O páté neděli postní, tzv. Smrtné, 28. března 2004 byla v Hronově vynesena Smrt a přineseno Létečko v pásmu, kterým se snažíme obnovit tento snad nejstarší jarní obřad. Se symbolem smrti či tzv. lítem se chodilo koledovat. Prosilo se o dáreček např. se slovy písně: Vítej, vítej, máji, my jsme tobě rádi, jakej je to mazanec bez koření, bez vajec? Fiala a růže kvísti nemůže, až jí Pán Bůh ze země pomůže! Svatej Jiří jede k nám, po věnečku veze nám. ... Zatoč se, koši, dej nám po groši...

Smrt byla zhotovována z různých materiálů podle lokality: z došku nebo silného dřeva ovinutého hadry a různými cáry a nastrčeného na hůl. Jinde se vynášel tzv. hastroš oblečený do dlouhé košile. Smrtka byla vyráběna i ze slámy a např. oblékána do krojových součástí. Základem pro tělo se někdy staly např.i tři překřížené vařečky. Vzniklé tělo bylo oblékáno buď pestře nebo bíle. Hlavu dotvářely smotané hadry nebo např. i husí vejce.

Na konci kolední obchůzky byla Smrt topena, spalována nebo zakopávána podle místního zvyku.

I Padoláček spolu s dětmi z MŠ Sluníčko vynesli zimu z Hronova po jejich společném vystoupení, které začalo 28.3. ve 14.00 v modlitebně Českobratrské církve evangelické v Hronově (na Chocholouši). Zimu vynesli z Hronova v podobě Smrtky a Smrťáka. Smrtku odstrojili a vhodili do Metuje v parku za zpěvu ...Smrt plave po vodě, nový léto k nám jede...

Kolem 16.00 dorazil průvod k řece, kde po krátkém pásmu sestaveném z písní, tanců a říkadel vážících se k obřadu vynášení smrti byla Smrt utopena. Smrťák byl podle dávné tradice spálen při slovech: Smrťák chodí po vsi, má dlouhý fousy. Už nemůže choditi, necháme ho hořiti. V souvislosti s tímto obřadem byl 28.3. oživen rodný domek Aloise Jiráska Velikonoční expozicí, která byla otevřena celý týden od 5. do 11. 4. 2004.

[Editace článku: Jana Holáňová] Přehled návštěvnosti