PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Přehlídka úspěchů souboru Úsměv

Časopis Folklor 5/04
(pokračování z minulého čísla)
V roce 1986 se uskutečnil téměř měsíc trvající zájezd do Španělska, kde se Úsměv zúčastnil postupně dokonce třech folklorních slavností. První zastavení bylo ve městě Bajados, aby po několika dnech s dalšími soubory pokračoval do města Hermana, kde rovněž probíhal folklorní festival. Cestu završila účast Hornobřízských na mezinárodním festivalu ve Vaduzu.
Z domácích událostí patřila k nejzávažnějším účast na strážnických slavnostech, kde soubor ze západních Čech zaujal blokem Písně a tance z údolí Střely, za nějž a za celkové výsledky své práce byl odměněn titulem Laureát Strážnice 1988.
V zahraničí vedla cesta souboru do Spolkové republiky Německo, a zejména pak na malý velikonoční festival na Sicílii, jehož se zúčastnily pouze kolektivy z Řecka, Švýcarska a Československa. V průběhu tamního patnáctidenního pobytu realizoval Úsměv celkem deset celovečerních vystoupení. Během cesty na Sicílii se představil také v Římě a v Benátkách. V příštím roce absolvoval cesty po několika řeckých městech: Athény, Lutraka, Soluň, Delfy a navštívil i ostrov Kefalénii, kde svými pořady nadchnul místní publikum. Líbila se jak lidová muzika, tak písně, ale i tance s množstvím komických, každému srozumitelných prvků. (Pravda 4. 11. 1989).
Poslední námi sledované desetiletí trvání souboru není příliš bohaté na informace a zřejmě ani na významné události. Podobně jako v celém společenském životě, také v činnosti Úsměvu došlo k mnoha změnám a začaly se projevovat především finanční problémy. Od roku 1994 je soubor registrován jako občanský spolek, tedy samostatné a nezávislé sdružení, které není nikým finančně dotováno, částečnou podporu nachází pouze na městském úřadě Horní Bříza. Postupně také upadá zájem o takovou činnost. Kdysi byly velkým magnetem zahraniční zájezdy zejména do západoevropských zemí. S otevřením našich hranic tato motivace odpadá, a tak tu zůstávají pouze skalní členové, kteří tuto práci vykonávají ze skutečné lásky k věci. Přes různé překážky se hned na začátku 90. let podařilo realizovat dokonce několik zahraničních cest. V roce 1990 navštívil Úsměv opět Belgii, kde spoluúčinkovali se soubory z Bulharska, Velké Británie, Itálie, Rakouska a Španělska. V červnu téhož roku pak absolvoval třítýdenní turné do Švédska a v podzimních měsících hostoval znovu ve Španělsku. Účinkoval na německých pivních slavnostech ve městě Schedenu. Cestu do Německa si v roce 1993 zopakoval.
Závažnou událostí v životě kolektivu byl v roce 1994 umělecký zájezd do Portugalska, kde spoluúčinkoval s lidovými soubory ze Španělska, Itálie a Bulharska. Během zpáteční cesty se zastavil ve španělské Malaze, aby tu kromě průvodu městem realizoval tři vystoupení. Koncertoval také ve Francii. Zvláště na Malagu vzpomínají účastníci zájezdu s radostnými pocity, protože je místní publikum vřele přivítalo již v průvodu městem. Při odpoledním vystoupení, kde se Úsměv dělil o program s třemi dalšími soubory, bylo hlediště přeplněné. Nadšení diváci aplaudovali českým tancům a písničkám s nevšedním temperamentem. Večerní koncert, který sledovalo na 15 tisíc návštěvníků, překonal všechny dosavadní úspěchy, když stadion přímo vřel bouřlivým potleskem a smíchem.
V poslední době se konaly ještě tři zahraniční zájezdy. V roce 1995 přišlo pozvání do belgického města Lutrychu, dva roky na to následoval zájezd do Itálie. Za spontánního nadšení publika tam Úsměv účinkoval s mnoha obdobnými ansábly z dalších zemí Evropy. Zatím poslední bylo turné do francouzské Bretaně, kde se konal velký folklorní festival.
Výrazná byla činnost souboru doma, když se mu např. v roce 1991 podařilo uspořádat v Horní Bříze 1. roční Mezinárodního folklorního setkání souborů. Zúčastnily se ho dva zahraniční partneři, s nimiž Úsměv v předchozích letech navázal přátelské styky. V rámci setkání se představila také dětská lidová muzika Úsměváček. K hudebním svátkům tu vždycky patří průvod obcí. Mimo to účinkovaly soubory také v okolních městech. Po dvou letech se úspěšný festival opakoval.
K tradičním akcím souboru Úsměv patří již více než čtyřicet let tzv. Staročeský bál, který je nedílnou součástí plesové sezóny v Horní Bříze. Úvodní krátké předtančení je vždy záležitostí všech členů souboru.
