PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Vinohradské vinobraní ve znamení folkloru

Časopis folklor 5/04
Také v tomto roce dostojí staroslavná pražská čtvrť Vinohrady svému jménu a spolu se sousedním Žižkovem uskuteční již osmý ročník tradičního Vinohradského vinobraní. Ve dnech 24.-26.září rozezvučí třetí pražskou část zpěv a tanec hodovníků, kteří okoštují letošní sklizeň.
Vinařská tradice se na území dnešních Vinohrad datuje od roku 1358. Císař Karel IV. tehdy přikázal založit na návrší kolem Měst Pražských vinice, které pokryly úbočí vrchu Vítkova a táhly se dále územím dnešních Vinohrad a dále ke Karlovu. Z někdejšího středověkého centra vinařství v Čechách existují dnes na území Prahy už jen dvě vinice - svaté Kláry v Tróji a Grébovka v Havlíčkových sadech na Praze 2.
Tradice novodobých oslav Vinohradského vinobraní sahá zpět do roku 1997, kdy se uskutečnil I. ročník. Tehdy se vinobraní zúčastnilo na 3 tisíce návštěvníků, v loňském roce během obou dnů přišlo slavit už téměř dvacet tisíc lidí.
Vinohradské vinobraní se do povědomí Pražanů vepsalo nejen hojností dobrého vína, ale také bohatým kulturním programem. Tak jako v minulých letech jsou i letos pro návštěvníky přichystána vystoupení špičkových rockových skupin (Buty, Mňága a Žďorp, Jiří Schmitzer), ukázky středověkých řemesel, žonglérské výstupy, šermířské souboje, rytířský turnaj na koních a ukázka sokolnických dovedností. Dojde i na středověkou torturu nehodného zlosyna a slavnostní průvod, ve kterém nebude chybět císař Karel IV. s chotí Annou Svidnickou. Návštěvníci budou moci změřit své síly v celé řadě vinařských soutěží.
Neobyčejně bohatá bude na letošním Vinobraní nabídka kvalitních folklorních souborů. Přímo v centru oslav na náměstí Jiřího z Poděbrad vystoupí v sobotu 25.9. od 14.00 hodin.
Folkloru bude zasvěcen také další program sobotního odpoledne na náměstí Jiřího z Poděbrad. V 16.00 hodin vystoupí soubor písní a tanců Jiskra Plzeň, který se věnuje zpracování a interpretaci folkloru jihozápadních Čech, především rozsáhlých národopisných oblastí Plzeňska, Chodska a Žinkovska. V repertoáru souboru se nachází lidové písně a tance jednotlivých národopisných oblastí prezentované v několika typech krojů. Muzika vychází z původní dudácké a štrajchové hudby, choreografie tanců je postavena na základech původních lidových zvyků a tanců. Soubor do svých programů zařazuje tance kolové, figurální i tance, které humornou formou znázorňují některá tradiční řemesla (tanec cihlářů, ševců, šenkýřů, ...). Ucelená taneční pásma tematicky vycházejí z rodinného a kalendářního cyklu a zvykosloví.
Program sobotního odpoledne završí v 17.00 opravdová legenda - jeden z nejstarších folklorních souborů u nás Soubor valašských písní a tanců Vsacan Vsetín. Soubor, který funguje již od roku 1943, se proslavil po celém světě a interpretuje především lidové tance, zpěvy a lidové zvyky etnografické oblasti Valašska. Lidové umění interpretované muzikanty a tanečníky Vsacanu má původ v lidovém umění obyvatel horské oblasti západní části karpatského oblouku. Soubor předává toto umění v původní podobě i v různých formách jevištní stylizace. V repertoáru Vsacanu tak najdeme tance točivé, figurální, řemeslnické, ale také tanec Starodávný v různých modifikacích - mužský sólový tanec odzemek nebo valašský čardáš.

Redakce

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 16.09.2004 v 13:43 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA