|
Mnohým z nás otevřel oči onČasopis Folklor 6/04
Sám o sobě skromně tvrdíval, že je jen obyčejný potulný taneční pedagog, který se snaží pomáhat tam, kde o jeho pomoc stojí. Ale obyčejný rozhodně nebyl. Byl osobností výjimečnou. Zato potulný, to ano. Nakonec o tom svědčí i to, že ho znali tanečníci po celém Slovensku, ale i v Česku. A vůbec ne pouze ti folklorní, ale také příznivci tanečního sportu nebo scénického a výrazového tance. Řeč je o Petrovi Homolkovi.
Ti starší ho mohou pamatovat jako aktivního tanečníka ze Slovenského ľudového umeleckého kolektívu, Armádního uměleckého souboru nebo Lúčnice, ale větší část z nás si ho pamatuje především z jeho pedagogické, porotnické, organizačně metodické a programově umělecké práce či publikační a popularizátorské činnosti.
Kromě festivalu ve Východné, kde býval členem hodnotících komisí a autorem mnoha přehlídkových pořadů tanečníků či otevřeného programu Talenty, byl také pravidelně členem poroty nejvýznamnější slovenské soutěžní přehlídky, zaměřené na objevování a prezentaci ještě nezapomenutých anebo málo prezentovaných tanců a jejich nositelů - Šaffova ostroha v Dlhém Klčovu.
K jeho nejvýznamnějším aktivitám poslední doby ovšem jednoznačně patřil podíl na přípravě a realizaci projektů, orientovaných na plnění úkolů v oblasti celoživotního vzdělávání, slovenské státní kulturní politiky, politiky dalšího odborného vzdělávání v oblasti místní a regionální kultury, ale i politiky zaměstnanosti. Patřil totiž k lektorům dvou v tomto roce nastartovaných tříletých rekvalifikačních kurzů profesionálních a dobrovolných pracovníků v kultuře, akreditovaných Ministerstvem školství Slovenské republiky, v oborech Pedagog tance a Choreograf lidového tance, které organizuje oddělení vzdělávání Národního osvetového centra. V garanci Ústavu tradiční kultury NOC pak byl hlavním organizátorem dalšího rekvalifikačního kurzu, nazvaného Cyklické školení choreografů folklorních souborů, který se měl zaměřovat především na rozvíjení praktických dovedností již hotových choreografů pomocí videozáznamů, hospitací u souborů nebo zadáváním výzkumných, dokumentačních i tvůrčích úkolů v oblasti práce s folklorními prameny. Výběrové řízení do tohoto kurzu i první konzultace se měly uskutečnit v září t.r. Bohužel, toho už se ke škodě nás všech nedožil. Mgr. art. Peter Homolka 18. srpna 2004, tři týdny po svých dvaašedesátých narozeninách (na svůj věk ale nikdy nevypadal), v Bratislavě zemřel.
Dovolte mi, abych dal na závěr této vzpomínky slovo jemu samotnému. Přestože jsou následující slova vybrána z jeho vyznání na počest letošního 50. ročníku festivalu Východná, velmi dobře vystihují jeho vztah k lidem, k folkloru, k životu:
Stretávať sa s ľuďmi nielen pri realizácii programov na festivale, ale po celý rok v období ich príprav, dáva človeku široký diapazón poznania ľudovej kultúry, najmä však jej nositeľov. Generáciami overené "životné pravdy" a logické pochody "zdravého sedliackeho rozumu" otvárajú človeku nové obzory, o ktorých nemal ani potuchy. Z nich potom čerpá nové námety nielen pre programy festivalu, ale i pre svoj súkromný život. Za tých niekoľko (desiatok) rokov, čo som mal možnosť "pričuchnúť" do kuchyne príprav a realizácie festivalu, sa aj môj vzťah k dianiu v amatérskom folklórnom hnutí zmenil. Od kritického nahliadania, najmä v oblasti čistoty charakteru a techniky interpretácie, cez osobnú pomoc kolektívom a jednotlivcom v ich prirodzenom prostredí až po úsilie o "globálnu" pomoc slovenskej tradičnej a ľudovej kultúre. Za to všetko vďačím festivalu a možnosti stretávať sa a pracovať s ľuďmi, ktorí vedia aj "zaslepencom" (v dobrom alebo zlom slova zmysle) otvoriť oči.
Viliam Dekan
DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
Zveřejněno 01.12.2004 v 13:32 hodin součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ® |
|