|
Malé zamyšlení nad 10. mezinárodním folklorním festivalemČasopis Folklor 5/04
Uf, a je konec - zaslechla jsem pár hodin po půlnoci. To začal úklid po oficiálním ukončení 10. mezinárodního folklorního festivalu ve Frýdku-Místku. Na jedné straně zněl ten povzdech s úlevou, že je to za námi, a na druhé straně jsem v něm cítila trochu smutku nad tím, že něco tak krásného skončilo. Opravdu byl ten letošní desátý festival v něčem jiný - byl prostě VELKOLEPÝ. Spojení národů ze tří kontinentů - Asie, Evropy a Ameriky se báječně povedlo.
Přátelská atmosféra se rozhostila už na samém začátku festivalu ve středu 16. 6. na seznamovacím večírku. Velice spontánní tanečníci brazilského souboru Andancas roztančili celé nádvoří 7. základní školy. A protože byli všichni v civilu, nebylo vůbec poznat, jestli je můj tanečník zrovna Chorvat, Ukrajinec, Slovák nebo Mexičan. Přátelství byla navázána, a tak se každý těšil na čtvrteční koncert muzik a zpěváků jednotlivých souborů. A bylo co poslouchat, muzikanti se předváděli, jak mohli. Opět nám brazilští tanečníci předvedli, že i na koncertu muzik se dá tancovat a při vystoupení svých muzikantů rozvlnili každý kout nádvoří frýdeckého zámku. Určitě se shodneme na tom, že zaujala spousta vynikajících hudebníků, mezi kterými excelovala vedoucí gruzínského souboru Ševardeni svým nasazením a mistrovským výkonem na buben.
Během pátku a soboty měli možnost obyvatelé Frýdku - Místku a okolí sledovat na náměstí Svobody ve svých tanečních, muzikantských a pěveckých blocích všechny účastníky festivalu. Nadchli nás plzeňský soubor Mladinka, domácí Ostravička, čtyři srdnatí mladí hudebníci z Oravské Polhory, perfektně secvičené a usměvavé děti ukrajinského souboru Koleso z Dněpropetrovska, pestrobarevné kroje mexického souboru Tonalamatl, příjemně působili pod nočními reflektory brazilští tanečníci v rytmu samby a exoticky zapůsobily tance portorikánského souboru Guamanique. Počasí nás nezklamalo ani při tradičním sobotním průvodu souborů městem. Avšak odpoledne se nad místeckým náměstím začalo na zpěváky a tanečníky souborů Ostravica, Ondrášek, Jackové, Grunik, Oldrzychowice a Hájenka mračit. Kolem 19. hodiny nás prudký déšť vyhnal do Národního domu. Z časových důvodů se program malinko omezil, ale dál se příjemná atmosféra rozhostila i tady díky vystoupení souborů Dyleň z Karlových Varů, Ševardeni z Gruzie, Varaždin z Chorvatska, Cifra z Uherského Hradiště a skvělého souboru z Mexika. Skončilo se při společném muzicírování zase až po půlnoci.
Každý si za těch pár dnů mohl vybrat to, co je mu blízké. Velice dobrou úroveň měl, jako každoročně, Galakoncert v kině Petra Bezruče, kde se předvedli účastníci s tím nejlepším, co umí. Myslím, že se to všem povedlo, a zcela zaplněné hlediště i schodiště je odměňovalo bouřlivým potleskem.
Poděkování za nádherné zážitky patří nejen prezidentce festivalu paní Evě Gerykové, manželům Novákovým a paní učitelce Kulichové, ale i všem ostatním, personálu kuchyně 7. ZŠ, průvodcům souborů a hlavně maminkám a tatínkům dětí Ostravičky, kteří se v rolích kuchařů, pekařů, taxikářů, stavařů, uklízečů atd. přičinili o zdárný průběh krásných pěti dnů 10. mezinárodního festivalu.
V jeho průběhu navštívilo naše město mnoho zvědavců a milovníků folkloru. Moc mě potěšilo, když jsem slyšela například od osmnáctiletých mladíků z Ostravy: To je bomba, tady na náměstí slyšíš z každého rohu jinou řeč a máš možnost si se všemi povykládat. A to je právě ta hluboká myšlenka celého festivalu. Spojení v podstatě obtížně spojitelných národností právě při tanci a hudbě. Možnost vidět v přímém přenosu to, na co je každý národ hrdý a čeho si hluboce váží. Poodhalit kořeny národního folklóru mnoha zemí a různých oblastí z Čech, Moravy a Slezska.
Myslím si, že Ostravička jako hlavní pořadatel může být právem hrdá, že při svých vystoupeních ve světě zaujala ostatní natolik, že přijali pozvání k nám, aby na oplátku předvedli své umění právě ve Frýdku-Místku. Věřím, že každý účastník festivalu na naše město nikdy nezapomene a pevně doufám, že i Město Frýdek-Místek udělá opět vše pro to, aby se v dalších létech o tomto festivalu mluvilo u nás i ve světě jen v superlativech.
Martina Baronová Diskusní fórum čtenářů |
|