V sobotu 14. května za krásného počasí se již po šesté konala na Šumavě Slavnost Schwarzenberského plavebního kanálu, již po čtvrté jako součást projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ji připravil folklorní soubor Libín-S z Prachatic. Spolunositeli projektu jsou i rakouský Tourismusverband Böhmerwald, Ministerstvo kultury ČR, Folklorní sdružení ČR a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Realizace by nebyla možná bez grantů Evropské unie a Česko-německého fondu budoucnosti.

Již o půl deváté ráno zazněly jihočeské melodie v podání folklorního souboru Libín-S, které zahájily dopolední program. Před bývalou myslivnou, kde nejspíš před dvěmi staletími bydlel nějakou dobu i stavitel plavebního kanálu, jehož hlavním úkolem bylo umožnit dopravu dříví z nedotčených pralesů na severních svazích Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k hornorakouské řece Große Mühl a po ní až k Dunaji, aby našlo svoje užití v hlavním městě monarchie - ve Vídni, se tančilo, nesly se slavnostní řeči, v neposlední řadě zde starosta obce Nová Pec předal zástupci sdružení SUNNSEITN smluvní nájemné za skulpturu Strážce - parohový knoflík. O deváté později přednesl plavební ředitel Hynek Hladík plavební rozkaz a pak už se klády i polena mohla vydat k první letošní ukázkové plavbě dříví.

Další program, tentokrát o zhruba 30 kilometrů dál, v místě, kde Schwarzenberský plavební kanál překonává hlavní evropské rozvodí, tedy kde voda z povodí Vltavy přetéká do povodí Dunaje, na Růžovém Vrchu, zahájil opět Libín-S. Setkaly se zde tři soubory, dva české - Libín-S a Soumrak, a Folklorní skupina Landjugend z Horního Rakouska.

Po jedné hodině po poledni nedaleko česko-rakouských hranic, již na rakouském území u Liščího křížku se sešlo několik desítek malých i velkých dětí z Čech i z Rakouska, aby poslouchaly pohádky z obou stran Šumavy v podání Heleny Svobodové a Helmuta Wittmanna. Děti slyšely třeba pohádku o jehle, hadru a biči, nebo o vodníkovi Žbluňkovi ze Schwarzenberského kanálu.

Kolem třetí hodiny začalo být těsno v místě, kde plavební kanál překonává rakousko-české hranice, u potoka Ježová / Iglbach. Plavci odění do starobylých oděvů, starý klobouk, modrá zástěra, černé kalhoty, za pasem měchuřina na tabák, dřeváky na nohou, ostře okované plavební háky. Plavební ředitel opět přečetl plavební rozkaz, pak už za mohutného stříkání padala polena na hladinu kanálu, aby se pak z Rakouska vydala na svoji pouť k hranicím a dále do Čech.

Slavnost Schwarzenberského plavebního kanálu neskončila ukázkou plavení. Na Růžovém Vrchu se zpívalo a tančilo daleko déle než do očekávané páté hodiny odpolední.

Slavnosti Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších, na Růžovém Vrchu a u Ježové se zúčastnila zhruba tisícovka diváků a více než stovka aktivních účastníků.

Další ukázky plavení dříví se konají 18. června na Jeleních Vrších a 25. června u Ježové. Další folklorní setkání bude 14. srpna na Jeleních Vrších.