|
Za Janem ČumpelíkemČasopis Folklor 1/2005
Vzpomínám - jak výraznou, přitažlivě přátelskou osobností Jan Čumpelík (8. 6. 1925 v Čáslavi - 22. 9. 2004 v Praze) byl. S velkým smyslem pro humor a se schopností působit lidem radost. Jak velké pohybové a výrazové nadání
měl a k tomu vyloženě umělecký temperament. Geologie, kterou po reálném gymnáziu v Praze začal studovat na přírodovědecké fakultě UK, neměla velké naděje být dokončena. Byl sportovcem s vrozenými dispozicemi a chutí se hýbat. Živil se atletikou a moderní gymnastikou, až jednou si jej povšimla (na předtančení v lidové suitě na školním plese) Jožka Šaršeová a získala ho pro svou skupinu výrazového tance. Pod tím vším se už od třicátých let rozvíjel jeho spontánní zájem o lidový tanec.
Sám o tom napsal: "Mluvím-li o lidovém tanci, jako bych mluvil sám o sobě. Že jej mám rád, to je slabé slovo! Člověk jím musí být prostoupen .... Nejdůležitější katedrou mé specializace je pro mne klenotnice lidového umění, tradovaná lidmi, kteří ještě zažili lidové umění jako nedílnou součást všedního života .... Impulsů k cestě za mou současnou profesí je však víc: svou roli tu hrálo i putování mého otce - malíře za motivy po Moravě a Slovensku. O prázdninách jsem mu nosil štafle ve dne a večer vnímal hudební a taneční folklor v plenéru, v hospodě nebo na národopisných slavnostech." (Taneční listy, 1988).
Když se později stala Jožka Šaršeová první vedoucí taneční složky "Československého souboru národních písní a tanců" přijala Jana Čumpelíka do souboru pro dráhu profesionálního tanečníka.
Já, která dnes na něj vzpomínám, jsem přišla do souboru v roce 1950 jako choreografka a po dva roky, do jeho odchodu na vojnu, jsem jej mohla poznávat jako tanečníka. To jsem ještě nevěděla, že nám bude souzeno v budoucnosti - jako dvěma choreografům - delší období přátelské spolupráce na zajímavém, trochu riskantním postu, v baletu "Armádního souboru Víta Nejedlého"
(AUS VN). Dnes vím, jak jeho osobitost tanečníka předznamenávala tu jeho příští podobu choreografickou! Byldynamický,stylově i výrazově přesvědčivý, měl dar vtipu i pohybové nadsázky - jak to kompozice vyžadovala. V "ostré" charakteristice byl vynikající. Měl hlubokou znalost lidové tanečnosti tak, že cítil míru a jeho fantazie jej vedla bezpečně. Když jsem později poznala některé choreografie, které nastudovalv"Uměleckém vojenském souboru" a které čerpal z lidové tradice, chápala jsem jejich úspěšnost. "Šavlový tanec", inspirovaný mužským koledním tancem Pod šable, vyzníval Svým způsobem byly "Hry" ojedinělé v tehdy běžném "škrobeném" repertoáru.
Později - kultivované a náročnější choreografie už v taneční skupiněAUSVN(např.dramatický taneční obrat "Slovácká balada" na libreto K. Pavlištíka s hudbou Z. Křížka) ukazovaly jeho umělecký růst.
Sám mezi roky 1961-1965 vystudoval obor choreografie na taneční katedře AMU a otevřel si cestu k rozšíření svého choreografického záběru.I v následujících veselých i groteskních baletech, které jsme vytvářeli spolu, i v jeho rozsáhlejších tanečních obrazech plných humoru, citovosti a vřelého lidského kontaktu vyznívala pravdivost vztahů, přesvědčivost motivace a množství komediálních nápadů.
Vedle své práce pro taneční jeviště AUS VN vytvořil velmi úspěšnou autorskou choreografiipro amatérské soubory "Píseň o rodné zemi" (Spartakiáda 1960), ale aranžoval i další zajímavé
scénické taneční projekty. Po celých 35 let stále pracoval s řadou amatérských českých a moravských souborů - jako choreograf, pedagog i režisér. Od roku 1980 vedl pohybovou výchovu herců na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Sám, pro svou radost, pravidelně tančil v "Blaťanu" a ve "Slováckém krúžku". Byl členem "Senátu Programové rady Strážnických slavností".
A dále - "Svůj taneční talent a odborné znalosti v oboru choreografie a režie začal plně uplatňovat v Sokole po roce 1990", píše Doc. PhDr. K. Volková, CSc., jednatelka vzdělavatelského sboru ČOS. "Aktivně se zapojil do obnoveného činnosti T. J. Sokol Bubeneč. Krátce na to začal pracovat ve vzdělavatelském sboru ČOS jako předseda kulturní komise. Jako umělec s širokým kulturním rozhledem přispěl k celkovému rozvoji kulturní a umělecké činnosti v obnoveném Sokole. Byl iniciátorem celostátních přehlídek sokolských uměleckých těles, které se pořádají již od roku 1996. Byl to právě on, kdo přišel s ideou vytvořit pro XIII. všesokolský slet v roce 2000 folklorní skladbu, která měla mimořádný úspěch. Se svým autorským kolektivem připravoval pro XIV. všesokolský slet 2006 režijně i choreograficky skladbu Tance domova."
Tak překračuje Jan Čumpelík i hranici rozloučení.
Věci, které dal do pohybu, pokračují - žijí. Tři neděle po smutečním aktu na Olšanech oslovuje nás z programové brožury z "Celostátní přehlídky sokolských folklorních souborů" ve Bzenci, rozpracovanou choreografií v kolektivu autorů míří ke Sletu ČOS do roku 2006 Žije v dalším díle - tak jako v našich vzpomínkách žije a bude žít úcta k jeho památce.
Jiřina Mlíkovská DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR Zveřejněno 10.01.2005 v 08:46 hodin součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ® |
|