Líbezný Liptál není jen každoročním dějištěm tradičních Dětských folklorních dnů a MFF Liptálské slavnosti. Již několik let se zde počátkem jara schází mladé taneční páry z celého Valašska, aby se lecčemu přiučily. I letos tomu bylo nejinak, s tím rozdílem, že už sem nejezdí kvůli zdravotnímu stavu vynikající Zdena Jelínková. Dobře ji zastoupila svou vitalitou a znalostí lidových tanců Valašska Věra Kovářů z Brna. Sál KZ obce Liptál byl od 19. - 21. 3. 2004 plný nadšených mladých párů z mnoha souborů: Sedmikvítku z Frenštátu pod Radhoštěm, Radhoště z Trojanovic, Trojáku z Valašské Bystřice, Vizovjánku z Vizovic, Portášu z Jasenné, Klobučánku z Valašských Klobouk, Bartošova souboru ze Zlína, Rusavjanu z Rusavy, Rusavy z Bystřice pod Hostýnem a domácích tanečníků z Lipty.

Program školení či semináře připravilo Valašské folklorní sdružení v čele s Janou Šamánkovou. V první části se účastníci poučili ze znalostí a poznatků dlouholetého, vynikajícího tanečního páru, manželů Libuše a Jiřího Perutkových. Jejich metodika vedení nácviku s praktickými ukázkami přesvědčily všechny o nezbytnosti této práce v souborech. Pak už přišla na řadu doktorka Věra Kovářů se svým temperamentem, s praktickými ukázkami a nácvikem figurálních a točivých tanců. Figurální tance z Valašské Polanky, třídobé tance v trojicích, Mateníky, Šotysky, tanec Ševcovský dle zápisu Leoše Janáčka, Valaská z Valašské Polanky, nechyběly ani tance Babská či Raušník neboli Kozlací raušnická. Něco jsem si vyzkoušela i já a dobře jsem se bavila. Kdo by se nezasmál při textu písně: Raušníčku skoro stávaj, na zajíčka pozor dávaj, ty, zajíčku ty, ty , ty, já ťa střelím do kyty (ř...i).?

Sobotní odpoledne bylo věnováno také Lašsku. Tance Dráteník, Kalamajka, Pilky a další byly příjemným zpestřením programu. Doktorka Kovářů dbala nejen na správnost a lehkost krokových variací a figur, ale zdůrazňovala i výraz a vzájemný vztah dvojic, úsměv a kontakt očí při tanci. V oddychovce mezi tanečním maratónem pak Věra připomněla 150. výročí od narození Leoše Janáčka (3. 7. 1854) a jeho vztah k Valašsku. Často zajížděl do Valašské Polanky k cimbalistovi Janu Mičkovi pro zápisy i potěšení, také na Čarták ve Velkých Karlovicích. Po této naučné chvilce následoval další nácvik točivých tanců např. Valaský (Starodávný), Obracaný a jiné. Nácvik trpělivě doprovázela primáška CM Radhošť z Trojanovic a skvěle přispěla k družné a přátelské atmosféře celého školení. A Věra Kovářů? Etnografka, památkářka - odbornice na lidovou architekturu, sběratelka tanců a výborná tanečnice - byla skvělá. Dala zabrat všem mladým a dokázala, že má pořád co předávat. Věruško, děkujeme a nashledanou příští jaro!