PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Slovo úvodem...

Časopis Folklor 3/04
Jaro se v těchto posledních březnových dnech již častěji hlásí o své právo modrou oblohou a nesměle hřejivými slunečními paprsky. Byť jsou ještě velmi chladná rána, a i přes den studený vítr dává znát, že na blízkých horách leží ještě sněhová pokrývka, v nížinách se probouzející příroda dává o sobě nejvýrazněji vědět ranním ptačím švitořením a zpěvem.
Skutečnému jarnímu období předcházející křesťanská doba postní střídající období veselého masopustu odezněla postupně v lidovém zvykovém kalendáři šesti nedělemi postními ve staré významové mluvě zvané Černá, Pražná, Kýchavná, Družebná, Smrtná a Květná. Po nich již následoval v křesťanské liturgii i v lidovém kalendáři Svatý týden s významnými dny: Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Hodem Božím velikonočním a Červeným (Velikonočním) pondělím. Velikonoce uzavírala následující neděle tzv. Provodná. Je potěšitelné, že v řadě obcí a měst se staré lidové zvyky Smrtné neděle opět obnovují a vynášení Smrti či přinášení Létečka se děje za účasti desítek obdivovatelů starých lidových tradic, jimž jejich význam naznačuje mnohé symboly také na prahu třetího tisíciletí.
Není to nostalgie po starých časech. Je to výraz návratu k tradicím, k rodným kořenům a ke kulturním projevům našich dědů (méně již otců), jimž tyto projevy lidové kultury dávaly životní smysl, cíl i jistotu zdaru hospodářského roku i rodinného života.
Je dobře, že se to děje za přítomnosti našich dětí a vnuků. Na celý život si tím vytváří vlastní životní hodnoty a jistoty, vztah k domovu a k místu svých dětských her, splněných přání i prvních klopýtnutí a zklamání, který již neztratí, byť je životní osudy v budoucnosti odvanou kamkoliv do stále se zmenšujícího světa. Poznání získaná v útlém dětském věku si ponesou s sebou jako neměnnou hřivnu, jako rodičovský dar, který má hodnotu penězi nevyčíslitelnou. Je dobře, že naše děti a vnuci jsou v této moderní, chtěl bych říci technické, počítačově-televizní době, ochotni tyto dary vnímat a přijímat. Jen tak zůstanou společné předjarní vycházky k studeným vodám potoků a řek součástí našeho života.
Je dobře, že naši potomci s námi prožívají tyto sváteční dny. Je to jistota, že jejich prostřednictvím zůstanou svázáni s otčinou, s rodným krajem a zemí i s jejími zvyky a obřady.

František Synek

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 12.05.2004 v 15:04 hodin

Copyright 1998-2023 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
    FOLKLORNÍ AKCE
      TURISTIKA