PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Jaroslav Hutka v plzeňském Zach‘s Clubu

Časopis Folklor 3/04
Zpěvák a spisovatel Jaroslav Hutka je od 90. let čítankovým autorem. Ve čtvrtek 11. 3. přijel do Plzně mimo jiné také proto, aby svým koncertem připomněl 200. výročí narození jiného čítankového autora Františka Sušila. Ten se sice do učebnic dostal o mnoho let dříve, ale v 90. letech 20. století z nich zase rychle zmizel. Byl Sušilův přínos naší kultuře tak marginální, že si pilný sběratel a autor monumentální písňové sbírky (mimochodem jedné z největších, jaká kdy byla vytvořena) vysloužil od autorů učebnic budˇ naprosté opomenutí anebo přinejmenším nálepku podružného osvětového pracovníka? Kněz se jako prototyp "obrozence" minulému režimu příliš nezamlouval. František Sušil se navíc také příliš nestaral o "ducha národa", jak to činili jeho romanticky založení současníci. Chodil do terénu, stýkal se s lidmi, zaznamenával, třídil a chválabohu vydával. Oč méně si sbírky Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými (1860) všímali folkloristé, o to více si ji cenili umělci. Uveďme alespoň ty nejslavnější - A. Dvořáka, L. Janáčka a B. Martinů. Právě o Martinů je známo, že to byly Sušilova a Erbenova sbírka, jež ho počátkem 2. světové války provázely do emigrace v USA.
O pár desetiletí později si Sušilovu sbírku vzal do emigrace i Jaroslav Hutka. Díky sběratelské genialitě Františka Sušila se mi podařilo sáhnout na tu původní zlatou žílu vesnické kultury. Z hlediska národního kulturního dědictví je to jistě neocenitelná zásluha, tedy až si jí někdo všimne. Já sám o žádný řád nestojím, ale je už na čase, aby si konečně někdo všiml těchto balad a uměl je i literárně zařadit.(...)Tyto balady jsem už zpíval holandsky, anglicky, německy i francouzsky. Nikdy se nestalo, že by publikum bylo okouzleno zvláštním "moravanstvím" těchto písní. Obsah se jich vždy týkal velmi osobně, zcela modelově lidsky. Ty písně také neřeší žádný moravský problém, ale problém existence člověka na zemi, každého člověka. Tolik o Sušilovi Jaroslav Hutka, jemuž se - počínaje 70. léty - podařilo na Sušila znovu upozornit. Možná, že svým názorem zklame všechny ty, kteří si cení právě onoho "moravanství". Ale můžeme cizincům vyčítat, že se jim líbí Švejk nebo Kolja a Čechům naopak Tři muži ve člunu? Ať se J. Hutka se svou kytarou dnes objeví kdekoliv, není nebezpečí, že by nenašel dosti posluchačů, kteří dokáží odečítat z úst, spoluprožít vrcholný zážitek "sdělení" a později v klidu a soukromí popřemýšlet o životních hodnotách.

Marta Ulrychová

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 10.05.2004 v 10:02 hodin

Copyright 1998-2023 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
    FOLKLORNÍ AKCE
      TURISTIKA