V poslední době se do historie Úsměvu zapsala další událost, jíž je Rozsvěcení stromečku. Při něm se před Vánocemi celý kolektiv sejde s občany Horní Břízy a starosta slavnostně rozsvítí vánoční strom. K vánočním svátkům patří také pravidelný Vánoční koncert, jehož program se od počátku 90. let začal zřetelně odlišovat od všech předešlých. Část programu je vyhrazena koledám a vyprávění o vánočních zvycích a tradicích. Teprve druhou polovinu vyplňují tance, které má soubor ve svém repertoáru po celý rok.
Pro své kvality byl Úsměv v roce 1997 dokonce vybrán k účinkování na Pražském jaru. Poprvé v historii se na tak významné mezinárodní hudební svátky prosadil také folklor. Spolu s Hornobřízskými se v Praze představil také nejlepší kolektiv z Moravy, a to lidový soubor Kunovjan z Uherského Hradiště. Pořad byl volen tak, aby zaujal nejen domácí, ale i zahraniční návštěvníky představení. Vystoupení se uskutečnilo v pražském Divadle ABC a druhý den oba soubory program s velkým úspěchem opakovaly v Horní Bříze.
V roce 1998 oslavil Úsměv dvě neopominutelná výročí: 40 let svého trvání a nedlouho potom 70. výročí narození uměleckého vedoucího Zdeňka Bláhy. Význam Zdeňka Bláhy, znalce problematiky lidového umění je však pro soubor mnohem širší. Provedl pro něj stovky úprav vokálních a instrumentálních skladeb a na tisíc úprav lidových písní. Podle potřeby hrával s lidovou muzikou na kontrabas, na dudy nebo jiné lidové nástroje. V průběhu trvání Úsměvu vytvořil dokonce několik zdařilých choreografií tanečních výstupů, kde přenášel své muzikantské vidění do pohybu tanečníků. V choreografii ho od poloviny 70. let nahradila Věra Rozsypalová-Bláhová. Ta sice začínala jako osobitá interpretka písní, ale postupně se vypracovala také jako konferenciérka, textařka, režisérka i choreografka, která uměla spojit tanec s přirozeností, lidovostí a humorem. Prostřednictvím jí připravených realizovaných choreografií můžeme nahlédnout do duší našich předků.
V rámci oslav životního jubilea Zdeňka Bláhy se uskutečnily dva slavnostní koncerty. První se konal v Horní Bříze a pamětníci se v jeho části znovu potěšili vynikajícími choreografiemi, které kdysi se souborem nastudoval (např. Nýřanské lendlery, Hráběcí štandrle, Slepice a Kokrháč) a písněmi, vše za doprovodu vynikající muziky Úsměv. (Plzeňský deník, 3. 1. 1999).
Druhá polovina téměř tříhodinového programu nesla název Komu úsměv v těle šustí, toho mládí neopustí. Diváci mohli obdivovat vystoupení taneční přípravky, dětské muziky Úsměváček i nové tance a písně v podání dospělých.
V plzeňském Komorním divadle pak brzy následoval druhý koncert, na němž účinkovali především Bláhovi dlouholetí spolupracovníci, členové souboru Úsměv, ale také sólisté, Konrádyho dudácká muzika atd. Večer uváděla Věra Rozsypalová-Bláhová, kterou vtipným slovem doplňoval Jaroslav Krček. ...Vrcholem bylo vystoupení taneční skupiny souboru Úsměv, která svou choreografií, temperamentem a opravdovostí projevu nadchla k velkému aplausu. (Plzeňský deník, 2. 2. 2000). Mezi mnoha dary a pozornostmi pro oslavence byl i dopis ministra kultury Pavla Dostála a nádherné dudy z dílny pražského hudebního nástrojaře Vladimíra Kovaříka.
Od počátku své činnosti se soubor Úsměv zabývá úpravami a interpretací lidových písní a tanců západních Čech (okolí Plzně a blízké Chodsko). Vokální složku souboru reprezentují zpěváci, jejichž projev formovalo prostředí, v němž vyrůstali a žijí. K úspěchům vydatně přispívá lidová muzika, jejíž výkony vynikají především dokonalostí, pestrostí, harmonií a nápaditou instrumentací. Tance jsou vždy vystavěny na sdílnosti, jednoduchosti a humoru. Odpovídají naturelu zdejších lidí s jejich rozšafností, furiantstvím, ale také dobrosrdečností.
V začátcích práce kolektivu se sice objevily snahy o aktualizaci některých tanečních čísel i písní, ale nakonec se soubor postupně vrátil k původnímu stylizovanému folklóru. Do repertoáru se snaží zařazovat i malé jevištní formy. Jde sice o amatérské těleso, v jeho čele však stojí výrazné osobnosti, které ho formují a umělecky usměrňují. Jen proto mohl Úsměv získat za své umění tolik poct a vyznamenání, a to nejen v naší republice, ale i v mnoha zemích Evropy.
Na základě hlubokého studia a dokonalého zvládnutí folklorního materiálu, který je pro soubor východiskem k domýšlení a dotváření všech jeho vystoupení, byly folklorní prvky povýšeny do nové kvality. Charakteristická je tu přirozenost, nápaditost, neotřelost a humor. Úsměv přináší nejen zábavu a příjemnou pohodu, ale zároveň diváky a posluchače seznamuje s dědictvím našeho lidu, které oživuje již téměř půl století.

Jaroslav Fiala

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 16.09.2004 v 13:43 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA