PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA HLAVNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ LIBERECKÝ KRAJ VYSOČINA PRAHA STREDOČESKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ

ENCYKLOPEDIE FoS
Základní informace o FoS ČR
Adresář FoS
Partneři FoS
Folklorní festivaly FoS ČR
Folklorní soubory FoS ČR
Folklorní materiály
Folklorní projekty
Folklor a media
KALENDÁŘ FOLKLORU
Folklorní akce a lidové umění
Festivaly FoS ČR
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY FoS
Zahraniční aktivity
Zahraniční festivaly
Výměny a nabídky
Kolečka a půlkolečka
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality, novinky, zprávy, ...
Poskytované dotace
Archiv článků
FOLKLOR A TRADICE
Časopis Folklor
Folklor a lidové tradice v ČR
Etnografické členění ČR
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla
Kroje a lidové oblečení
SLUŽBY
Vyhledávací centrum
Pro registrované

Časopis FOLKLOR


DOPORUČUJEME
Zpíváme pro radost
 
 

Hody na Podluží

Moravská Nová Ves
Měla jsem to štěstí být pozorovatelem i aktivním účastníkem tradičních krojových hodů na Podluží. A o tento zážitek bych se chtěla s Vámi podělit. Budu Vám vyprávět čerstvý zážitek z hodů v Moravské Nové Vsi. Proč čerstvý? Protože krojové hody se uskutečnily v neděli po svátku sv. Jakuba 31.7-2.8.2005. Pro ty, kteří tam nebyli:" Bylo to super" A pro ty, které můj článek nadchne: "Nesmutněte, hody budou, hody jsou .... Téměř každý víkend v jiné dědině."
Hody jsou nejen velká zábava, ale i spousta práce a povinností. Začíná to už volbou stárků. Důležité je pečlivě si rozmyslet, který z šohajů by mohl být ten nejvhodnější, který má nejvíce zkušeností a zodpovědnosti. Protože na stárcích je, aby zajistili na hody kapelu, zelené na "bůdu", máju, zorganizovali "stavjání máje a bůdy", a ještě mnoho dalších věcí nejen během hodů, ale i v průběhu celého roku.
Slovácký krúžek
Stárek
Nejvíce se kluci manuálně zapotí pár týdnů před hody. To se jede pro máju a staví se bůda se zeleným. Zkoušeli jste si někdy stoupnou v lese, v tom množství stromů, pod pěknou borovici a pozorovat zda je rovná, dost pevná, silná a vysoká? Přemýšlet, jestli když jí ostrouháte kůru nebude moc sukovitá, křivá, nebude se lámat? Obvyklá výška máje je v Mor. Nové Vsi okolo čtyřiceti metrů. To znamená, že na jednu máju potřebujete cca 3 borovice, které se musí zplátovat dohromady železnými obručemi. Potom potřebujete někoho, či něco, nejlépe jeřábníka s jeřábem, aby Vám máju postavil. A když nikoho nemůže sehnat, pak máte problém. Nebo můžete máju "stavjat" tradičním způsobem jako v Lanžhotě, kde se staví ručně mája i s kořeny. Když už mája stojí, kluci kolem ní postaví bůdu. Na bůdu se musí naházet "zelené", což jsou nařezané větve různých listnatých stromů. Zelené by mělo být co nejhustší, protože by mělo vrhat stín a chránit tak tanečníky před úpalem, a zabránit "čumilom čučat na plac bez platěňá". Navíc to hezky vypadá.
Slovácký krúžek
Búda, zelené a májky
V sobotu před hody to vše vypuká naplno. Mužáci mají předhodovní zpívání při cimbálu a dobrém vínku. Na předhodovní zpívání se sejdou sbory z široka i daleka. Všichni pěkně v tradičních krojích, zpívají lidové moravské písničky, dobrou náladu povzbuzují dobrým mokem. "Zpívali mužáci pod kaštanem u máje, nésla sa pěsnička podvečerem, pěkná je. Vzpomínali koně vrané, aj frajárky starodávné", to byla jen jedna z mnoha krásných písniček, která ten večer zazněla.
Slovácký krúžek
Stárek a stárka
V neděli ráno se koná slavnostní hodová mše. Každý si obleče, co má doma nového a nejlepšího, chasa jde do kostela v krojích. Po mši se odchází domů na slavnostní nedělní oběd. Děvčata se nesmí moc přecpávat, protože se v kroji nedá sedět ani pořádně přidřepnout. S odpoledním oblékáním do kroje děvčata začínají minimálně hodinu před slavnostním průvodem. Než si člověk oblékne tolik kasanic - spodniček (některé děvčat nosí prý až osm), uváže všechny mašličky, připevní krajky, malované mašle, rožky na hlavu, to chvíli trvá. Slavnostní průvod vychází od hospody směrem k panu farářovi a paní starostce; pro povolení konat hody. Od nich se potom jde dědinů pod zelené, kde se tancuje a zpívá.
Kolem 17. hodiny se začínají sjíždět přespolňáci. To jsou šohajé z okolních dědin, někteří jsou v červenicách (červené gatě), jiní jen v třaslavicách (bílé plátěné), další ve žluticách,.... podle dědiny odkud pochází. Někteří jedou s koňmi, druzí na kole. V 19:00 hod. stárci vyhlásili přespolní sólo. To by všichni, kdo se přijeli a přišli podívat, měli jít tancovat. Místní chasa, v párech, obchází se dvěma talířky tanečníky; na horním talířku mají "sóla" ( barevné mašličky se špendlíky). Do spodního talířku jim tančící pár přispívá symbolickou částkou, většinou 50 kč. Šohaj potom nalije oběma tanečníkům po pohárku vína a tanečníci se navzájem sóly ozdobí. Výtěžek ze sól a pokladen hradí hodovní výdaje. Po přespolním sóle, cca v 20:30 si šohajé nechají zahrát hošije. Kluci se seskupí do půlkruhu před muziku, několik jich předstoupí, zazpívají písničku, zaskáčou si, zaplatí a jde se na večeři. Na večeři si každý místní krojovaný pozve k sobě domů své kamarády a známé, kterým má "oplacat večeřu", nebo u který sám bude příště večeřet Většinou se podává řízek s bramborovým salátem, desertem jsou zákusky, hodové koláčky, víno a navíc dobrá písnička. (Už jsem byla na večeři v rodině, kde chodili dva kluci v kroji a měli 40 "večeřantů". Zkuste si usmažit 100 řízků a salát zadělávat málem ve vaně. A co teprve, když máte děti čtyři a všechny chodí v kroji. Chudáci maminky...) Po večeři, která trvá cca hodinu, se jde zpátky pod máju, "večeřanti" se loučí, stejně jako při příchodu, písničkou: "S Pánembohem idem od Vás, neublížil jsem žádnému z Vás...." Kolem půlnoci pak muzika zahraje půlnoční sólo a končí se až brzy ráno, kolem třetí ráno muzikanti, chasa často až za světla.
"O půl šesté ráno jít spát, ve dvanáct vstávat a jít uklízet, ve dvě být znovu nachystaný a jít se oblékat, celý den pit, ... Mně se nechce" To je povzdech mnohých mladých krojovaných, bohužel někteří skutečně pomoct nepřijdou. A tak to trvá s mírnými obměnami čtyři následující dni.
V podělí jde průvod krojovaných od menšího k většímu, tzn. od druhého stárka k prvnímu. V Moravské Nové Vsi jdou v průvodu ke stárkovi i děvčata. Druhý stárek zabuší na dveře se slovy: " Stárku, poď ven!", na toto zavolání vyjde I. stárek ven a pozve krojované a muzikanty domů na malé občerstvení.
Ani okolo stojící, přihlížející lidé nepřijdou zkrátka. Maminky, tetičky, kamarádky vyběhnou ven a stojícím zavdají vínka, koláčků, zákusků. Průvod za malou chvíli vyjde opět na ulici, stárek si vede k tanci maminku, a společně s ostatními se dávají do tance. Když dotancují, krojovaní se zformují do průvodu a jdou ke starostovi krůžku. U starosty dostanou zase něco malého na zub, k průvodu se přidávají vdané ženy a mužáci. Všichni společně pak odcházejí pod máju. Stárci předají "vládu nad pondělkem mužákom. Ne nadarmo se hodovnímu pondělí říká hody mužácké. Mužáci si pod májou zvolí ze svého středu mužáckého stárka. Domů se přichází zas až ráno.
Slovácký krúžek
Tanec před domem stárka.
Hodovní úterý je v Morv. N. Vsi a většině obcí Podluží ve znamení hodů dívčích. Dívky
převlečené do chlapeckých krojů - košele a třaslavic, přijdou zpívajícím průvodem za zvuku muziky kolem 19. hod pod zelené. Tady je uvítají stárci, zavdají děvčatom vína, předají jim vládu a odcházejí. Dívky zazpívají písničku, kterou sami odpoledne složily, a ve které se vypráví o průběhu letošních hodů. Nezapomenou v ní pochválit ty, kteří pomohli, očernit všechny, kdo se na pomoc vykašlali, zkritizují seménko, jímž se sypal taneční plac a které příliž klouzalo, na muziku taky nezapomenou.
Slovácký krúžek
Místní děvčata v třaslavicách - pochod.
Po písničce následuje společný verbuňk, po verbuňku sólo s maminkami. A než bys řekl švec, už začínají jezdit přespolňačky, na kolech, na koních, v autech... přijdou, zazpívají, odverbují, vysypou piliny či jiný nepořádek ( to, aby místním děvčatům neztuhly žíly na nohách, či jako oplátka za loňský rok,...). Místní krojované se chytnou svých košťat a zametají a zametají, až se práší. Občas se ztrhne i nějaká drobná potyčka mezi různými dědinami. Tak to jde pořád dokola do doby, než začnou jezdit kluci za maškary. Co jsou maškary? To se kluci převléknou za holky, dají dívčí plavky, podprsenky apod. vymoženosti moderní doby, pustí přiměřený zvukový doprovod např. "Když se podaří, co se dařit má - spartakiádní", nebo z pohádky Mrazík, a všichni dohromady vytvoří nezapomenutelnou scénku jako jsou např. akvabely ve vaně, kára - vana s velbloudem, babský aerobik ....
Kdy se končí: No přece zase až ráno. Jak jinak než s písničkou : "Hody, milé hody, už jsem dohodoval, už jsem štyry noce doma nenocoval. Doma nenocoval, koně nepucoval, hody milé hody, už jsem dohodoval". Komu se mé vyprávění líbilo, nech se k nám na Podluží přijede podívat. Kam? Na jižní Moravu mezi Hodonín a Břeclav. Ještě bude spousta příležitostí. A kdo nerad hoduje? "Tací snáď ani nejsú! Ale keby náhodů, nech sa přijedů sami přesvědčiť. A nebo ať sa přijedů podívat na vinobraní, nebo na svěcení vína, nebo na krojový ples, a nebo enom tak na kole".
Slovácký krúžek
Ještě malý přehled akcí na závěr.
13.8.2005 Prušánky Beseda u cimbálu
14.8.-16.8.2005 Prušánky Krojované hody
20.8.2005 Mikulčice Předhodovní zpívání u cimbálu
21.8.-23.8.2005 Mikulčice Krojované hody
20.8.2005 Moravský Žižkov Předhodovní zpívání u cimbálu
21.8.-23.8.2005 Moravský Žižkov Krojované hody
21.8.2005 Lanžhot Zahrávání hodů
27.8.2005 HruškyPředhodovní zpívání
28.8-30.8.2005 HruškyBartolomějské krojované hody
28.8.-30.8.2005 Nový Poddvorov Tradiční krojové hody
21.8.2005 D. BojanoviceZarážáníhory
28.8.2005 D. BojanoviceZahrávání hodů
3.9. 2005 Prušánky Zarážání hory - slavnost vinařů
3.9.2005 Mor. Žižkov Zarážání hory
3.9.2005 Týnec Předhodovní zpívání pod zeleným
4.9.-5.9.2005 Týnec Tradiční krojované hody
11.9.-13.9.2005 Tvrdonice Tradiční krojové hody
10.9.2005 Moravská Nová Ves Slavnost vinobraní
17. 9. 2005 Lužice Lužické vinobraní
17.9.2005 Prušánky Vinobraní
16.9.2005 Lanžhot Předhodovní zpívání
17.9.2005 Lanžhot Tradiční stavjání máje a hodová výstava
18.9.-20.9.2005 Lanžhot Tradiční krojové hody
25.9.-27.9.2005 D. Bojanovice Svatováclavské hody
2.10.- 4.10. 2005 D. Bojanovice Hodky s vinobraním
16.-18.10.2005 Kostice Tradiční krojové hody
Listopad Lanžhot Kateřinská krojovaná zábava
26.12.2005 Lanžhot Taneční krojová zábava
26.12.2005 Moravská Nová Ves Svěcení vína
26.12.2005 St. Poddvorov Tradiční Štěpánská zábava
Rádi Vás uvítáme

Martina Kaufová
Region Podluží, www.podluzi.cz, kaufova@podluzi.cz

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Hody na Podluží
Zveřejněno 11.08.2005 v 22:19 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA