a neformálními setkáními s osobnostmi českého folklorismu, sběrateli, muzikanty a tanečníky. Rokycanský seminář je otevřen všem zájemcům o lidový tanec, především však současným a bývalým členům folklorních souborů z plzeňského regionu a pedagogům základních a základních uměleckých škol.

První Lidové "Taneční", zaměřené pře­devším na oblast širšího Plzeňska, proběhly v soboru 8. února a lektorsky je připravila a vedla dlouholetá umělecká vedoucí hornobřízského souboru Úsměv a zpěvačka Konrádyho dudácké muziky Věra Rozsypalová - Bláhová. Předností jejího pojetí byla důkladná inventura figur a tanců, při níž těžila z dlouholeté taneční praxe, bohatých vědomostí a zkušeností a často i z osobního setkání s "živým tancem" v terénu. Inspirativní taneční dílnu tentokrát také dobře doplnila komorní hudebně-vzdělávací akce v rokycanském muzeu, o které se zmiňuji níže. Podnětná spolupráce s Věrou Rozsypalovou - Bláhovou by měla v tomto duchu pokračovat ještě minimálně jedním seminářem věnovaným národopisné oblasti severního Plzeňska.

Plánované termíny příštích Lidových "Tanečních" jsou 26. - 27.04. (Plzeňsko), 04. - 05.10. (Chodsko), 08. - 09.11. (Klatovsko a Pošumaví). Případní další zájemci o účast v seminářích se stále ještě mohou přihlásit na adrese:

Klub přátel souboru Rokytka.
Alena Hirschová - DDM, Čechova 1155,
337 01 Rokycany,
tel./fax: 371 722 618.

Další zajímavou tradici komorních hudebních pořadů a tematicky zaměřených přednášek pro vážnější zájemce z oboru české hudební folkloristiky a organologie založil loňského roku Soubor písní a tanců Rokytka ve spolupráci s regionálním muzeem Dr. B. Horáka v Rokycanech.

Na přípravě letošního druhého ročníku akce Dudy a dudáci se opět dramaturgicky a režijně podíleli rokycanský dudák Vlastimil Brada a muzikolog Zdeněk Vejvoda. Sobotní podvečer 8. února patřil sběrateli, hudebnímu skladateli a dlouholetému redaktoru plzeňského rozhlasu Zdeňku Bláhovi. V přednášce na téma Sběry lidových písní na Chodsku a Plzeňsku, vznik folklorní redakce Československého rozhlasu Plzeň rekapituloval svoji celoživotní práci v oboru a zároveň představil vlastním nákladem vydanou publikaci písňových sběrů z Plzeňska.

Hornobřízský dudák Zdeněk Bláha (*1929) se narodil v muzikantské rodině. Otec, holič a kapelník venkovského štrajchu, je také autorem nejstarších zápisů lidových písní z obsáhlé Bláhovy sbírky. Další si již pořídil mladý muzikant sám v otcově krámku, v hornobřízské hospodě, později při praxi v Hospodářském družstvu v Plasích aj. Od roku 1955 byl Zdeněk Bláha téměř půl století jediným folklorním redaktorem, ale také dramaturgem, skladatelem, hudebním režisérem a dirigentem plzeňského rozhlasu. Také v této době v jeho sbírce přibývaly zápisy lidových písní, taneční popisy a rekonstrukce, které vycházejí z poctivé terénní práce.

Rokycanská přednáška, toto ohlédnutí z nadhledu skutečné osobnosti našeho oboru, dala vyniknout šíři Bláhova uměleckého záběru. Významná a nepřehlédnutelná je především jeho činnost v oblasti folklorismu. Jako dramaturg a dirigent Plzeňského lidového souboru Československého rozhlasu a později jako umělecký vedoucí hornobřízského Úsměvu ovlivnil dvě generace upravovatelů a interpretů české lidové písně. Kapely plzeňských i venkovských základních uměleckých škol a v neposlední řadě i soubory Úsměváček z Třemošné, Špalíček z Prahy, Meteláček a Jiskra z Plzně aj. zřetelně navazují na styl Zdeňka Bláhy. Jeho působení snad lze v Čechách přirovnat jedině k obdobnému vlivu, jaký měl a má na Chodsku Vladimír Baier. Obě tyto osobnosti svým hudebním rukopisem vytvořily výrazný styl úprav lidových písní, který se sám o sobě "folklorizoval" a žije již vlastním životem. Velký podíl na tom má právě Bláhova rozhlasová činnost. To názorně demonstruje (spolu s relativně dobrými podmínkami pro rozvoj folklorismu v minulém půlstoletí) zcela zásadní vliv médií na naši hudební kulturu.

Přednáška byla zároveň poutavou prezentací Bláhových cenných sběrů hudebního materiálu ze severního Plzeňska v zapsané podobě (publikace Úsměvné a láskyplné písničky plzeňských seveřanů. Horní Bříza, nákl. vlastním 2003. 79 s.) i v nahrávkách, kterých autor, dirigent, kontrabasista a dudák Zdeněk Bláha v plzeňských rozhlasových studiích realizoval téměř tři tisíce.

Stejně jako loni na teoretickou část navázal komorní koncert virtuózů na české dudy, v němž se jako sólisté přestavili vedle Zdeňka Bláhy a Věry Rozsypalové také plzeňští dudáci Václav Švík (Konrádyho dudácká muzika Domažlice) a Bohumil Vaněček (Ledecká dudácká muzika Plzeň), strakonický Zdeněk Pilík, dále dudácká muzika Prácheňského souboru ze Strakonic a v roli hostitelů Malá muzika Rokytka z Rokycan se sólovými dudáky Vlastimilem a Lukášem Bradovými, Romanou Šlapákovou a Šárkou Sloupovou.
Koncert byl tentokrát zaměřen na různé dudácké sestavy: dvoje dudy, duo housle a dudy, malá selcká muzika (klarinet, housle, dudy) a velká dudácká muzika s dvěma klarinety a kontrabasem. Program měl opět vysokou interpretační úroveň a jak koncert, tak přednáška byly bohatě navštíveny zájemci z celého plzeňského regionu.
Lidové "Taneční" 2003 i akce Dudy a dudáci v Rokycanech jsou ambiciózní projekty Rokytky, které znamenají přesah žánrový i odborný nad běžnou produkcí českých folklorních souborů. I to je dobrý důkaz o zdraví tohoto stošedesátičlenného organismu v jeho dvaatřicáté sezóně.

[Editace článku: uživatel č. 372] Přehled návštěvnosti