Lidová písnička a lidová hudba se poslouchá vždy velmi příjemně, ať je původ jejího vzniku jakýkoliv. A ještě příjemněji je člověku na duši, když ví, kdo ji upravil, napsal či složil, když zná autora těchto libozvučných tónů, když s ním prožil chvíle, při kterých se rodily, a když byl u toho, jak poté zněly tisícům diváků a posluchačů na stovkách koncertů a vystoupení.

A pak náhle nastane okamžik, kdy zůstane písnička a hudba sama. Souznění nástrojů a autora je náhle a nečekaně přerušeno. Ale hudba a písnička mají tu nádhernou moc, že myšlenky a pocity toho, kdo ji dával dohromady, kdo ji s úctou maloval do notové osnovy a předem v duchu slyšel, jak budou znít, v ní natrvalo zůstanou.

Každý, kdo je opětovně uslyší, vždy řekne - to jsou věci, které napsal Ica Pospíšil. A kdo je uslyší poprvé, třeba jenom stručně poznamená - ten, kdo to napsal, musel hodně umět...

A Ica toho uměl opravdu hodně. Stopy jeho díla zůstanou trvale i na Valašsku, ke kterému se hrdě a pyšně hlásil a o kterém říkal, že se stalo jeho druhým domovem. Především v souboru Vsacan, se kterým spolupracoval na poli choreografickém či hudebním více jak čtyřicet let.

Tato spolupráce začala nejprve na poli choreografickém-" Mateníky", "Řemesla" a tanec "Starodávný", který je považován za jeden z nejhezčích obřadních tanců a patří ke klenotům v repertoáru "Vsacanu", a pokračovala činností skladatelskou. Pro "Vsacan" napsal muziku k snad nejúspěšnější umělecké kompozici "O Vojtkovi", na jeho hudbu vzniklo další veleúspěšné programové číslo "Svatojánské ohně" a jeho nejnovější dílo - taneční a hudební obrázek "Pocta Leoši Janáčkovi", který mohli diváci zhlédnout v premiéře při "Galaprogramu" souboru "Vsacan" k 60. výročí jeho založení v listopadu 2003.

Je smutné, že dnes už o tomto poctivém umělci, který i pro nás Valachy představoval symbol poctivosti a pravdivosti tanečního umění i krásy lidové písně a muziky, musíme hovořit jen v minulém čase. Jsme přesvědčeni, prostě víme, že každá vzpomínka na něj je spojena s krásou, že vždy bude jeho odkaz spojen s radostí a veselostí a že vždy, když budeme tancovat na melodie a skladby, které vymyslel, a choreografie,kterépro Vsacan vytvořil, budeme mít pocit, že na nás z muzikantského nebe dohlíží a že dohlédne až na Vsetín.