PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Inspirace - tvůrčí taneční dílna folklorních souborů

V letošním roce vzpomínáme řadu výročí našich významných skladatelů, sběratelů, hudebních interpretů a organizací, a tak - i v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie - vyhlásilo Ministerstvo kultury program "Česká hudba 2004 - nedílná součást evropské kultury".
NIPOS - Artama v rámci tohoto programu připravilo taneční dílnu s možností prezentace choreografické tvorby souborů v dobrých jevištních podmínkách a s možností vzájemné konfrontace na společném koncertě i na následujícím rozborovém semináři. Oslava tvorbou mi připadá vůbec nejsympatičtější. Tentokrát přinesla řadu opravdu působivých scénických kompozic, v nichž soubory vykročily novými choreografiemi někam dál,za čáru již dosaženého.
Všech devět účastnících se souborů spojoval fakt, že vycházely z hluboké znalosti i lásky k lidovému umění svého kraje. Nebyl tam žádný, který by toto nesplňoval! Různé bylo jen to, jak se nejlepším z nich pak dařilo v umělecké kvalitě rozvinout dar poezie a kompozičního nadání k inspirovanému dílu. Dar, který znají ze svých vzácných okamžiků nejen špičkoví profesionální autoři a interpreti, ale také anonymní lidoví umělci při vytvoření písně - taneční vazby - hudebního nápadu.
"Taneční dílnu" v krásném Jiráskově divadle v Novém Bydžově uváděl slovem Miloš Vršecký, dlouholetý umělecký vedoucí, choreograf a režisér lidového souboru "Mladina" Plzeň, často dramaturgicky spolupracující s řadou českých a moravských souborů. Jeho slova stručně uváděla program, ale také organizovala začátky na jevišti i možnost usazení střídajících se souborů v hledišti tak, aby všichni účinkující měli možnost vidět a vnímat tvorbu svých kolegů. Vlastně to podmiňovalo i plnohodnotnou účast na pozdějším rozborovém semináři. V hledišti seděli také budoucí lektoři semináře, včetně M. Vršeckého to byli 4 choreografové (L. Košíková, J. Mlíkovská, D. Stavělová), 1 hudební vědec (L. Tyllner), scénáristka s výtvarným viděním (K. Skopová), režisér mladého pražského divadla Minor (J. Jirků).
Je nemožné, abych Vám v jednom článku vylíčila jednotlivé inscenace tak, jak by si to zasloužily. Pokusím se tedy jen o jakési jednotlivé doteky vzpomínkou.
"Taneční dílnu" otevřel soubor "Dupák" z Hradce Králové tématem "Setkávání" (M. Samek, K. Ježková, P. Maťátko). Výrazovostí lidových tanečních prvků v sólových partech i v roztančeném celku, v písních i v refrénu, vyslovovaném playbackem ztvárnili vztahy mezi dívkami a hochy na motto: "Nebylo by lásky bez setkávání".
Soubor "Rosénka" z Prahy, který převážně vychází z uherskohradišťských kořenů své choreografky Radky Baborákové, zvolil tentokrát netradiční zpracování, jakousi paralelu lidových řemeslnických tanců ovšem z krejčovské dílny 20. století. Číslo - "Krejčové" (R. Baboráková, D. Pavlíček, Š. Baboráková) mělo taneční odpich, švih, okouzlující humor pohybový i situační.
"Slezský soubor H. Salichové" upoutal v kompozici nazvané "Ševčička v oboře" (Š. Vojtkuláková, J. Dadák) tanečním půvabem i jemným humorem nezvyklé zápletky, kdy švec přijde za svou milou až do obory mezi děvčata.
Chrudimský "Kohoutek" s muzikou "Karmazín" výrazně ztvárnil nápaditý scénář s rysy lidové pohádky "o nafrněné holce, která jde tancovat třeba s čertem", ale skončí přece jen v náručí svého milého Jíry, který zvládne, pohoupá i rozezpívá ji i celou hospodu. Název - "Proč bychom veselí nebyli..." autory jsou K. Skopová, tvůrčí tým souboru a I. Dostálová.
Soubor "Radost" z Pardubic se pokusil odvážně ztvárnit v inscenaci "Romance vojenská" (J. Vítková, P. Boria, I. Dostálová) plynutí času sedmi let vojny, tak dlouhých pro odvedeného milého i pro čekající milou. Avšak - svoje nesporné taneční i pěvecké kvality - opřel o scénář převahou dějově popisný a tedy méně působivý.
V pořadí poslední čtyři soubory věru že nebyly posledními. Naopak, jejich vstupem přehlídka vrcholila.
Z kantátového cyklu skladeb "Kytice Bohuslava Martinů" (pro smíšený a dětský sbor, sóla a orchestr) uvedli pražští "Vycpálkovci" v choreografii své umělecké vedoucí D. Stavělové baladu "Sestra travička" a svěží, lidovou představivostí inspirovanou, koledu "Adam a Eva". Velký skladatel byl výraznou uměleckou osobností světového jména. Vládl mistrovskou technikou i bezbřehou hudební představivostí, a přece v řadě svých děl s láskou čerpal inspiraci z lidového umění svého domova. Nadaná choreografka i český soubor to připomenuly z jeviště mladému obecenstvu těchto dnů umělecky šťastnou a velmi působivou inscenací jeho hudby.
V sousedství uvedená, nesmírně úspěšná, komediální "Masopustní hra o svatbě" (M. Pacek, J. a R. Sršňovi) souboru "Gaudeamus" VŠE Praha čerpá z nevázaně rozpustilých kořenů lidové tradice, z motivů nejen českých i evropských. I když je efektní a rozverná, má řadu míst srdečně úsměvných. Je příběhem o lidských chybách a odpuštění.
"Jihočeské tance" plzeňského lidového souboru "Mladina" (M. Vršecký, M. Rychta) jsou hudebně-taneční kompozicí, bez efektního dramatického děje, ale plnou vnitřního napětí. Vše je v této skladbě položeno na hudbu a tanec a jimi je vyjádřena lidskost, radost, družné spoluprožívání rytmu svátečních chvil. Vyznávám, že kontrasty a hudebně-výtvarná krása tanečního pohybu i zpěvu "Mladiny" na mne hluboce zapůsobily.
A nakonec - "Okolo Moravy chodníček krvavy" souboru "Ondřejnica" Stará Ves n. O. (Y. Voráčová, K. Šperlín). Zase téma vojny, ale zde nás motivy lásky a smrti vedly poezií působivé scénické zkratky i chvílemi, které měly čas rozvinout v nás originálními tanečními obrazy spoluprožívání stesku i naděje i bolesti. Obklíčily nás strachem ze Smrti, dokud ji, Smrtku - Morenu, nakonec děti nevynesly ze vsi i z prostoru našeho života pryč.
Byl to krásný program - také tím, kolik naznačil cest. Kolik motivoval rozmanitých tvarů jevištní stylizace. I rozborový seminář byl obohacující, měl jen tu vadu, že se všem zdál příliš krátký.
Závěrečný potlesk a poděkování za úspěšnou organizaci celého projektu a jeho pojetí patřil právem Janě Rychtové osobně i v zastoupení dalších spolupracovníků NIPOS Artama.
Inspirace - tvůrčí taneční dílna folklorních souborů, Jiráskovo divadlo Nový Bydžov, 20. listopadu 2004.

Jiřina Mlíkovská

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 18.03.2005 v 09:19 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA