|
Vyznání Boleslava SlezáčkaČasopis Folklor 1/05
Nikdy jsem si nemyslel, že folklor bude vyplňovat většinu mého volného času.Při vzpomínkách na dětství zjišťuji, že folklor, aniž jsem si to uvědomoval,
byl součástí mého běžného života. Různé zvyky v období Velikonoc (velkopáteční zvyky, šmigrust - pomlázka), Mikuláš, Vánoce (zvyky adventní, štědrovečerní, zpěv koled s rodiči u stromečku), první vyhánění dobytka na pastvu, mlácení obilí cepy, krouhání a šlapání zelí... Zvlášť živé vzpomínky u mne zanechali koledníci - betlehemci, kteří k nám přicházeli až z Kysuc ze Slovenska. Moji rodiče často fungovali na svatbách svých početných sourozenců jako starostové - starosvati. Dodnes vidím, jak pečlivě se má matka oblékala do kroje a jak spolu s otcem řídili celý průběh svatby; jak krásně zněly jejich hlasy při zpěvu podmanivých svatebních písní. V období mého dětství již muži používali civilní oblečení, ale slavnostním oblečením žen byl stále ještě kroj. Když přišla moje babička z kostela, svlékla sukni, rozprostřela ji na stole, srovnala drobné sklady, stočila do ruličky a uložila do truhly. Když se má matka chystala do kostela, musel jsem kontrolovat, aby zástěra byla přesně tak dlouhá jako sukně, šátek "na pidło" uvazovala některá ze sousedek.
Do folklorního souboru SLEZAN mě před 45 lety přivedla má dívka a pozdější manželka Blažena. Tím okamžikem se můj život zcela změnil: mimo rodinu a zaměstnání učitele mě zcela pohltil soubor, stal jsem se tanečníkem a zpěvákem. O pět let později odešla dosavadní vedoucí Eva Šinoglová a ostatní mě přemluvili, abych se ujal vedení souboru. Stalo se. Můj další vývoj významně ovlivnila nejen národopisná pracovnice a členka souboru Jiřina Králová, ale také Zdeňka Jelínková, Jaromír Gelnar, Hana Podešvová, František Bonuš a na lidové konzervatoři v Ostravě Zdena Kyselá, Jarka Calábková a další. Jim všem patří mé upřímné poděkování. Jiřina Králová mě přivedla především k velké úctě k lidovým krojům a vzácným lidovým šperkům Těšínska. Mimo vedení souboru jsem se začal věnovat i sběratelské činnosti krojových součástí a šperků v okolí Těšína spolu s dalším tanečníkem a pozdějším cimbalistou souboru Karlem Musiolem, který je rodákem z Těšína a dobrým znalcem celého jeho okolí
Když jsem se vyznal z mého vztahu k folkloru, musím se také vyznat z mé lásky k našemu kraji. Mám rád náš kraj a je mi líto, že mnoho lidí ani neví nebo nechce vědět, že jednou z historických zemí České republiky je i Slezsko a já právě pocházím odtud, přesněji řečeno z Těšínského Slezska. Je to nejvýchodnější území naší republiky, sahá od Bohumína k hranicím
se Slovenskem a táhne se podél hranic s Polskem. Centrem Těšínska (bývalého Těšínského knížectví) je město Těšín. Mým rodným městem je městečko Jablunkov. Naše Těšínsko je zapomínaný a málo známý kraj, málo známé jsou i naše lidové písně a tance, naše nářečí je málo srozumitelné. Právě proto se celých 45 let, co působím v souboru, snažím, abych propagoval folklor našeho kraje. Jestli se mi to alespoň trochu daří, pak jsem rád. Je to můj kraj, zde jsou mé kořeny. DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR Zveřejněno 01.01.2005 v 12:07 hodin součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ® |
|