Po čtyřicáté osmé se sešli moravští rodáci a pražští příznivci moravské lidové kultury na Moravském plese v Národním domě na Smíchově. Jako každý rok, přijela i letos desítka krojovaných skupin ze všech koutů Moravy. Z Hané, Valašska, ze Slovácka, s muzikami a výbornými hlasy. Právě ony dávají plesu nezaměnitelnou atmosféru. Jednotlivé sály Národního domu obsadily muziky podle určených regionů. Velký sál Podlužáci s dechovkou, Arbesův sál Pražský slovácký krúžek, Kopaničár a Horňácká muzika Petra Mičky. Společenský sál okupovali Valaši s Hanáky.

Než se však rozešli na určená místa, vyšel ve Velkém sále po působivém úvodním slovu ředitele plesu M. Říhy krojovaný průvod a v krátkých ukázkách typických tanců své dědiny, města či regionu se přihlásil ke své domovině. Vystoupení byla bezprostřední, plná elánu, jen mě překvapilo u regionálních skupin, které bývají hrdé na svůj styl a provedení, že se některým vloudily do předváděných tanců sice efektní, ale cizorodé prvky. Například Valachům figura "na klby", či v točené podtáčení děvčat pod rukou tanečníka. To jim ale většina návštěvníků odpustila.

Moravský ples připravují každý rok pražské krúžky rodáků ze Slovácka, Valašska a Hané ve spolupráci s Folklorním sdružením ČR a Znojemským Znovínem, který se již po léta úspěšně stará o kvalitu konzumovaného vína.

Poslední metro pravidelně provětrá přeplněné sály, ale zpěv a tanec pokračuje hluboko přes půlnoc. Tak tomu bylo i letos a jistě také bude v příštích letech.