PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ


Nadpis Tabulky 1
Tabulka 1
Tabulka 1
Tabulka 1
Nadpis Tabulky 2
Tabulka 2
Tabulka 2
Tabulka 2


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Vyznání Evy Kovandové

Časopis Folklor 3/2004
Pocházím z pražské periférie Kobylisy. Otec byl hudebníkem, matka vyšívačkou a velkou obdivovatelkou národních krojů. Rodiče mne vychovávali k vlastenectví. Ve válečném školním roce 1943 - 44 mne velmi ovlivnila naše statečná tělocvikářka. Byly jsme dívčí třída a ona nás v rámci tělesné výchovy naučila tančit Českou a Moravskou besedu.
Na střední škole v Mělníku můj spolužák a pozdější manžel Stanislav Kovanda založil ve spolupráci s měšťanskou školou asi padesátičlenný pěvecký sbor a já se ujala tanečníků. Podle propagačních materiálů ÚDLUT jsem s nimi nacvičila chodská kolečka. Víc jsem neznala.
Brzy přišly na okres pozvánky na seminář lidových tanců vedený prof. Františkem Bonušem. Pro dva páry. Tak nás jelo párů pět. Nevyhodili nás. Na vlastní kůži jsme poznali metodiku nácviku lidové taneční techniky. Naučili jsme se řadu českých tanců a ctít taneční a hudební materiál.
Všechno, co víte a co se v budoucnu dovíte, předávejte všem členům souboru, aby mohli kdykoliv a kamkoliv je život zanese, založit souborek, v němž by se mladí naučili milovat a rozvíjet hudební a taneční umění předků, aby to vše zůstalo součástí života Vás i dalších generací. Tak nás učil František Bonuš.

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 10.06.2004 v 09:10 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA