PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Vítání jara s Kovářovánkem

Tisková zpráva...
Ve čtvrtek 17. března se děti z folklorního souboru Kovářovánek sešly ke své každotýdenní zkoušce, aby se pilně věnovaly nácviku nového jarního programu, který představí veřejnosti společně se staršími kamarády z Malého Kovářovanu v dubnu v kovářovském kinosálu. Zkušební místností nebyla, jako tradičně, třída v místní Základní škole, ale členové souboru se sešli v klubovně Kovářovanu na staré faře, neboť ke konci zkoušky je čekala obnova starého lidového zvyku loučení se zimou - "Vynášení Smrtky". "Smrtku", pannu oblečenou do bílých hadrů, odnášely děti s veselou za vesnici, po říkance ji hodily ze svahu a rychle od "zimy " utíkaly, aby při zpáteční cestě do vsi přinesly "líto", vrbové proutky ozdobené pestrými stuhami, coby symbol jara.
Folklorní soubor Kovářovánek
Děti z Kovářovánku při starobylém obyčeji "vynášení smrtky"
Starobylý zvyk vynášení smrti popisuje i Čeněk Zíbrt ve své knize Veselé chvilky v životě lidu českého, ze které vybíráme:
"Obyčej vynášení smrti pokládám za nejstarší jarní obřad v českém zvykosloví lidovém. Tento obyčej se konal pátou neděli postní, tzv. Smrtnou. V Čechách místy starodávný obyčej posud koluje v lidovém podání. Stromek je vyzdoben podobně jako na Moravě pouchy čili vejdumky. "Smrt" si upravují jako dětskou pannu nebo ji přistrojují z došku a hadrů. Hodí ji do vody nebo svrhnou ze skály. Mládež věří, když děvčata, tlukouce "smrtí" o dub, dříve ji rozeberou než chlapci, že sedláci dříve zemrou než selky a naopak. Někde také smrt zahrabávají do země a utíkají. Kdo zůstane pozadu při útěku nebo upadne, nedočká se roku. Kde měli v hospodářství včely, zapíchli stromek, aby včely neumíraly a aby měly hodně medu. Píseň starodávnou, doloženou u Partlicia, děti zpívají podnes: "Smrt nesem (jsme vynesli) ze vsi, nové léto nesem do vsi... Vítej, léto, líbezné, obilíčko zelené...".

manželé Milan a Pavla Škochovi

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

Zveřejněno 17.03.2005 v 23:25 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA