PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ



DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Letem světem festivalovým jarem i létem

Časopis folklor 6/04
(pokračování z minulého čísla)
Své první putování po festivalových i jiných folklorních akcích května a první poloviny léta jsem ukončil zážitky ze zájezdu našeho souboru Lúčka Svatobořice-Mistřín na festival do Castelforte v Itálii. Navazuji nyní své povídání poznatky z dalších akcí druhé poloviny letošního léta a části podzimu.
Národopisný festival Kyjovského Slovácka - Milotice (6. až 8. srpna)
Druhý programový víkend Národopisného festivalu Kyjovského Slovácka v Miloticích se určitě vydařil a do historie festivalu se zapíše několika zdařilými novinkami. Tři z nich bych zde rád jmenoval. Jako důležitá se ukázala myšlenka zachování regionálního charakteru festivalu i jeho rozšíření na dva programové víkendy v rámci jednoho ročníku, během nichž se početná skupina dětských i dospělých folklorních souborů, muzik i sborů působících na Kyjovsku po dohodě s autory pořadů obou festivalů úměrně rozdělila, a tak s větší časovou plochou mohl každý kolektiv účinkovat ve vybraném víkendu. Zdařilým se ukázalo také rozšíření sobotních pořadů netradičně zahájených již odpoledne na návsi ukázkami tanečního umění hostů a výročních zvyků domácích a místní rukodělné výroby a dovednosti lidových výrobců. Pro festival obohacující bylo zařazení jednoho hosta z naší republiky (Old Stars Hradišťan) a dvou zahraničních kolektivů (Chorvaté a Indonézané). Milotický festivalový víkend, který se konal ve třech areálech (vinné sklepy Šidleny, náves a park státního zámku), byl organizačně náročný, ale zkušený (i když nepočetný) tým místních pořadatelů jej zvládl dobře, což ocenily po všechny tři dny stovky spokojených návštěvníků.
MFF Šumperk (12. až 15. srpna)
Do oblasti podhůří Jeseníků jsem se i letos moc těšil. Šumperský festival má vždy vynikající pohodu. Nezaměnitelnou atmosféru a určité vnitřní napětí, vycházející z příjemného prostředí a přátelského přijetí, jehož se dostává hostům na každém kroku. Škoda jen, že počasí pořadatelům přálo méně než v minulých letech, a tak průvod se konal za mírného mrholení a dva koncerty musely být přesunuty do sucha kulturního domu. Také letos byla v Šumperku desítka nádherných souborů ze zahraničí (nepočítaje domácí), které uváděly stovky přítomných diváků do varu při každém vystoupení. Snad nejvíce se líbili hosté z Řecka, i když ani Slováci a Mexičani nezůstali nic dlužni pověsti vynikajících kolektivů. Zájem diváků o festivalové pořady v přírodním areálu byl tak velký, že nestačily ani přístavky v podobě nové mobilní tribuny a více než desítka přistavených lavic. Festival i další pořady v parku u vily Doris by si zasloužily zvětšení tribuny a tím větší pohodlí pro návštěvníky, z nichž velká část sleduje pořady po celou dobu vestoje.
MFF Červený Kostelec (21. srpna)
Také festival v Červeném Kostelci s patnáctkou kvalitních zahraničních souborů neměl po všechny festivalové večery o diváky nouzi. Ba právě naopak. Přírodní areál v centru města se vždy zcela zaplnil a je jen škoda, že pořadatelé nezareagovali a včas nezvýšili počet stánků s občerstvením přímo v areálu. Fronty o délce několika desítek metrů divákům sledování koncertů určitě nezpříjemnily. Podobně jako v Šumperku i zde měli možnost se návštěvníci seznámit se soubory pomocí vydařeného festivalového sborníku, leč při nočních pořadech to nebylo možné. Proto byla škoda, že od moderátorů večera dostávali diváci jen skoupé informace zaměřující se nejčastěji na název souboru a zemi. Chyběla zmínka o zajímavostech ze souborové historie nebo i oblasti odkud pocházejí, upozornění na užité kroje a rekvizity, vysvětlení předváděných obřadů a zvyků, představení exotických hudebních nástrojů apod. Potěšila mne a duchovně naplnila sobotní dopolední mše svatá celebrovaná Jeho excelencí panem biskupem a skupinou kněží před početnou návštěvou věřících přímo na pódiu i závěrečné biskupské požehnání a poděkování účastníků v několika světových jazycích.
MFF Pražský jarmark - Praha (28. až 30. srpna a 2. až 4. září)
Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark se konal v centru hlavního města poprvé a - přiznejme to - potýkal se s řadou problémů, z nichž žádný však neohrozil jednotlivé koncerty a vystoupení. Ve výsledku však převládly klady, mezi něž lze zařadit uspořádání folklorního festivalu tohoto typu s výrazným podílem našeho sdružení v Praze, což vnímám jako významný počin. Věřím, že poznatky a získané zkušenosti budou přínosem pro uspořádání dalšího ročníku a že folklorní festival s účastí domácích i zahraničních souborů bude mít v Praze svůj stálý a pravidelný termín. Naše hlavní město, jeho obyvatelé i návštěvníci si jej zaslouží.
Mezinárodní folklorní festival v centru Prahy vítám také proto, že naše i zahraniční soubory mají možnost v našem krásném hlavním městě den či dva pobýt, představit zde domácím i hostům své kroje (a nejen při koncertech, ale také při procházkách městem), navštívit pražské památky a nakonec poznat i noční život velkoměsta. Festivaloví účastníci v krojích pražské ulice oživili a jistě pozitivně vnímali trvalý zájem, žádosti o fotografování nebo dotazy, odkud jejich pečlivě upravené kroje pocházejí. Při odpovědích mladí zářili hrdostí - na své kroje, na své město nebo vesnici, na svůj rodný český, moravský nebo slezský kraj. Uvědomili si, že jejich domov je Praze vzdálený, ale také to, že jejich lidové kroje do Prahy patří, aby je mohli vedle krás hlavního města hosté obdivovat jako velkou a trvalou hodnotu naší země.
Přehlídka dětských souborů - Skoronice (5. září)
O malé vesnici Skoronice u Kyjova dává světu vědět nejen známá dechová hudba Skoroňáci, ale v posledních letech svou aktivní a úspěšnou činností děti tamního národopisného souboru. Jejich pořady jsou plné dětského temperamentu, hravosti, zpěvnosti a přesvědčivého výrazu. Tam, kde se skoroničtí představí, vždy diváky zaujmou a upoutají. Jejich četnou celoroční koncertní činnost (děti se zapojují také do aktivit místního divadelního spolku) doplňují akce, které pořádají pro své nejbližší i kamarády ze souborů z okolních slováckých obcí. Nejinak tomu bylo také onoho nedělního odpoledne. Rozveselené děti z několika pozvaných souborů se během milého přijetí starostou obce v půvabné světnici nevelkého muzea krátce představily na návsi a po průvodu v přírodním areálu nemnoha divákům. Bylo štěstím pro pořadatele, že se areál postupně zaplnil krojovanými dětmi, které se po vystoupeních shromáždily kolem svých rodičů a u stánků s občerstvením. Děti tak daly dospělým najevo, že jsou šťastné a spokojené a skoronickou slavnost považují za své dětské odpoledne, uspořádané bez stresu a obav vedoucích, autorů nebo režisérů pořadů. Ve Skononicích se jim líbilo i s četnými chybami a nedostatky způsobenými poprázdninovou rozjíveností, minimem zkoušek nebo malou pozorností. Dětem to nic neubralo na chuti a nadšení. Případné chyby přešly a tančily vesele dál tak nadšeně a zaujatě, že ty nejmenší museli vedoucí z nevelkého pódia jmény doslova odvolávat...
Festival Písní a tancem - Luhačovice (9. až 12. září)
V moravských lázních Luhačovice jsme se letos sešli ku prospěchu festivalu v silně pozměněném týmu programových spolupracovníků. Nové autorské tváře přinesly do festivalových pořadů nové nápady, neotřelá aranžmá programů, nevšední využití lázeňského náměstí, kolonády i hlavních ulic lázní, scéna ožila působivými zástěnami i pestrobarevnými vlajkami zúčastněných zemí i pořadatelských organizací. Festivalu navíc přálo počasí natolik, že krápat začalo doslova pět minut po závěrečných proslovech a znělkách. Jsem velmi rád, že se podařilo v rámci Roku české hudby v pořadech festivalu vyzvednout nejen výrazné osobnosti hudebních skladatelů a jejich mimořádného vztahu k lidové kultuře a folkloru jako zdroji inspirací a podnětů, ale také nejpřednější sběratele lidových písní, hudby a tanců 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století. Festival Písní a tanců v Luhačovicích byl pro mne (a jistě i pro řadu mých kolegů) krásnou a vítanou tečkou za všemi letošními jarními a letními akcemi. Rozehnal chmury nad vnímanými nedostatky a problémy, ukonejšil nálady a rozladění, přinesl novou chuť opět za rok přijít, být při tom a hledat cesty, jak naše lidové tradice a folklor přiblížit vděčným divákům a hostům. Přinesl zájem opět být při tom a podílet se na onom pestrobarevném kolotoči akcí uvitých z domácích i zahraničních písní, tanců, hudby, krojů a zvyků, které nás svými krásnými chvílemi spojují a povznášejí nad starosti všedního dne.
Vinobraní - Bzenec (25. září)
Babí léto nabídlo - byť meteorologové hlásili jinak - tuto sobotu přenádherné počasí, které jen umocnilo místní slavnost pravidelně konanou pod názvem Bzenecké vinobraní. Na náměstí tohoto uprostřed vinorodého kraje ležícího prastarého města, jehož historie sahá až do počátků 12. století, se sešly tisíce vína, nového burčáku a zábavy chtivých návštěvníků nejen z širokého okolí, ale také z velké dálky, včetně hostů zahraničních. V hlavním sobotním programu, který následoval po pestrobarevném průvodu účinkujících s povozy vezoucí nejen bzeneckou hraběnku a její doprovod, ale také Bakchuse s družinou dívek, účinkovaly slovácké soubory Lúčka Svatobořice-Mistřín a Danaj Strážnice společně se slovenským souborem Skaličan z blízké Skalice. Hosté ocenili slovácký temperament i vtip pořadu skalických děvčat a chlapců, kteří se společně se strážnickými blýskli ve scénce Vinobraní. Pěkné počasí, pohostinnost pořadatelů (prázdné láhve s porozuměním hned plnili novým mokem a ještě přidali talíř koláčků), nenáročný program i celkovou velmi příjemnou atmosféru bez přemíry oficionalit ocenil také ministr životního prostředí Libor Ambrozek a delegace v čele se senátorem Josefem Kaňou.
Ondrášovské Čertovinky, Brno (25. září)
Oslavy abrahámovin VUS Ondráš (Jánošík) Brno vyvrcholily o víkendu 24. - 26. září 2004 koncerty a společenským setkáním v Brně. Přijal jsem pozvání na premiéru pořadu Čertovinky, která se uskutečnila v Janáčkově divadle v Brně.
Komponované taneční divadlo "pro dospělé... a odvážné děti" na motivy pohádky Boženy Němcové Čert a Káča bylo připraveno i prezentováno grandiózně a ve všech ohledech precizně, jak se ostatně na pořady vzešlé z tvůrčí dílny VUS Ondráš sluší a patří.
Chtěl bych na těchto řádcích vyjádřit celému realizačnímu týmu souboru Ondráš i hostujícím spolupracovníkům poděkování za úchvatný zážitek. Ovace, které zaplněné hlediště Janáčkova divadla účinkujícím i autorům zdařilého díla přineslo, byly tím nejsladším a nejlepším oceněním za dlouhodobou uměleckou tvorbu souboru nejen na tomto pořadu, ale v obecné rovině vzato.
Další superlativy a rozbory cyklu vystoupení souboru k jeho 50. výročí budou ještě zcela jistě následovat. Věřím, že všechny budou podnětem k další aktivní činnosti tohoto skvělého týmu mladých členů taneční, hudební i pěvecké složky souboru.
Jakékoliv další rozebírání a zkoumání uvedeného pořadu by ubralo na skutečnosti zdařilého díla, které ze záznamu snad pro širokou veřejnost odvysílá ČT Brno. Sáhnou-li diváci - podobně jako já - při třídění dojmů z koncertu po pohádkách B. Němcové a znova se po létech nechají vtáhnout do kouzelné atmosféry těchto lidových slovesných a folklorních skladeb, pak ondrášovské Čertovinky zapůsobily na ty naše správné city. Děkuji za krásný večer.
Slovácké hody. Šardice (3. října)
Podzim je na Slovácku časem místních výročních lidových slavností příznačně zde zvaných hody. Oslava vysvěcení místního farního kostela spojená s rodinnými setkáními a bohatým pohoštěním - hodováním - se v Šardicích koná u příležitosti svátku patrona české země sv. Václava, byť jejich kostel je zasvěcen sv. Michalovi. Hodová slavnost se v Šardicích koná čtyři dny. V pátek se staví máj a koná se diskotéka pro mladé. V sobotu je taneční zábava při dechové a cimbálové muzice. V neděli dopoledne navštíví krojovaná chasa mši svatou a odpoledne provede obcí velkolepý průvod pro stárky (chlapce) i stárky (děvčata), zakončený taneční veselicí pod "zeleným". Večerní taneční zábava je vyvrcholením nedělní slavnosti, která však pokračuje také taneční zábavou v pondělí večer.
Nedělního průvodu se zúčastnila celá obec a stovky hostů. Náves i hlavní ulice byly přeplněny domácími i jejich přáteli a blízkými. Ti všichni sledovali více než stovku krojovaných v červení oplývajících slavnostních šardických krojích. Přijeli také četní přespolní z okolních obcí. Za doprovodu dechové hudby hodový průvod procházel ulicemi obce téměř celé čtyři odpolední hodiny. Po loňské nepřízni počasí, kdy nebylo možné pro trvalý silný déšť a zimu průvod uspořádat, byla letošní slavnost všem určitou satisfakcí. Šardičáci si ji za svůj vztah k rodné obci i jejím tradicím určitě zaslouží.
(pokračování a závěr příště)

František Synek

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 20.12.2004 v 14:39 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA