Tisková zpráva... Kovářovská škola a lidové tradice
V kovářovské základní škole se daří udržovat a rozvíjet tradice Kovářovska, neboť právě i okruh lidového umění národopisné oblasti "Kozácka", kam Kovářov patří, je zapracován do Školního vzdělávacího programu a žáci se ve výchovně vzdělávací strategii v okruhu občanských kompetencí mohou seznamovat s písněmi, tanci a zvyky, které se v Kovářově a okolí prováděly nebo dosud provádějí. Některým lidovým zvykům se proto děti věnovaly v uplynulých týdnech a v rámci hodin prvouky si nejen připomenuly, ale i realizovaly tradiční obyčeje. Nejprve to byla obchůzka svaté Lucie a následně i obchůzka Tří králů, kterou žáci třetí třídy po škole prováděli.
Paní učitelky z prvního stupně spolupracovaly na těchto dětských zvycích a vždy Lucky či Tři krále ve svých třídách uvítaly, společně vyslechly říkání a počastovaly je sladkou odměnou. Součástí obchůzek se po dohodě s jednotlivými vyučujícími stalo i výtvarné zpracování provedených lidových zvyků, které děti následně ve svých třídách kreslily nebo malovaly. Z nejlepších prací je v současné době zhotovena výstava, která zdobí chodbu na prvním stupni a děti si tak mohou připomenout, jaké zvyky jejich kamarádi připravili.
Zvyk Tří králů nezůstal jen v prostorách základní školy, ale chlapci ze třetí třídy, členové dětského folklorního souboru Kovářovánek, který v této škole pracuje, se vydali 6. ledna na tříkrálovskou obchůzku po vsi. Jejich počínání při tomto tradičním zvyku přijeli dokonce zdokumentovat i pracovníci Jihočeského muzea pro potřeby národopisného oddělení.
Třem králům (chlapcům Vaškovi Růzhovi, Karlovi Víškovi a Markovi Smetanovi) se obchůzka líbila a z jejich poznámek cituji: "Sešli jsme se na staré faře, tam jsme se převlékli do bílých košil a obvázali jsme si kolem krku šály a nasadili koruny... tak jsme vyšli do vesnice, šli s námi z Jihočeského muzea a měli s sebou kameru, točili nás, pokud jsme se nerozešli po vsi sami." Chlapci v popisu své obchůzky dále pokračovali: "Také jsme potkali zatoulaného psa, u Brůžků byl kocour, který se nám pořád pletl pod nohama ... nesli jsme kadidelnici, kasičku a betlém. Šli jsme k paní Víškové a tam jsme dostali nejvíc pohoštění."
